Vyřízení dotace Nová zelená úsporám (NZÚ) - celá ČR

Specializujeme se na vyřízení dotace zelená úsporám (zkratka NZÚ).

Cena za vyřízení dotace zelená úsporám

Cena za odborný posudek Zelená úsporám se odvíjí od rozsahu budovy a počtu prováděných opatření NZÚ. Za opatření považujeme dotační body, na které budete žádat. Někdo žádá vyhotovení podkladů pouze pro výměnu oken/dveří (výplně) v rámci NZÚ, jiný potřebuje nadefinovat parametry pro co nejvíce opatření: výměna výplní, předokenní stínění, výměna zdroje tepla (tepelné čerpadlo, kotel...), zateplení obálky budovy, fotovoltaická elektrárna, rekuperace, zelená střecha atd. Podle to ho je třeba cenu energetického posudku Nová zelená úsporám brát.

Cena odborného posudku Nová zelená úsporám u nás obsahuje:

• 2x PENB
• odborný energetický posudek (120 stran dle předepsané metodiky)
• krycí list
• energoporadenství pro projekt a případné změny s cílem dosáhnout na nejvyšší možnou částku dotace

 

Ročně odbavíme 40 požadavků na sestavení podkladů pro žádost o dotaci NZU. Máme dlouholeté bohaté zkušenosti v oblasti dotací. Náš tým energetických specialistů tvoří celkem 3 osoby, které se na problematiku dotací Nová zelená úsporám zaměřují a mají s tímto hodně zkušeností, což je základem hladkého průběhu evidence vaší žádosti o NZU.

 

• Do energetického hodnocení lze zahrnout i realizaci dalších souběžně prováděných úsporných opatření. Za sou-běžně provedená jsou považována opatření započatá nejdříve po rozhodném datu pro stanovení způsobilosti výdajů a také opatření provedená na základě stejného stavebního povolení nebo ohlášení. V takovém případě je žadatel povinen prokázat dokončení těchto opatření nejpozději současně s doložením dokončení realizace (viz kapitola 3.6).

•  

• V případě, že je hlavním zdrojem tepla na vytápění budovy ve smyslu definice uvedené v kapitole 11 kotel určený na spalování pevných paliv nesplňující požadavky 3. třídy dle ČSN EN 303-5:2013, je žadatel povinen provést jeho výměnu za zdroj vyhovující aktuálně platným požadavkům na nově instalované zdroje nebo provést napojení na soustavu zásobování teplem, a to nejpozději do data doložení dokumentů požadovaných k vydání Registrace a rozhodnutí.

• Realizace opatření musí být prováděna dodavatelem s příslušnými oprávněními a odbornou způsobilostí pro provádění prací daného typu. V případech a za podmínek stanovených v § 160 odst. 3 a 4 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“) může být realizace provedena také svépomocí.

• Stavebník je povinen zajistit odborný technický dozor nad prováděním stavby.

 

2.2.2 Podoblasti podpory a sledované parametry

 

Dle dosažených energetických parametrů budovy po realizaci úsporných opatření se oblast podpory A dělí na čtyři hlavní podoblasti podpory prvního řádu: A.0, A.1, A.2 a A.3.

Podmínkou pro poskytnutí podpory v dané podoblasti podpory je dosažení technických parametrů uvedených v tabulce 1.

Tabulka 1 – Požadované parametry v oblasti podpory A

 

 

Sledovaný parametr

 

Označení

 

[jednotky]

 

A.0

 

A.1

 

A.2

 

A.3

 

Měrná roční potřeba tepla	EA				≤ 90	≤ 55	≤ 35
na vytápění po realizaci
	[kWh.m-2. rok-1]
nebo		bez požadavku				nebo
	Uem
Průměrný součinitel prostupu tepla obál-					≤ 0,95 Uem,R	≤ 0,85 Uem,R	≤ 0,75 Uem,R
kou budovy	[W.m-2.K-1]
Měněné stavební prvky	U	U ≤ 0,9*U		1)	dle požadavku ČSN 73 0540-2
obálky budovy	[W.m-2.K-1]		rec		a vyhl. č. 78/2013 Sb.
Procentní snížení vypočtené měrné roční		≥ 20 %
potřeby tepla na vytápění EA	[%]				≥ 40 %	≥ 50 %	≥ 60 %
		≥ 10 % 2)
oproti stavu před realizací opatření
Povinný systém řízeného větrání
se zpětným získáváním tepla splňujícího	[–]	ne			ne	ne	ano 4)
podmínky pro dotace NZÚ C.4 3)

 

Poznámky

 

1. Jedná-li se o památkově chráněnou budovu dle definice uvedené v kapitole 11 a orgán památkové péče stanovil ve svém písemném stanovisku podmínky určující zvláštní postup při provádění některého z opatření, platí pro danou část opatření požadavek ČSN 730540-2.

2. Viz kapitola 2.2.4 Zvláštní ustanovení pro památkově chráněné budovy.

3. Na realizaci tohoto opatření je možné čerpat současně podporu z podoblasti C.4.

4. Je požadováno doložení splnění podmínek platných pro dotace NZÚ C.4 pro celý rodinný dům včetně požadavku na průvzdušnost obálky budovy n₅₀ a to i v případech, kdy není opatření z podoblasti podpory C.4 předmětem podpory.

 

Popis

 

Podmínky

 

Koeficient

 

k

 

Budovy a konstrukce bez zvýhodnění	–	1,0
RD v Moravskoslezském, Ústeckém nebo Karlovarském kraji	kapitola 2.1 písm. n)	1,1
Památkově chráněná budova	kapitola 2.2.4	1,3
Použití materiálů s vydaným environmentálním prohlášením typu III	kapitola 2.2.5	1,05

 

Uplatní-li se více koeficientů „k“ současně, je výsledný koeficient pro stanovení výše podpory roven součinu dílčích koeficientů. Maximální hodnota výsledného koeficientu je 1,50.

 

2.2.4 Zvláštní ustanovení pro památkově chráněné budovy

 

Je-li budova památkově chráněna (viz definice v kapitole 11) a zároveň orgán památkové péče stanovil ve svém písemném stanovisku podmínky omezující možnost provést některá opatření na obálce budovy v plném rozsahu, je možno žádat o podporu za podmínek platných pro památkově chráněné budovy.

 

Při splnění uvedené podmínky je pro dotace NZÚ A.0 snížen požadavek na minimální procentní snížení vypočtené měrné roční potřeby tepla na vytápění E_A oproti stavu před realizací opatření na 10 %.

 

Jsou-li orgánem památkové péče stanoveny podmínky určující zvláštní postup při provádění opatření, které předepisují po-užití materiálů či postupů, u nichž lze jednoznačně doložit vyšší finanční náročnost oproti standardnímu řešení (nutnost po-užití izolačních materiálů s deklarovanou hodnotou tepelné vodivosti nižší než 0,030 W.m-1.K-1, zateplení konstrukce ze strany interiéru, výroba replik / repase oken a dveří, ozdobné architektonické prvky, sgrafita apod.), lze pro danou část opatření uplatnit zvýhodněný koeficient k, upravující výši dotace pro daný typ konstrukce (viz tabulka 3). Zvýhodnění se nepřiznává v případech, kdy je např. pouze omezena maximální tloušťka použité izolace nebo předepsána barevnost povrchů, struktura omítek apod. O přiznání nároku na uplatnění zvýhodněného koeficientu rozhoduje Fond.

 

 

2.2.5 Materiály s vydaným environmentálním prohlášením typu III

 

Jsou-li pro realizaci opatření v oblasti podpory A navrženy a použity materiály s vydaným environmentálním prohlášením typu III (dále jen „environmentální prohlášení“), je možné uplatnit zvýhodněný koeficient k, upravující výši dotace pro všechny konstrukce v podoblasti A.0, A.1, A.2 nebo A.3 (viz tabulka 3), a to za níže uvedených podmínek:

• Pro realizaci opatření jsou použity alespoň tři různé výrobky nebo materiály s vydaným environmentálním prohlášením, přičemž souhrnné způsobilé výdaje spojené s dodávkou a zabudováním těchto výrobků a materiálů musí být alespoň 50 000 Kč.

 

Environmentální prohlášení musí být zpracováno v souladu s ČSN EN ISO 14 025, případně EN 15 804, a musí být ověřeno nezávislou akreditovanou osobou.

 

 

2.2.6 Dotace Nová zelená úsporám na výstavbu zelených střech

 

O podporu v této doplňkové podoblasti lze žádat výhradně současně s podáním žádosti v podoblasti podpory A.0, A.1, A.2 nebo A.3.

Podpora se poskytuje na výstavbu zelených střech (extenzivních, polointenzivních a intenzivních) na rodinných domech, popř. na bezprostředně navazujících stavbách ve vlastnictví žadatele plnících doplňkovou funkci ke stavbě hlavní. Podporu nelze čerpat na jiné samostatně stojící objekty.

Intenzivní zelené střechy mohou být podpořeny pouze za předpokladu zajištění závlahy z jiných zdrojů, než z veřejné vodo-vodní sítě (např. využitím srážkové či přečištěné odpadní vody).

Podpora je poskytována formou fixní dotace ve výši 500 Kč/m2 plochy (uvažuje se plocha průmětu do roviny rovnoběžné se sklonem střechy) vegetačního souvrství zelené střechy.

