Nejčastější otázky spojené s energetickým štítekm pro rok 2023 (PENB 2023)

1. Jaký je rozdíl v energetické náročnosti budovy vyhodnocené dle aktuálně platné vyhlášky 2023 ve srovnání s předchozí platnou (před r.2020)?

Na tuto otázku nelze jednoduše odpovědět. Začnu zeširoka a přitom co nejvíce laicky (hodně zobecňuji za účelem pochopení). Řekněme si to upřímně, dnes již PENB nemá až tak adekvátní vypovídací hodnotu, jako tomu bylo ještě před 3 lety. Tehdy se řešila primárně obálka budovy a její tepelně izolační vlastnosti, tedy to, co by opravdu mělo kupující každého domu zajímat. Tedy parametry toho, kolik dům potřebuje aktivně dodat energie, pro chlazení, vytápění a ohřev teplé užitkové vody. A tedy jak kvalitní je obálka budovy, a kolik těchto energií propustí, tj. jaké má tepelné ztráty, které musí být pokryty dodanými energiemi. Resp. jak nákladný je provoz domu.

Podle současné vyhlášky se však priorita hodnocení PENB překlopila na stranu, kdy se řeší „ekologičnost provozu budovy“, tj. jaký koeficient mají primární neobnovitelné energie, resp. ekologičnost výše zmíněných dodaných energií (spotřebovaných). Nejhůře vychází koeficient při vytápění a ohřevu TUV elektřinou. Z toho plyne, že současný výstup PENB může být pro řadu lidí méně pochopitelný. Stejný dům, který podle staré vyhlášky vyšel na C, může dle nové vyhlášky vyjít na G, protože má elektrokotel a elektrobojler. Je to ten samý dům, jen pohledem vyhlášky původní a nové. Proto doporučím majitelům budov nezaměřovat se (nebýt nešťastní) z celkového hodnocení G, ale vždy v novém PENB zjišťovat hodnocení čistě jen pro obálku budovy, protože tam je to podstatné, co by mě, jako budoucího majitele kupujícího domu mělo primárně zajímat. Tedy kvalita obálky a tím i nízké tepelné ztráty, než ekologie provozu budovy.

Paradoxem tedy je (a stává se), že hodně stará budova s vytápěním kamny s prioritním spalováním dřeva může vyjít na stejnou či dokonce lepší hodnotu, než budova novější (např. plastová 2skla), ale s elektrickým kotlem.

PENB dle původní vyhlášky více vypovídal běžnému člověku o nákladech na dům, pokud byl nehospodárný (hodnocení G), tak tomu tak opravdu bylo. Dnes, když má budova G, pak to tak může být jen proto, že nemá ekologický provoz, přestože reálně za její chlazení, vyhřívání a ohřev vody dáte minimum financí.

K tomu doplním, že např. v oblasti stavebního řízení, kde je PENB taktéž povinný, budova musí získat „Splněno“. Pokud však má primární zdroj vytápění elektrokotel a řeší ohřev TUV elektrobojlerem (nikoliv hybridním), pak dostane hodnocení „Nesplněno“, což blokuje stavební řízení. V současné době to investoři řeší buď změnou na tepelné čerpadlo, nebo musí investovat do tzv. kompenzačních technologií OEZ, jako např. fotovoltaika, solární ohřev vody. Dalšími kompenzacemi jsou pak split klimatizace, rekuperace aj.

2. Kdo aktuálně nejvíce poptává PENB 2023 - tedy podle aktuální vyhlášky

V současné situaci je poměr požadavků 35/40/25. Poměr je vyjádřen v procentech, přičemž zleva: prodej+pronájem/stavební řízení veškerého druhu/dotace veškerého druhu. Ve spojení s energokrizí přibylo více dotačních požadavků, naopak ubylo požadavků od realitek, asi z důvodu, že lidé dosáhnou méně na hypotéky a celkově se šetří v době, kdy se neví, co bude zítra a je vysoká inflace.

Co se týká požadavků na prodej+pronájem, cca 60 % je od majitelů, 40 % od makléřů.

3. Co nejvíce zhoršuje výslednou hodnotu PENB v r. 2023?

Výsledná hodnota PENB dle 2023 se odvíjí od několika faktorů, které mohou jeho hodnotu zhoršovat, tzn. zvyšovat energetickou náročnost budovy a snižovat její energetickou třídu dle hodnotících tabulek. Mezi tyto faktory patří:

• Nedostatečná izolace (fasáda, stropy/půda/podkroví, podlaha na terénu): Pokud je budova špatně izolovaná, bude se teplo v zimě rychle ztrácet a v létě do budovy neúměrně pronikat, což zvyšuje potřebu vytápění a chlazení, a tedy i energetickou náročnost budovy.
• Staré nebo neefektivní vytápění a chlazení: Pokud má budova zastaralé nebo neefektivní systémy vytápění a chlazení, bude se spotřebovávat více energie na udržení příjemné teploty v budově, což zvyšuje energetickou náročnost.
• Kvalita výplní (okna, dveře v obálce budovy): Dnes už jsou brány jako standard 3-skla s U alespoň 0,85.
• Velké prosklené plochy: Pokud je budova vybavena velkými prosklenými plochami, může docházet k nadměrnému pronikání slunečního záření a tedy k větší potřebě chlazení v letních měsících, což zvyšuje energetickou náročnost budovy. Proto musí být řešeno venkovním stíněním.
• Malá účinnost osvětlení: Pokud je osvětlení v budově neefektivní a využívá zastaralé světelné zdroje, bude se spotřebovávat více energie na osvětlení budovy, což zvyšuje energetickou náročnost. Nejlépe vychází LEDky.
• Ekologičnost systémů dodávající energii na vytápění, chlazení a ohřev TUV.

4. Mají klienti spíše realistické nebo lepší očekávání ve srovnání s výsledkem PENB dle vyhlášky 2023?

Nejvíce tato očekávání projevují stavitelé/investoři (nikoliv však projektanti), dále pak majitelé (prodej, pronájem). Hlavně u prodejů a pronájmů je často velké rozčarování nad tím, co je vypočteno dle nekompromisních tabulek a koeficientů daných energetickou vyhláškou. Nejvíce „příkoří“ pociťují zpravidla lidé, kteří si sami dům rekonstruovali, přičemž v provedených opatřeních spatřují velký vnitřní posun, nicméně dle tabulek tomu tak není. Pak dochází ke 2 situacím: buď mají příliš nadnesené uvažování o provedených opatřeních a reálně taková opatření nezlepšují hodnotu budovy. Nebo sice budova je na tom, co se týká tepelných ztrát dobře, ale výsledek definovaný vyhláškou (především pak v oblasti primární neob. energie) jim hodnocení kazí přespříliš (zpravidla se jedná o primární vytápění elektřinou).