 

Podmínkou pro poskytnutí podpory v této podoblasti podpory je dosažení těchto technických parametrů:

• Minimální mocnost vegetačního souvrství (využitelná pro kořenění rostlin) musí být ≥ 8 cm. Pokud je součástí vegetačního souvrství i hydroakumulační vrstva (např. z minerální plsti), je možné mocnost vegetační vrstvy odpovídajícím způsobem snížit s tím, že hydroakumulační vrstva musí být překryta minimálně 2cm vrstvou substrátové směsi;

•  

• Vegetační vrstva musí být tvořena střešním substrátem určeným pro daný typ zelené střechy;

•  

• Vegetaci musí tvořit minimálně 5 trvale udržitelných rostlinných druhů;

•  

• Příjemce podpory zodpovídá za řádnou následnou péči a údržbu zelené střechy;

•  

• Vegetace v dobré kondici musí být po celou dobu udržitelnosti minimálně na dvou třetinách plochy zelené střechy;

•  

• Zelené střechy musí být navrženy v souladu s dokumentem Standardy pro navrhování, provádění a údržbu – Vegetační souvrství zelených střech (vydal Svaz zakládání a údržby zeleně, k dispozici ke stažení na webových stránkách dotace Nová zelená úsporám).

 

 

2.2.7 Dotace Nová zelená úsporám na instalaci stinicí techniky

 

O podporu v této doplňkové podoblasti lze žádat výhradně současně s podáním žádosti v podoblasti podpory A.0, A.1, A.2 nebo A.3.

 

Podpora se poskytuje na pořízení a instalaci stavebních výrobků venkovní stínicí techniky určených ke snížení tepelné zátěže místností nacházejících se uvnitř obálky budovy.

Podpora je poskytována formou fixní dotace ve výši:

• 500 Kč/m2 plochy stíněné výplně otvoru na obálce budovy pro stínicí techniku s ručním ovládáním;

• 1000 Kč/m2 plochy stíněné výplně otvoru na obálce budovy pro stínicí techniku s inteligentním motorickým říze-ním dle definice uvedené v kapitole 11.

 

V případě, že je u stejné výplně otvoru navrženo více podporovaných opatření stínicí techniky, výše podpory se nesčítá

 

 

2.2.8 Dotace NZÚ A.4 – Podpora na zpracování odborného posudku a zajištění odborného technického dozoru

 

O podporu v této podoblasti lze žádat pouze současně s podáním žádosti z podoblasti podpory A.0, A.1, A.2 nebo A.3.

 

Podpora se poskytuje na zpracování odborného posudku pro podání žádosti a na zajištění odborného technického dozoru.

 

Maximální celková výše podpory v této podoblasti je 25 000 Kč.

 

Podoblast	Popis
podpory

 

B.0 dům s nízkou energetickou náročností

 

Výše podpory

 

[Kč/dům]

 

150 000

 

B.1	dům s velmi nízkou energetickou náročností	300 000
B.2	dům s velmi nízkou energetickou náročností s důrazem na použití	450 000
	obnovitelných zdrojů energie

 

 

2.3.3 Zvýhodnění při použití výrobků se zpracovaným environmentálním prohlášením typu III

 

Jsou-li pro realizaci opatření použity výrobky a materiály s vydaným environmentálním prohlášením typu III, je výstavba zvýhodněna částkou 10 000 Kč, a to za níže uvedených podmínek:

• Pro přiznání zvýhodnění musí být použito alespoň pět různých výrobků nebo materiálů se zpracovaným environmentálním prohlášením, přičemž souhrnné způsobilé výdaje spojené s dodávkou a zabudováním těchto výrobků a materiálů musí být alespoň 150 000 Kč.

 

Všechny environmentální prohlášení musí být zpracovány v souladu s ČSN EN ISO 14 025, případně EN 15 804, a musí být ověřeny nezávislou akreditovanou osobou.

 

 

2.3.4 Dotace Nová zelená úsporám na výstavbu zelených střech

 

O podporu v této doplňkové podoblasti lze žádat pouze současně s podáním žádosti z podoblasti podpory B.0, B.1 nebo B.2 za technických podmínek uvedených v kapitole 2.2.6.

 

 

2.3.5 Dotace NZÚ B.3 – Podpora na zpracování odborného posudku, zajištění měření průvzdušnosti obálky budovy a zajištění odborného technického dozoru

• O podporu na zpracování odborného posudku pro NZÚ lze žádat pouze současně s podáním žádosti z podoblasti podpory B.0, B.1 nebo B.2.

•  

• Podpora na zpracování odborného posudku pro NZÚ se poskytuje primárně na zpracování odborného posudku pro podání žádosti, na měření průvzdušnosti obálky budovy (blower door test) a na zajištění odborného technického dozoru.

•  

• Maximální celková výše podpory na zpracování odborného posudku pro NZÚ činí 35 000 Kč.

 

2.4 Dotace NZÚ C – Efektivní využití zdrojů energie

 

V této oblasti jsou podporována opatření, která zajistí efektivní využití energie v rodinných domech.

 

• Realizace opatření musí být prováděna dodavatelem s příslušnými oprávněními a odbornou způsobilostí pro provádění prací daného typu.

•  

• Definice rodinného domu dle kapitoly 11. musí být pro poskytnutí podpory v této oblasti podpory naplněna jak pro budovu před realizací podporovaných opatření (tj. ve výchozím stavu), tak i pro budovu v navrhovaném stavu (tj. po dokončení realizace podporovaných opatření), není-li uvedeno jinak.

•  

• Pokud podmínky pro konkrétní dotace NZÚ nestanoví jinak, nelze podporu v této oblasti čerpat na budovy, které byly dříve podpořeny v oblasti podpory B – Výstavba rodinných domů s velmi nízkou energetickou náročností z dotace Nová zelená úsporám 2013 nebo Nová zelená úsporám.

•  

• Podporu na instalaci zdroje tepla nebo solárního systému do budovy napojené na účinnou soustavu zásobování tepelnou energií (dále jen „ÚSZTE“) nebo soustavu zásobování tepelnou energií (dále jen „SZTE“), která využívá alespoň 50 % energie z obnovitelných zdrojů, je možné poskytnout pouze, pokud žadatel doloží stanovisko provozovatele této soustavy, že nedojde ke zhoršení její celkové průměrné roční účinnosti.

•  

• Podporu lze poskytnout i na opatření realizovaná ve vymezených bytových jednotkách (viz definice v kapitole 11) za předpokladu, že:

•  

•  

• –mají dle charakteru opatření oddělené rozvody příslušných médií (teplé vody, vytápění) a samostatné hlav-ní zdroje tepla (kotle, ohřívače vody);

•  

• –v případě fotovoltaických systémů C.3.4 až C.3.8 samostatné fakturační měření spotřeby elektrické energie;

•  

• –požadované parametry se v takovém případě vztahují k příslušné bytové jednotce.

• Nelze žádat o podporu na opatření v rodinném domě, ve kterém již byla z veřejných prostředků podpořena opatření obdobného charakteru (zejména výměna či instalace zdroje tepla na vytápění, instalace solárního systému apod.) a doposud neuplynula doba udržitelnosti stanovená v podmínkách dříve poskytnuté podpory.

 

Maximální výše podpory na jeden rodinný dům v oblastech podpory C.1 až C.4 a C.7 je stanovena na 350 000 Kč za dobu trvání dotace Nová zelená úsporám.

 

 

2.4.1 Podoblasti podpory C.1 a C.2 – Výměna zdrojů tepla

 

V těchto podoblastech podpory je podporována výměna níže uvedených původních hlavních zdrojů tepla pro vytápění:

 

• kotlů na pevná paliva, nedosahujících parametrů pro 3. třídu dle ČSN EN 303-5:2013 za některý ze zdrojů dle ta-bulky 6;

•  

• lokálních topidel, s výjimkou elektrických, sloužících společně jako hlavní zdroj tepla pro vytápění, za některý ze zdrojů dle tabulky 6;

•  

• elektrického vytápění za systém s tepelným čerpadlem s elektrickým pohonem.

 

 

2.4.1.1 Podmínky podoblastí podpory C.1 a C.2

• Na opatření v podoblasti C.1 je možno žádat výhradně současně s opatřením z oblasti podpory A.

• Podpora se poskytuje na pořízení a instalaci nového hlavního zdroje tepla na vytápění s případnou přípravou teplé vody včetně příslušenství a jeho zapojení do otopné soustavy výměnou za stávající hlavní zdroj tepla na vytápění.

• Podpora se neposkytuje na pořízení kotlů určených na spalování pevných fosilních paliv a nedřevní biomasy, a to i v případě kotlů umožňujících spalování více druhů paliv (tzv. kombinovaných kotlů).

• Podporu nelze poskytnout na výměnu kotlů na pevná paliva ve vlastnictví fyzických osob, které mají možnost získat podporu v rámci tzv. „kotlíkových dotací“ z Operačního programu dotace Nová zelená úsporám Životní prostředí (dále jen „OPŽP“) 2014–2020, prioritní osa 2, specifický cíl 2.1 – Snížit emise z lokálního vytápění domácností podílející se na expozici obyvatelstva koncentracím znečišťujících látek.

• Při doložení dokončení realizace musí žadatel stvrdit čestným prohlášením, že zajistil ekologickou likvidaci původního zdroje tepla (s výjimkou elektrokotlů nebo jiných elektrických zdrojů, které jsou nově zapojeny jako bivalentní zdroj pro tepelné čerpadlo) a že zajistil provedení všech předepsaných zkoušek a revizí (včetně revize spalinové cesty, je-li relevantní).

• V případě, že jsou v předmětném rodinném domě instalovány další kotle na pevná paliva, které nejsou hlavními zdroji tepla a zároveň nedosahují parametrů pro 3. třídu dle ČSN EN 303-5:2013, je žadatel povinen provést je-jich ekologickou likvidaci nejpozději do doby doložení dokumentu prokazující dokončení realizace podporovaného opatření.

 

 

 

2.4.1.2 Podoblasti podpory a jejich sledované parametry

 

Podmínkou pro poskytnutí podpory v dané podoblasti podpory je splnění následujících požadavků na instalované zdroje:

 

Zdroje na biomasu

 

1. Podporována je instalace kotlů na pevná paliva splňujících požadavky na ekodesign dle bodu 1 a 2 přílohy č. II na-řízení Komise (EU) 2015/1189 ze dne 28. 4. 2015, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign kotlů na tuhá paliva.

2. V případě lokálních topidel jsou podporována topidla s teplovodním výměníkem splňující požadavky na ekodesign dle bodu 1, 2 a 3 přílohy č. II Nařízení Komise (EU) 2015/1185 ze dne 24. dubna 2015, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign lokálních topidel na tuhá paliva.

3. V případě kotlů s ručním přikládáním je vyžadováno současné užití akumulační nádoby o minimálním objemu 55 l/kW instalovaného výkonu kotle (včetně případného zásobníku TV, pokud je tímto kotlem ohříván).

 

Tepelná čerpadla (s elektrickým či plynovým pohonem)

 

1. Podporována jsou tepelná čerpadla s elektrickým pohonem, která splňují požadavky na ekodesign dle bodu 1b), 2b), 3 a 5 přílohy č. II nařízení Komise (EU) č. 813/2013, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů a kombinovaných ohřívačů.

 

2. Podporována jsou tepelná čerpadla s plynovým pohonem, která splňují požadavky na ekodesign dle bodu 1b), 2b), 3, 4 a 5 přílohy č. II nařízení Komise (EU) č. 813/2013, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů a kombinovaných ohřívačů.

 

Plynové kondenzační kotle

 

1. Podporovány jsou pouze kondenzační plynové kotle na zemní plyn nebo propan, které splňují požadavky na ekodesign dle bodu 1a), 2b), 4 a 5 přílohy č. II nařízení Komise (EU) č. 813/2013, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů a kombinovaných ohřívačů.

 

Napojení na soustavu zásobování teplem

 

1. Podpora se poskytuje pouze na připojení k účinné soustavě zásobování tepelnou energií dle definice v kapitole 11 a dalším soustavám zásobování teplem, které splňují podíl využití obnovitelných zdrojů energie vyšší než 50 % nebo využívají odpadní teplo či kombinovanou výrobu elektřiny a tepla.

2. Podpora se poskytuje na zřízení rozvodu od hranice pozemku k předávací stanici, předávací stanice včetně případného ohřevu teplé vody a zařízení pro měření a regulaci.

3. Podporu lze poskytnout pouze v případech, kdy instalovaná zařízení a rozvody zůstávají po celou dobu udržitelnosti ve vlastnictví žadatele (nebo jiného spoluvlastníka rodinného domu).

4. Podpora se neposkytuje v případě, že výdaje spojené s pořízením a instalací byly hrazeny (i zpětně) třetím subjektem (tj. nikoliv žadatelem či jiným spoluvlastníkem rodinného domu).

 

2.4.1.3 Výše podpory dotace NZÚ pro podoblasti C.1 a C.2

 

Tabulka 6 – Výše podpory v oblasti podpory C.1 a C.2

 

 

Podoblast

 

podpory

 

 

Typ zdroje

 

Výše podpory [Kč/dům nebo b.j.]

 

dle podoblasti

 

C.1

C.2

 

C.1.1	Kotel na biomasu s ruční dodávkou paliva	50 000	40 000
C.2.1
C.1.2	Kotel na biomasu se samočinnou dodávkou paliva	100 000	80 000
C.2.2
C.1.3	Krbová kamna na biomasu s teplovodním výměníkem s ruční	50 000	40 000
C.2.3	dodávkou paliva a uzavřené krbové vložky s teplovodním výměníkem
C.1.4	Krbová kamna nebo vložka na biomasu s teplovodním výměníkem	50 000	40 000
C.2.4	se samočinnou dodávkou paliva
C.1.5	Tepelné čerpadlo voda–voda	100 000	80 000
C.2.5
C.1.6	Tepelné čerpadlo země–voda	100 000	80 000
C.2.6
C.1.7	Tepelné čerpadlo vzduch–voda	75 000	60 000
C.2.7
C.1.8	Plynový kondenzační kotel	35 000	25 000
C.2.8
C.1.9	Napojení na soustavu zásobování teplem	40 000	30 000
C.2.9

 

2.4.2 Dotace NZÚ C.3 – Instalace solárních termických a fotovoltaických systémů

 

V této podoblasti je podporována instalace solárních termických a fotovoltaických (FVE) systémů do dokončených rodinných domů a do novostaveb rodinných domů (včetně rozestavěných).

 

O podporu v této podoblasti podpory může vlastník domu požádat na jeden rodinný dům, či v něm vymezenou bytovou jednotku, pouze jednou za dobu trvání dotace Nová zelená úsporám. Výjimkou je kombinace solárního systému určeného pro ohřev teplé vody (podoblasti podpory C.3.1/C.3.2/C.3.3) s fotovoltaickým systémem s akumulací elektřiny výhradně do akumulátorů (dotace NZÚ C.3.5/C.3.6/C.3.7) a žádost o podporu na rozšíření solárního systému, na který byla čerpána podpora z dotace Nová zelená úsporámu.

 

Pokud byla na objekt, který je předmětem žádosti, v minulosti poskytnuta podpora z veřejných prostředků (včetně programů OPŽP, Zelená úsporám a Nová zelená úsporám 2013) na instalaci solárního systému na ohřev vody, popř. na ohřev vody a přitápění, nelze žádat o podporu v podoblastech C.3.1/C.3.2/C.3.3/C.3.4.

 

Podporu v rámci této podoblasti je možno poskytnout též na dříve podpořené rodinné domy s velmi nízkou energetickou náročností, na jejichž výstavbu byla poskytnuta podpora z dotace Nová zelená úsporám 2013 nebo Nová zelená úsporám v oblasti podpory B, a to za těchto podmínek:

 

• Podání žádosti v podoblasti C.3 je možné až po vyplacení podpory v oblasti B;

• Nelze žádat o podporu na instalaci nebo úpravu solárního systému, který byl součástí žádosti v oblasti podpory B;

• Pokud byl součástí žádosti v oblasti podpory B solární systém pro ohřev vody či přitápění (termický či fotovoltaický), lze žádat výhradně o podporu na fotovoltaické systémy s akumulací elektřiny do akumulátorů (tj. v podoblasti podpory C.3.5, C.3.6 nebo C.3.7);

• Pokud byl součástí žádosti v oblasti podpory B fotovoltaický systém s dodávkou energie mimo budovu (tj. systém dodávající energii do distribuční soustavy) či fotovoltaický systém určený pro dodávku elektřiny pro vlastní spotřebu, nelze poskytnout podporu v podoblastech podpory C.3.4, C.3.5, C.3.6, C.3.7 a C.3.8.

 

Sledovaný parametr

 

Označení [jednotky]

 

C.3.1

 

C.3.2

Vypočtený celkový využitelný zisk solární soustavy	Qss.u	bez požadavku	≥ 2200
	[kWh.rok-1]
Vypočtený měrný využitelný zisk solární soustavy	qss,u	≥ 350	≥ 280
	[kWh.m-2.rok-1]
Minimální pokrytí potřeby tepla na přípravu teplé vody	[%]	50	bez požadavku
Minimální měrný objem akumulačního zásobníku tepla	[l.m-2]	45	45
vztažený k celkové ploše apertury

 

 

2.4.2.2 Podmínky podoblasti dotace NZÚ C.3.3 – fotovoltaické systémy pro přípravu teplé vody s přímým ohřevem

 

• Podporovány v rámci této dotace NZÚ jsou systémy na přípravu teplé vody s přímým ohřevem.

•  

• Instalovaný fotovoltaický systém musí být vybaven technologií pro účinnou optimalizaci systému v závislosti na zátěži (např. sledovaní maximálního bodu výkonu „MPPT“).

•  

• Minimální účinnost (vztažena k celkové ploše fotovoltaického modulu) při standardních testovacích podmínkách (STC 1)) je:

•  

• –15 % pro panely a moduly složené z mono- a polykrystalických článků;

•  

• –10 % pro panely a moduly složené z tenkovrstvých amorfních článků;

•  

• –Bez požadavku pro fotovoltaické střešní krytiny a fasádní systémy a jiné než plošné kolektory (např. trubicové).

• Účinnosti fotovoltaických modulů deklarované výrobci je možno pro účel srovnání s požadavky dotace Nová zelená úsporám matematicky zaokrouhlit na celá procenta.

•  

• Instalovaný systém nesmí být propojen s distribuční soustavou.

•  

• Systém musí být umístěn na stavbě evidované v katastru nemovitostí, popř. jiné stávající stavbě umístěné na pozemku náležícím k řešenému rodinnému domu.

 

 

Podmínkou pro poskytnutí dotace v podoblasti podpory C.3.3 je dosažení parametrů uvedených v tabulce 8:

 

 

Tabulka 8 – Požadované parametry v podoblasti podpory C.3.3

 

 

Sledovaný parametr	Označení [Jednotky]	C.3.3
Minimální pokrytí potřeby tepla na přípravu teplé vody	[%]	50
Minimální měrný objem akumulačního zásobníku tepla vztažený	[l∙kW -1]	≥ 80
k instalovanému výkonu solárního systému
	p

 

 

1. Sluneční ozáření 1000 W.m-2, teplota FV článků 25 °C, spektrum záření podle AM = 1,5. Bližší informace viz ČSN EN 61215, ČSN EN 50380, ČSN CLC/TS 61836.

 

 

Sledovaný parametr

 

Označení

 

[Jednotky]

 

C.3.4

 

C.3.5

 

C.3.6

 

C.3.7

 

C.3.8

 

C.3.9

Celkový využitelný zisk	QFV.u	≥1700	≥1700	≥3000	≥4000	≥ 3 000 (1f)	≥3000
	[kWh.rok-1]					≥ 4 000 (3f)
Minimální míra využití vyrobené
elektřiny pro krytí spotřeby v místě	[%]	70	70	70	70	70	70
výroby
Akumulace přebytků energie	-	Povinná	Možná	Možná	Možná	Povinná	Povinná
do teplé vody
Minimální objem zásobníku teplé	[l]	120	-	-	-	600	200
vody nebo akumulační nádrže
Akumulace přebytků energie	-	Možná	Povinná	Povinná	Povinná	Možná	Možná
do elektrických akumulátorů
Minimální měrná kapacita	[kWh∙kWp-1]	-	1,75/1,25	1,75/1,25	1,75/1,25	-	-
akumulátorů

 

 

 

2.4.2.4 Výše podpory pro dotace NZÚ C.3

 

Tabulka 10 – Výše podpory v podoblasti dotace NZÚ C.3

 

 

Podoblast	Typ systému
podpory

 

 

Výše podpory

 

[Kč/dům

nebo b. j.]

 

C.3.1	Solární termický systém na přípravu teplé vody	35 000
C.3.2	Solární termický systém na přípravu teplé vody a přitápění	50 000
C.3.3	FV systém pro přípravu teplé vody s přímým ohřevem	35 000
C.3.4	FV systém bez akumulace elektrické energie s tepelným využitím přebytků a celkovým	55 000
	využitelným ziskem ≥ 1 700 kWh∙rok-1
C.3.5	FV systém s akumulací elektrické energie a celkovým využitelným ziskem ≥ 1 700 kWh∙rok-1	70 000
C.3.6	FV systém s akumulací elektrické energie a celkovým využitelným ziskem ≥ 3 000 kWh∙rok-1	100 000
C.3.7	FV systém s akumulací elektrické energie a celkovým využitelným ziskem ≥ 4 000 kWh∙rok-1	150 000
C.3.8	FV systém efektivně spolupracující se systémem vytápění a přípravy teplé vody	150 000
	s tepelným čerpadlem
C.3.9	FV systém bez akumulace elektrické energie s tepelným využitím přebytků a celkovým využi-	80 000
	telným ziskem ≥ 3 000 kWh∙rok-1

 

 

 

2.4.2.5 Dotace NZÚ na rozšíření stávajícího solárního systému

 

Podporu lze poskytnout na rozšíření vybraných typů stávajících solárních systémů, na které byla poskytnuta podpora v podoblasti podpory C.3 z dotace Nová zelená úsporám. Podporováno je rozšíření solárního systému z podoblasti podpory C.3.1 na solární systém splňující podmínky pro dotace NZÚ C.3.2, a také na rozšíření fotovoltaických systémů z podoblastí podpor C.3.3, C.3.4, C.3.5 nebo C.3.6 na některý z vyšších podporovaných fotovoltaických systémů.

 

Kromě splnění podmínek pro zvolenou dotacI NZÚ, musí dojít ke zvýšení využitelného zisku soustavy minimálně o 20 %, nebo míry využití vyrobené elektřiny pro krytí spotřeby v místě výroby minimálně o 10 procentních bodů (tj. např. ze 75% na min. 85%) oproti předchozí schválené žádosti.

 

V takovém případě musí být podána nová žádost v nově dosažené podoblasti podpory C.3. Maximální výše podpory se v tomto případě stanoví jako rozdíl mezi maximálními výšemi podpory v příslušných podoblastech podpory C.3 dle Tabulky 10 – Výše podpory v podoblasti podpory C.3, přičemž lze uplatnit pouze zvýhodnění pro vybrané kraje. Jiná zvýhodnění a dotační bonusy se k tomuto opatření neposkytují.

 

Nově stanovená doba udržitelnosti se vztahuje na systém jako celek, tj. i na komponenty a části systému, na které byla přiznána podpora v předchozí žádosti.

 

Podpora na zpracování odborného posudku z podoblasti podpory C.5 se v případě rozšíření systému neposkytuje.

 

 

 

2.4.3 Dotace NZÚ C.4 – Instalace systémů řízeného větrání se zpětným získáváním tepla

 

V této podoblasti podpory je podporována instalace systémů řízeného větrání se zpětným získáváním tepla do dokončených rodinných domů a v nich vymezených bytových jednotkách. Podporovány jsou centrální systémy (dotace NZÚ C.4.1) a decentrální systémy (dotace NZÚ C.4.2).

 

 

2.4.3.1 Podmínky podoblasti podpory C.4

• Podporu v této podoblasti je možné žádat buď současně s podáním žádosti o podporu z oblasti podpory A nebo i samostatně. Samostatné podání žádosti je možné pouze v případě, že instalací systému řízeného větrání se zpětným získáváním tepla dojde k úspoře měrné potřeby tepla na vytápění minimálně 20 %.

•  

• Minimální požadovaná účinnost zpětného zisku tepla při projektem stanovených výkonových stupních (průtocích čerstvého vzduchu) je 75 % pro centrální systémy a 70 % pro decentrální (lokální) systémy. Účinnost podporovaného zařízení musí být prokázána měřením dle příslušných technických norem. Mezilehlé hodnoty je možno interpolovat.

•  

• Podmínkou pro získání podpory v této podoblasti podpory je dosažení průvzdušnosti obálky budovy n₅₀ ≤ 2,5 [h-1].

•  

• Aby bylo zajištěno dosažení průvzdušnosti obálky budovy dle předchozího bodu, doporučuje se realizovat první měření vzduchotěsnosti obálky budovy již jako součást stavebního průzkumu před započetím návrhu celé rekonstrukce. Jen tak mohou být případné netěsnosti ve stávající části budovy odhaleny včas a mohou být navržena efektivní opatření pro jejich odstranění. Zkušenosti ukazují, že pravděpodobnost dosažení dobrého výsledku (nízké průvzdušnosti) je při použití tohoto postupu výrazně vyšší.

•  

• Splnění požadavku na maximální průvzdušnost obálky budovy n₅₀ musí být doloženo protokolem o měření průvzdušnosti obálky budovy, který bude v souladu s metodickým pokynem k upřesnění pravidel pro měření průvzdušnosti obálky budovy (viz kapitola 11).

•  

• Větrací systém musí být navržen dle platných norem a musí zajišťovat řízené větrání všech obytných místností a místností s předpokládaným dlouhodobým pobytem osob (tj. včetně např. kanceláří a provozoven, pokud se v domě nacházejí).

 

 

 

2.4.3.2 Výše podpory pro dotace NZÚ C.4

 

Výše podpory v oblasti podpory C.4 je uvedena v tabulce 11.

 

Tabulka 11 – Výše podpory v oblasti dotace NZÚ C.4

 

 

Podoblast

 

podpory

 

Typ systému

 

Výše podpory

 

[Kč/dům nebo b.j.]

 

C.4.1	Centrální systém řízeného větrání se zpětným získáváním tepla	100 000
C.4.2	Decentrální systém řízeného větrání se zpětným získáváním tepla	75 000

 

 

2.4.4 Dotace NZÚ C.5 – Podpora na zpracování odborného posudku a zajištění měření průvzdušnosti obálky budovy

 

• O podporu v této dotaci NZÚ lze žádat pouze současně s podáním žádosti z podoblasti podpory C.1, C.2, C.3, C.4 nebo C.7.

•  

• Podpora se poskytuje na zpracování odborného posudku, zajištění odborného technického dozoru a na měření průvzdušnosti obálky budovy (blower door test) pro dotace NZÚ C.4 (včetně případného předběžného měření v průběhu přípravy projektu nebo v průběhu realizace).

•  

• Maximální výše podpory v této podoblasti činí 5 000 Kč, a to i v případech, kdy je žádáno na více opatření z oblasti podpory C.

 

 

2.4.5 Dotace NZÚ C.6 – Zvýhodnění při použití výrobků se zpracovaným environmentálním prohlášením typu III

 

• O podporu v této podoblasti lze žádat pouze současně s podáním žádosti z podoblasti podpory C.1, C.2, C.3, C.4 nebo C.7.

•  

• Je-li pro realizaci opatření použit zdroj tepla, solární panely, jednotka řízeného větrání se zpětným získáváním tepla či zařízení na využití tepla z odpadní vody s vydaným environmentálním prohlášením typu III, je tato instalace zvýhodněna částkou 2 000 Kč. V případě použití více výrobků s vydaným environmentálním prohlášením se podpora u kombinovaných žádostí v podoblasti podpory C. 6 nezvyšuje.

•  

• Environmentální prohlášení musí být zpracováno v souladu s ČSN EN ISO 14 025, případně EN 15 804, a musí být ověřeno nezávislou akreditovanou osobou.

 

 

 

2.4.6 Dotace NZÚ C.7 – Podpora na využití tepla z odpadní vody

 

O podporu v této podoblasti je možné žádat pouze současně s podáním žádosti o podporu z oblasti podpory A, B nebo jiným opatřením z oblasti podpory C.

 

Podpora se poskytuje na instalaci centrálních i decentrálních systémů využívajících teplo z odpadních vod pro předehřev teplé vody.

 

Podpora na jedno napojené odběrné místo vybavené decentrálním systémem je poskytována formou fixní dotace ve výši 5 000 Kč, max. však 15 000 Kč. V případě centrálního systému je maximální výše fixní dotace 35 000 Kč.

 

V případě použití zařízení bez tepelného čerpadla musí být využito zařízení s výrobcem deklarovanou účinností zpětného získávání tepla minimálně 30 %. Tato podmínka se považuje za splněnou v případě zařízení s certifikací iPAH (International Passive House Association). Požadovaná účinnost musí být splněna při níže uvedených okrajových podmínkách měření:

 

• Objemový průtok min. 8 litrů/minutu;

•  

• Teplota studené vody min. 8 °C;

•  

• Teplota okolí v rozsahu 18–25 °C;

•  

• Teplota odpadní vody (z níž se odebírá teplo) max. 39 °C.

 

 

Pro systémy předávající teplo s využitím tepelného čerpadla není minimální účinnost stanovena.

 

 

2.5 Dotační bonus

 

Dotační bonus lze poskytnout pouze v případě, že je na jednom rodinném domě poskytnuta podpora na zateplení nebo na instalaci solárního systému z dotace Nová zelená úsporám a rovněž podpora na výměnu nevyhovujícího kotle na pevná paliva a to pouze v rámci 67. nebo jí následujících výzev Ministerstva životního prostředí k podávání žádostí z programu OPŽP 2014-2020, prioritní osa 2, specifický cíl 2.1 – Snížit emise z lokálního vytápění domácností podílející se na expozici obyvatelstva koncentracím znečišťujících látek (tzv. „kotlíkové dotace“).

 

• O dotační bonus lze žádat pouze současně s podáním žádosti o podporu na opatření v podoblastech podpory A.0, A.1, A.2, A.3 nebo C.3 v rámci dotace Nová zelená úsporám.

• Žádost o bonus může být podána nejpozději do 24 měsíců od poskytnutí podpory z dotace Nová zelená úsporám „kotlíkových dotací“.

• O dotační bonus nelze požádat dodatečně k již podané žádosti.

• Dotační bonus nelze poskytnout opakovaně na stejný rodinný dům.

• Dotační bonus při kombinaci s podporovaným opatřením v podoblasti podpory C.3 lze žádat pouze tehdy, pokud je v rámci tohoto opatření navržena akumulace (využití přebytků) do teplé vody. Způsob řešení ukládání přebytků musí být uveden v odborném posudku.

• Výše dotačního bonusu činí 20 000 Kč v případě žádostí v oblasti podpory A nebo 10 000 Kč v případě žádostí z podoblasti podpory C.3. Pokud je žádáno o podporu současně na podporovaná opatření v oblasti podpory A a podoblasti podpory C.3, dotační bonusy se nesčítají. Žadateli bude přiznán vyšší z možných bonusů.

• Dotační bonus se nezapočítává do limitu maximální celkové míry podpory 50 % z celkových způsobilých výdajů dle kap. 2.1 písm. j).

Dotační bonus je vyplácen na základě Registrace a rozhodnutí současně s podporou na realizaci podporovaných opatření v oblasti podpory A nebo podoblasti podpory C.3 a nelze jej vyplatit samostatně.

 

 

 

3 Podání žádosti o dotaci NZÚ a její administrace

 

 

3.1 Vyhlášení Výzvy k podávání žádostí

 

Žádosti o podporu je možné podávat na základě vyhlášené Výzvy k podávání žádostí. Tento dokument je vždy zveřejněn před zahájením příjmu žádostí o poskytnutí podpory na webových stránkách dotace Nová zelená úsporámu a obsahuje zejména časový harmonogram příjmu žádostí, typy oprávněných žadatelů a specifikaci jednotlivých oblastí podpory včetně základních pravidel příjmu žádostí. Žádosti je možné podávat před realizací, v průběhu nebo po realizaci podporovaných opatření.

 

 

3.2 Podací místa

 

Podacími místy pro potřeby doručení žádosti a povinných příloh v listinné podobě jsou krajská pracoviště Fondu. Aktuální seznam podacích míst těchto pracovišť je uveden na webových stránkách dotace Nová zelená úsporámu. Žádost a přílohy v elektronické podobě se pak podávají přímo prostřednictvím informačního systému dotace Nová zelená úsporám nebo prostřednictvím datové zprávy zaslané do datové schránky Fondu (ID datové schránky: favab6q).

 

 

3.3 Postup při podávání žádosti o dotaci Nová zelená úsporám

 

Proces podání žádosti lze rozdělit do tří základních kroků:

 

• Registrace do informačního systému dotace Nová zelená úsporám přes webové rozhraní;

•  

• Vyplnění elektronického formuláře žádosti (evidence žádosti);

•  

• Doručení žádosti včetně povinných příloh v listinné podobě na krajské pracoviště Fondu (tento krok se neuplatní v případě úplného elektronického podání žádosti prostřednictvím informačního systému dotace Nová zelená úsporám).

 

 

 

3.3.1 Registrace žadatele do informačního systému dotace Nová zelená úsporám přes webové rozhraní

 

Prvním krokem k úspěšnému podání žádosti je registrace žadatele do informačního systému dotace Nová zelená úsporám přes webové rozhraní, jehož prostřednictvím se žádosti podávají. Na webových stránkách dotace Nová zelená úsporám se po kliknutí na ikonu PODAT ŽÁDOST otevře registrační formulář, který žadatele vyzve k založení uživatelského účtu. V registračním formuláři žadatel vyplní svoji emailovou adresu, na které bude probíhat komunikace žadatele a Fondu, své jméno a příjmení a heslo pro pří-stup do uživatelského účtu. K dokončení registrace musí žadatel použít verifikačního odkazu, který je zaslán po odeslání registračního formuláře na e-mailový kontakt, který žadatel uvedl v registračním formuláři. Do aplikace informačního systému se žadatel přihlašuje obdobně jako např. do e-mailové pošty.

 

 

3.3.2 Vyplnění elektronického formuláře žádosti (podání žádosti o NZÚ)

 

Žádosti o podporu se podávají výhradně elektronicky, a to prostřednictvím online formuláře, který se zpřístupní po přihlášení do aplikace informačního systému dotace Nová zelená úsporám na jeho internetových stránkách.

 

Žadatelé, kteří nedisponují elektronickým zařízením pro samotné podání žádosti, mohou navštívit kterékoliv z krajských pracovišť Fondu, kde jim bude podání žádosti umožněno.

 

Vlastní vyplnění elektronické verze žádosti o NZÚ

 

• Formulář žádosti je doplněn o intuitivní pomůcky usnadňující jeho vyplnění.

•  

• Formulář žádosti je opatřen automatickou kontrolou chybně zadaných údajů.

•  

• Formulář žádosti není nutné vyplňovat najednou, ale je možné vyplňování v krocích, které se dají uložit.

•  

• K formuláři žádosti je možné připojit související dokumenty a podklady v elektronické podobě.

 

Evidence žádosti o NZÚ

 

Kompletně vyplněnou elektronickou žádost potvrdí žadatel kliknutím na ikonu ODESLÁNÍ ŽÁDOSTI a tím uloží žádost do informačního systému dotace Nová zelená úsporám – proběhne tzv. evidence žádosti, v jejímž rámci je každé žádosti přiděleno unikátní číslo. Informační systém průběžně sleduje stav čerpání finančních prostředků v dané Výzvě a v případě jejich vyčerpání oznámí přijetí žádosti do zásobníku nebo již neumožní žádost podat.

 

Pokud žadatel provede současnou evidenci žádostí v různých podoblastech podpory, jsou tyto žádosti evidovány pod jediným unikátním číslem a další administrace probíhá tak, jako by se jednalo o žádost jedinou. V případě, že dojde k nesplnění podmínek dotace Nová zelená úsporám či zpětvzetí dílčí žádosti (pro jednu nebo více podoblastí podpory), neztrácí žadatel nárok na podporu v ostatních podoblastech podpory, a to za předpokladu, že jsou naplněny všechny ostatní podmínky dotace Nová zelená úsporám.

 

 

3.3.3 Zásobník žádostí

 

V případě potřeby umožní informační systém pro příjem žádostí elektronickou evidenci žádosti i nad rámec alokace, při-čemž tyto žádosti budou automaticky zařazeny do tzv. zásobníku. Dojde-li v průběhu administrace žádostí k uvolnění finančních prostředků rezervovaných na základě žádostí evidovaných v rámci alokace (aktivní žádosti) v důsledku zastavení řízení některých dříve evidovaných žádostí nebo k navýšení alokace, budou žádosti ze zásobníku automaticky v pořadí, ve kterém byly do informačního systému evidovány, zařazeny mezi aktivní žádosti. O této skutečnosti je žadatel písemně informován.

 

 

3.3.4 Doručení žádosti včetně povinných příloh v listinné podobě na krajské pracoviště Fondu

 

Vyplněný formulář žádosti vygenerovaný informačním systémem dotace Nová zelená úsporám a všechny povinné přílohy stanovené v kapitole 4, které nebyly přiloženy k žádosti v elektronické podobě, musí být doručeny v listinné podobě na podací místo krajského pracoviště Fondu (osobně nebo doporučenou zásilkou), a to nejpozději ve lhůtě stanovené při elektronické evidenci žádosti. Zásilka musí být viditelně označena „NZÚ – Žádost o podporu“ a unikátním číslem žádosti a nesmí obsahovat žádosti s různými unikátními čísly. Pro každou jednotlivou žádost, tj. pro každé unikátní číslo, musí být použita samostatná zásilka.

 

Nedoručí-li žadatel požadované dokumenty ve stanovené lhůtě, Fond řízení o žádosti usnesením zastaví a usnesení doručí žadateli (viz ustanovení 3.10).

 

Doručení v listinné podobě na krajské pracoviště Fondu není vyžadováno v případě úplného elektronického podání žádosti a všech souvisejících příloh.

 

Je-li řízení zastaveno dle výše uvedeného bodu, může žadatel v případě zájmu o účast v dotace Nová zelená úsporámu, provést novou evidenci, umožní-li to podmínky stanovené Výzvou.

 

 

3.4 Posouzení žádosti o NZÚ

 

Posuzování žádostí probíhá na krajských pracovištích Fondu. Při vyplňování formuláře žádosti si žadatel může vybrat, na kterém krajském pracovišti Fondu bude žádost administrována. K požadavku žadatele se přihlíží, ale nemusí mu být vždy vyhověno. Posouzení žádosti probíhá ve dvou krocích:

 

• Kontrola úplnosti a formální správnosti žádosti a povinných příloh (dále také jen „formální kontrola“);

•  

• Kontrola souladu žádosti a povinných příloh s podmínkami dotace Nová zelená úsporám (dále také jen „specifická kontrola“).

 

 

 

3.4.1 Formální kontrola

 

Evidované a řádně doručené žádosti podrobí Fond formální kontrole, tj. kontrole z hlediska úplnosti a formální správnosti. Při této kontrole si Fond ověří zejména, zda byly žadatelem předloženy všechny požadované dokumenty, zda jsou řádně uvedeny všechny požadované údaje a zda tyto dokumenty splňují požadované formální náležitosti. U správně podaných žádostí probíhá formální kontrola zpravidla 3 týdny.

 

3.4.2 Specifická kontrola podmínek dotace NZÚ

 

5 Odborný posudek pro dotaci Nová zelená úsporám

 

5.1 Základní podmínky odborného posudku pro žádost o dotaci NZÚ

 

• K žádosti o poskytnutí dotace se přikládá odborný posudek, z něhož je patrný celkový stav domu včetně rozsahu a způsobu provedení navrhovaných opatření a také to, že toto opatření splňuje podmínky stanovené dotací Nová zelená úsporám. Odborný posudek je zároveň podkladem pro výpočet podpory.

•  

• Odborný posudek se skládá z projektové dokumentace a energetického hodnocení budovy.

 

 

 

5.2 Oprávnění zpracovatelé odborného energetického posudku NZÚ

 

 

5.2.1 Oprávnění zpracovatelé projektové dokumentace k dotaci Nová zelená úsporám

 

Projektová dokumentace k NZÚ musí být řádně provedena a potvrzena osobou autorizovanou podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.

 

Pro fotovoltaické systémy může být projektová dokumentace zpracována též držitelem platného oprávnění dle § 10 vyhlášky Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění pozdějších předpisů.

 

Pro opatření dotace NZÚ C.7 (podpora na využití tepla z odpadní vody), může být projektová dokumentace zpracována též odbornou dodavatelskou firmou.

 

 

5.2.2 Oprávnění zpracovatelé energetického hodnocení budovy (energetický posudek NZÚ)

 

Energetické hodnocení budovy (energetický posudek NZÚ) musí být řádně provedeno a potvrzeno energetickým specialistou, který je držitelem oprávnění podle § 10 odst. 1 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, ke zpracování:

 

1. energetického auditu a energetického posudku;

 

2. průkazu energetické náročnosti;

 

3. u podoblasti podpory C.3 může energetické hodnocení provést i autorizovaná osoba podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů. Pro fotovoltaické systémy může být energetické hodnocení vypracováno též držitelem platného oprávnění dle § 10 vyhlášky Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 50/1978 Sb. o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění pozdějších předpisů.

 

 

5.3 Projektová dokumentace pro NZÚ

 

5.3.1 Minimální rozsah projektové dokumentace pro oblast podpory A

 

1. Technická zpráva – shrnující popis stávajícího stavu rodinného domu a navrhovaných opatření, popř. odůvodnění navrhovaného řešení. Textová zpráva může být nahrazena zjednodušeným textovým popisem či popisem v rámci energetického hodnocení.

 

2. Výkresová část stávajícího a nového stavu. U jednoduchých a přehledných případů je možné návrh realizovaného opatření zakreslit do výkresů stávajícího stavu, avšak návrh musí být dostatečně odlišen (např. barevně). Výkresová část musí obsahovat výkresy v rozsahu nezbytném pro kontrolu provedených opatření, energetické-ho hodnocení a ploch opatření. Jednotlivé výkresy musí obsahovat podrobnosti uvedené v příloze č. 12 vyhl. č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů. Minimální rozsah výkresové části:

–situace stavby, (v jednoduchých případech může být nahrazena kopií snímku katastrální mapy);

 

–půdorysy jednotlivých podlaží;

 

–charakteristické řezy;

 

–zákres a popis prvků venkovní stínicí techniky (je-li žádáno o podporu na instalaci stínicí techniky).

 

 

5.3.2 Minimální rozsah projektové dokumentace pro dotaci NZÚ B

 

1. Souhrnná technická zpráva nebo technická zpráva v souladu s přílohou č. 12 vyhl. č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.

 

2. Situační výkresy znázorňující především orientaci stavby, sousední zástavbu (situace, vzdálenosti a výšky), markantní porosty stromů či terénní vyvýšeniny působící horizontální zastínění. Jednotlivé výkresy musí obsahovat podrobnosti uvedené v příloze č. 12 vyhl. č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů. Situaci sousední zástavby, porostů či terénních vyvýšenin není nutné dokládat v případě, že jsou parametry stíně-ní zvoleny dle tabulkových hodnot.

 

3. Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení. Dokumentace musí obsahovat výkresy v rozsahu nezbytném pro kontrolu provedených opatření a energetického hodnocení. Jednotlivé výkresy musí obsahovat podrobnosti uvedené v příloze č. 12 vyhl. č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů. Minimální rozsah dokumentace:

 

–půdorysy jednotlivých podlaží;

 

–charakteristické řezy;

 

–část „technika prostředí staveb“, ve které musí být obsažena dokumentace příslušných relevantních profesí dle rozsahu instalovaných zařízení a systémů – jedná se zejména o systémy vytápění a přípravy teplé vody včetně jednotlivých energetických zdrojů; systémy pro využití tepla z odpadní vody; systémy řízeného větrání se zpětným získáváním tepla; systémy pro výrobu elektrické energie, systémy chlazení, související systémy měření a regulace. Minimální rozsah dokumentace pro vybrané typy systémů je dán minimálním rozsahem uvedeným v částech 5.3.3 až 5.3.6.

 

–pro podoblasti podpory B.1 a B.2 také výkresy všech detailů na systémové hranici obálky budovy v měřítku alespoň 1 : 10. Výkresy detailů musí obsahovat popisové pole detailu (název, projektant, odkazová značka na označení detailu v půdoryse nebo piktogram umístění na budově), zakreslení rozhraní všech materiálů a vrstev, grafické rozlišení materiálů, popis všech skladeb a materiálů s uvedením jejich tloušťky a případ-ně jejich charakteristických vlastností a s označením použitého výrobku nebo je nutné uvést požadované vlastnosti použitého materiálu, okótování jednotlivých vrstev, vyznačení probíhající vzduchotěsné roviny. Standardní rozsah dokládaných detailů pro běžné typy budov:

 

1. • • nároží obvodové stěny;

 

1. • • napojení obvodové stěny u základu;

 

1. • • napojení obvodové stěny na plochou střechu (atika);

 

1. • • napojení obvodové stěny na šikmou střechu (u pozednice);

 

1. • • napojení štítové stěny na šikmou střechu;

 

1. • • napojení šikmé střechy na kleštiny (případně napojení šikmé střechy v hřebeni);

 

1. • • ostění okna;

 

1. • • nadpraží okna;

 

1. • • parapet okna;

 

1. • • ostění dveří;

 

1. • • nadpraží dveří;

 

1. • • práh dveří.

 

 

5.3.3 Minimální rozsah projektové dokumentace pro podoblasti podpory C.1 a C.2

 

1. Technická zpráva s údaji o stávajících zdrojích tepla a popisem návrhu a dimenzování nových zdrojů tepla, pro dotace NZÚ C.2 obsahující informaci o celkové tepelné ztrátě objektu (určené např. dle ČSN EN 12831).

 

2. Výkresová část obsahující minimálně tyto body:

 

–zjednodušený půdorys se znázorněním umístění příslušného zdroje a napojení na stávající otopnou sou-stavu, popisovou legendou nebo popisem u jednotlivých prvků;

 

–schéma zapojení zdroje do systému vytápění a ohřevu TV i se zakreslením regulačních a pojistných prvků, napojení na stávající rozvody studené, teplé a cirkulační vody, popisovou legendou nebo popisem u jednotlivých prvků, uvedením teplotního spádu otopné soustavy.

 

 

5.3.4 Minimální rozsah projektové dokumentace pro dotace NZÚ C.3

 

1. Technická zpráva shrnující popis stávajícího stavu a navrhovaných opatření, popř. odůvodnění navrhovaného řešení. V případě návrhu fotovoltaického systému musí být technická zpráva doplněna o popis zajištění splnění požadavků na požární bezpečnost v souladu s vyhl. č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění pozdějších předpisů.

 

2. Výkresová část obsahující minimálně tyto body:

 

–půdorys střechy nebo jiné konstrukce, na které bude systém umístěn, se znázorněním umístění solárních termických nebo fotovoltaických panelů s uvedením jejich sklonu a orientace vůči světovým stranám, za-kreslením stínících překážek, schematickým znázorněním rozvodů, kótováním, popisovou legendou nebo popisem u jednotlivých prvků. Výkresy musí být provedeny ve vhodném měřítku;

 

–pro solární termické systémy a podoblasti podpory C.3.3, C.3.4, C.3.8 a C.3.9 schéma zapojení zdroje do systému vytápění (je-li realizováno) a ohřevu TV i se zakreslením regulačních a pojistných prvků, napojení na stávající rozvody studené, teplé a cirkulační vody, popisovou legendou nebo popisem u jednotlivých prvků;

 

–pro fotovoltaické systémy zjednodušené schéma s uvedením základních komponent systému, jejich vzájemné propojení a propojení s hlavními rozvaděči, ochrannými a regulačními prvky, napojení na distribuční síť apod.

 

 

5.3.5 Minimální rozsah projektové dokumentace pro dotace NZÚ C.4

 

1. Technická zpráva

 

2. Výkresová část obsahující minimálně půdorysy jednotlivých podlaží se znázorněním umístění jednotky řízeného větrání, případného napojení na otopnou soustavu, schématu rozvodů přívodů a odvodů vzduchu a koncových prvků, vzduchového množství odváděného nebo přiváděného vzduchu v místnostech, tabulky místností, popisové legendy nebo popis u jednotlivých prvků a popisové pole výkresu..

 

 

5.3.6 Minimální rozsah projektové dokumentace pro dotace NZÚ C.7

 

1. Technická zpráva

 

2. Výkresová část obsahující minimálně vyznačení umístění součástí systému využití tepla z odpadní vody, v jednoduchých případech může být nahrazeno slovním popisem v technické zprávě.

 

 

5.3.7 Minimální rozsah projektové dokumentace při realizaci zelených střech

 

1. Technická zpráva. Technická zpráva o realizaci zelené střechy může být součástí technické zprávy pro oblast podpory A nebo B.

 

2. Výkresová část obsahující minimálně tyto body:

 

–půdorys zelené střechy se zakótovanými půdorysnými rozměry vegetačního souvrství;

 

–charakteristické řezy navrhované skladbou zelené střechy;

 

–v případě výstavby intenzivní zelené střechy schéma systému pro zajištění závlahy z jiných zdrojů, než z veřejné vodovodní sítě (např. akumulace dešťové vody z okolních ploch, využití šedé vody).

 

 

5.4 Energetické hodnocení pro dotaci Nová zelená úsporám

 

Energetické hodnocení musí být provedeno v souladu s vyhláškou č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov, ve znění pozdějších předpisů, s použitím okrajových podmínek podle metodického pokynu k upřesnění výpočetních postupů a okrajových podmínek zveřejněného na webových stránkách dotace Nová zelená úsporám.

 

 

5.4.1 Minimální rozsah energetického hodnocení pro oblast podpory A

 

1. Průkaz energetické náročnosti budovy dle vyhlášky č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov, ve znění pozdějších předpisů, nebo energetický posudek dle vyhlášky č. 480/2012 Sb., o energetickém auditu a energetickém posudku, ve znění pozdějších předpisů. Energetické hodnocení se dokládá pro stávající a navrhovaný stav. V případě, že je předkládán průkaz energetické náročnosti, postačuje předložit průkaz včetně grafické části pouze pro navrhovaný stav. Pro stávající stav postačují příslušné výpočtové protokoly.

 

2. Schematické nákresy budovy s vyznačením zvolené systémové hranice obálky budovy pro stávající a navrhovaný stav (může být součástí projektové dokumentace nebo jiného předloženého dokumentu).

 

3. Protokoly výpočtů:

 

–protokol součinitelů prostupu tepla konstrukcí U [W.m-2.K-1] pro stávající a návrhový stav;

 

–protokol výpočtu průměrného součinitele prostupu tepla obálkou budovy U_em [W.m^-2.K^-1] pro stávající a návrhový stav a protokol výpočtu referenční hodnoty průměrného součinitele prostupu tepla budovy U_em,R;

–protokol výpočtu měrné roční potřeby tepla na vytápění E_A [kWh.m-2.rok-1] pro stávající a návrhový stav obsahující důležité vstupní údaje nezbytné pro zpětnou kontrolu výpočtu (klimatická data, uvažované hodnoty tepelných zisků atd.);

 

–protokol výpočtu celkové dodané energie [kWh.rok^-1] a neobnovitelné primární energie E_pN,A [kWh.rok^-1] obsahující důležité vstupní údaje nezbytné pro zpětnou kontrolu výpočtu.

 

Poznámka

 

Protokoly výpočtů se předkládají přednostně v elektronické podobě prostřednictvím webového rozhraní systému pro podání žádosti.

 

 

5.4.2 Minimální rozsah energetického hodnocení pro oblast podpory B

 

1. Průkaz energetické náročnosti budovy dle vyhlášky č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov, ve znění pozdějších předpisů, nebo energetický posudek dle vyhlášky č. 480/2012 Sb., o energetickém auditu a energetickém posudku, ve znění pozdějších předpisů.

 

2. Schematické nákresy budovy s vyznačením systémové hranice obálky budovy (může být součástí projektové dokumentace nebo jiného předloženého dokumentu).

 

3. Protokoly výpočtů:

 

–protokol výpočtu součinitelů prostupu tepla konstrukcí U [W.m-2.K-1];

 

–protokol výpočtu součinitelů prostupu tepla pro jednotlivé výplně otvoru zvlášť dle Metodického pokynu k upřesnění výpočetních postupů a okrajových podmínek;

 

–protokol výpočtu průměrného součinitele prostupu tepla obálkou budovy U_em [W.m^-2.K^-1] a protokol výpočtu referenční hodnoty průměrného součinitele prostupu tepla budovy U_em,R;

 

–protokol výpočtu měrné roční potřeby tepla na vytápění E_A [kWh.m-2.rok-1] obsahující důležité vstupní údaje nezbytné pro zpětnou kontrolu výpočtu;

 

–protokol výpočtu měrné neobnovitelné primární energie E_pN,A [kWh.m^-2.rok^-1] obsahující důležité vstupní údaje nezbytné pro zpětnou kontrolu výpočtu;

 

–protokol výpočtu nejvyšší denní teploty vzduchu v místnosti v letním období θ_ai,max [°C]. Protokol není vyžadován v případě, že jsou všechna okna na jižní, jihozápadní, západní, jihovýchodní a východní straně opatřena vnějšími aktivními stínicími prvky.

 

Poznámka

 

Protokoly výpočtů se předkládají přednostně v elektronické podobě prostřednictvím webového rozhraní systému pro podání žádosti.

 

5.4.3 Minimální rozsah energetického hodnocení pro dotace NZÚ C.1 a C.2

 

V případě žádosti z podoblasti podpory C.1 se předkládá energetické hodnocení v rozsahu shodném jako pro oblast podpory A (viz kapitola 5.4.1).

 

U žádosti z podoblasti podpory C.2 je energetické hodnocení nahrazeno posouzením celkové tepelné ztráty, která je sou-částí projektové dokumentace. Samostatné energetické hodnocení se v takovém případě nedokládá.

 

 

5.4.4 Minimální rozsah energetického hodnocení pro dotace NZÚ C.3

 

Pro solární termické systémy (dotace NZÚ C.3.1, C.3.2): výpočet solárních zisků systému včetně potřeby tepla pro přípravu TV a dosažení jejího pokrytí dle jednotné metodiky energetického hodnocení solárních systémů stanoveného v metodickém pokynu k upřesnění výpočetních postupů a okrajových podmínek zveřejněného na webových stránkách Pro-gramu. Výpočet se provede pomocí výpočtového nástroje uvedeného na webových stránkách dotace Nová zelená úsporám. Pokud nelze tuto zjednodušenou metodiku použít (například je-li odklon solárních panelů od jihu větší než 45°), může být splnění podmínek dotace Nová zelená úsporám doloženo kompletním protokolem ze specializovaného simulačního programu.

 

Pro fotovoltaické systémy pro přípravu teplé vody s přímým ohřevem (dotace NZÚ C.3.3): výpočet solárních zisků systému včetně potřeby tepla pro přípravu TV a dosažení jejího pokrytí. Výpočet se provede pomocí výpočtového nástroje uvedeného na webových stránkách dotace Nová zelená úsporámu. Pokud nelze tuto zjednodušenou metodiku použít (například je-li odklon solárních panelů od jihu větší než 45°), může být splnění podmínek dotace Nová zelená úsporám doloženo kompletním protokolem ze specializovaného simulačního programu.

 

Pro fotovoltaické systémy propojené s distribuční soustavou (dotace NZÚ C.3.4, C.3.5, C.3.6, C.3.7, C.3.9): výpočet využitelného zisku ze solárního systému a míry využití vyrobené elektřiny pro krytí spotřeby v místě výroby. Výpočet ročního předpokládaného provozu systému musí být proveden s výpočetním krokem v délce maximálně 1 hodina.

 

Pro fotovoltaické systémy efektivně spolupracující se systémem vytápění a přípravy teplé vody s tepelným čerpadlem (dotace NZÚ C.3.8): výpočet využitelného zisku ze solárního systému a míry využití vyrobené elektřiny pro krytí spotřeby v místě výroby s důrazem na pokrytí spotřeby tepla na vytápění a přípravu teplé vody. Výpočet ročního předpokládaného provozu systému musí být proveden s výpočetním krokem v délce maximálně 1 hodina.

 

 

5.4.5 Minimální rozsah energetického hodnocení pro oblast podpory C.4

 

V případě žádosti z podoblasti podpory C.4 se předkládá energetické hodnocení v rozsahu shodném jako pro oblast podpory A (viz kapitola 5.4.1).

 

U žádosti, která není kombinována se žádostí z oblasti podpory A, se případné změny na obálce budovy ve výpočtu měrné potřeby tepla na vytápění neuvažují, úspora musí být dosažena výhradně instalací systému řízeného větrání se zpětným získáváním tepla.

 

6 Způsobilé výdaje dotace Nová zelená úsporám

 

 

6.1 Základní pravidla

 

1. Způsobilými výdaji jsou takové výdaje, které jsou přímo a výhradně spojeny s realizací podporovaných opatření splňujících podmínky dotace Nová zelená úsporám.

 

2. Způsobilé výdaje musí být řádně doloženy fakturou nebo jiným průkazným dokumentem.

 

3. Způsobilý výdaj musí být prokazatelně zaplacen ze strany příjemce podpory a doložen relevantním dokladem o úhradě (výpis z bankovního účtu, příjmový pokladní doklad).

 

4. Způsobilé jsou pouze výdaje za dodávky nebo služby prokazatelně dokončené po rozhodném datu způsobilosti výdajů. Neprokáže-li žadatel tuto skutečnost, bude výdaj považován za nezpůsobilý. V případě, že je dodavatel plátcem DPH, je za dokončení opatření považováno datum uskutečnění zdanitelného plnění, pro neplátce DPH datum vystavení faktury za opatření nebo odpovídajícího účetního dokladu.

 

5. Podporu nelze poskytnout na repasovaná a použitá zařízení, na použité stavební materiály a komponenty. Výjimkou je pouze repase oken a dveří v památkově chráněných objektech.

 

6. Daň z přidané hodnoty je způsobilým výdajem v případě, kdy je žadatelem fyzická osoba nepodnikající nebo jiná osoba, která není plátcem daně z přidané hodnoty. V ostatních případech je možné daň z přidané hodnoty zařadit mezi způsobilé výdaje pouze v případě, kdy žadatel jako plátce daně z přidané hodnoty nemůže uplatnit nárok na odpočet daně z přidané hodnoty na vstupu dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.

 

7. Výdaje spojené s projektovou přípravou a realizací opatření na ochranu stávajících, respektive na náhradu zanikajících stanovišť rorýse obecného a netopýrů a na ochranu volně žijících ptáků jsou způsobilým výdajem.

 

8. Výdaje spojené s realizací opatření na sanaci azbestu jsou způsobilým výdajem.

 

9. Nákupy nástrojů, zařízení staveniště a pohonných hmot nejsou způsobilým výdajem.

 

10. Ostatní výdaje, které nejsou uvedeny v rámci této kapitoly a podkapitol jako způsobilé, jsou považovány za nezpůsobilé, jedná se zejména o výdaje na inženýrskou činnost, geodetické práce, výdaje spojené s podáním a administrací žádosti, zkoušky a posudky, které přímo nesouvisí s realizovanými opatřeními.

 

 

6.2 Způsobilé výdaje pro oblast dotace NZÚ A

 

1. V této oblasti podpory jsou způsobilým výdajem pouze výdaje na podporovaná opatření provedená na obálce budovy a výdaje, které jsou přímo a výhradně spojeny s realizací těchto opatření. Mezi způsobilé výdaje náleží zejména výdaje na materiál, výrobky a v případě, že jsou opatření prováděna dodavatelem i montáž a provedení opatření. Za výdaje spojené s realizací mohou být považována též některá další opatření, včetně úprav mimo obálku budovy přispívající ke snížení energetické náročnosti objektu, pokud jsou prováděna souběžně s podporovanými opatřeními, dle předložené projektové dokumentace.

 

2. V případě, že předmětem žádosti jsou také podporovaná opatření na výstavbu zelených střech, dokládá žadatel kromě celkové výše způsobilých výdajů samostatně i výši způsobilých výdajů pro toto opatření (tj. výdaje související s výstavbou konstrukce zelené střechy a s instalací souvisejících systémů).

 

3. Způsobilými výdaji v podoblasti podpory A.4 jsou výdaje na zpracování odborného posudku, tj. projektové dokumentace a energetického hodnocení, na zajištění odborného technického dozoru nad prováděním podporovaných opatření.

 

6.3 Způsobilé výdaje pro oblast dotace NZÚ B

 

1. V této oblasti podpory jsou způsobilé všechny výdaje související s výstavbou objektu, a to včetně systémů technického zařízení budovy, mezi které se řadí například systémy řízeného větrání se zpětným získáváním tepla, zařízení využívající obnovitelných zdrojů energie atd.

 

2. V případě nákupu nového rodinného domu je způsobilým výdajem pouze kupní cena rodinného domu bez provizí za zprostředkovatelské služby, nákladů na ocenění nemovitosti, právní a jiné služby. Mezi způsobilé výdaje nelze zařadit např. výdaje spojené s úpravou pozemku, stavbou oplocení, pořízením vnitřního vybavení rodinného domu a výdaje na samostatně stojící část domu (např. garáž).

 

3. V případě, že předmětem žádosti jsou také podporovaná opatření na výstavbu zelených střech nebo opatření na využití tepla z odpadní vody, dokládá žadatel kromě celkové výše způsobilých výdajů samostatně i výši způsobilých výdajů pro tato opatření (tj. výdaje související s výstavbou konstrukce zelené střechy a s instalací souvisejí-cích systémů nebo výdaje související s instalací systému využívajícího tepla z odpadních vod pro předehřev teplé vody).

 

4. Způsobilými výdaji v podoblasti podpory B.3 jsou výdaje na zpracování odborného posudku, tj. projektové dokumentace a energetického hodnocení, výdaje spojené s provedením měření průvzdušnosti obálky budovy včetně vyhotovení protokolu o měření, výdaje na zajištění odborného technického dozoru a předepsaných revizí související s technologickými systémy budovy.

 

 

6.4 Způsobilé výdaje pro oblast dotace NZÚ C

 

1. V této oblasti podpory jsou způsobilé všechny výdaje přímo související s dodávkou a instalací podporovaného opatření do budovy.

 

2. Způsobilými výdaji v podoblasti podpory C.5 jsou výdaje na zpracování odborného posudku, tj. projektové dokumentace a energetického hodnocení, a měření průvzdušnosti obálky budovy včetně vyhotovení protokolu o měře-ní, pokud je žádáno o podporu z podoblasti C.4, na zajištění odborného technického dozoru a předepsaných revizí.

 

 

 

 

7 Veřejná podpora a podpora malého rozsahu

 

Veřejnou podporou a podporou malého rozsahu de minimis (dále jen „veřejná podpora“) se rozumí každá podpora poskytnutá z veřejných prostředků, která zvýhodňuje subjekty vyvíjející hospodářskou činnost, čímž narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž na vnitřním trhu EU. Hlavní zásadou je, že pokud s předpokládanou investicí bude souviset ekonomická činnost, může se jednat o veřejnou podporu, a to bez ohledu na typ žadatele, jeho právní osobnost (subjektivitu) a typ vlastnictví. Z pohledu pravidel veřejné podpory je takový subjekt považován za podnik (dochází nebo bude docházet k nabídce zboží nebo služeb na trhu).

 

V podmínkách dotace Nová zelená úsporám se omezení pravidly pro veřejnou podporu dotýkají zejména právnických osob a fyzických osob podnikajících, v některých případech se tato omezení mohou týkat i fyzických osob, které jsou z hlediska právní formy považovány za nepodnikající. Zcela vyloučit lze z pravidel veřejné podpory v rámci dotace Nová zelená úsporám zpravidla pouze takové případy a související investice, jejichž hlavním cílem je uspokojování vlastních bytových potřeb.

 

Aby se jednalo o veřejnou podporu, musí být naplněny všechny čtyři níže uvedené znaky současně, jinak se o veřejnou podporu nejedná:

 

1. podpora je poskytnuta státem nebo z veřejných prostředků,

 

2. podpora zvýhodňuje určité podniky nebo určitá odvětví podnikání a je selektivní,

 

3. je ovlivněn obchod mezi členskými státy EU,

 

4. je narušena hospodářská soutěž nebo hrozí její narušení.

 

Podpora se pro posuzování pravidel veřejné podpory považuje za poskytnutou dnem vydání Registrace a rozhodnutí.

 

 

7.1 Posouzení veřejné podpory

 

Prvotní identifikaci veřejné podpory provádí žadatel před podáním žádosti o podporu. Vzhledem ke komplexnosti problematiky doporučujeme konzultovat v případě pochybností existenci veřejné podpory a zvolený mechanismus podpory pře-dem, např. s odbornými útvary Fondu.

 

Za správnost poskytnutých informací, za vyhodnocení naplnění znaků veřejné podpory i za zvolený režim podpory a plnění podmínek veřejné podpory je odpovědný žadatel.

 

 

7.2 Právní rámec

 

Podpora v rámci dotace Nová zelená úsporám bude poskytována podle následujících předpisů:

 

• Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. 6. 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (Obecné nařízení o blokových výjimkách – GBER) – pouze vybrané relevantní články (dále jen „GBER“).

•  

• Nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 ze dne 18. 12. 2013, o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis (dále jen „de minimis“).

 

 

U všech projektů, které jsou zařazeny jako projekty zakládající veřejnou podporu, může být alternativně použita podpora de minimis.

 

V případě identifikace veřejné podpory dle GBER je Fond oprávněn vyžádat si od žadatele relevantní podklady nezbytné pro vyhodnocení, zda žadatel nenaplňuje podmínku Podniku v obtížích dle Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 článek 2, bod 18).

 

8 Obecně závazné požadavky

 

 

8.1 Ochrana volně žijících ptáků

 

Všichni jedinci volně žijících druhů ptáků podléhají tzv. obecné ochraně ptáků ve smyslu § 5a a § 5b zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOPK“), respektive čl. 5–9 směrnice 2009/147/ES, o ochraně volně žijících ptáků („směrnice o ptácích“). Ve vztahu k zateplování budov je zakázáno zejména úmyslné usmrcování ptáků, poškozování nebo ničení jejich hnízd a vajec, odstraňování hnízd, úmyslné vyrušování ptáků, zejména během rozmnožování a odchovu mláďat, pokud by šlo o vyrušování významné z hlediska cílů směrnice o ptácích. Zvláště chráněné druhy ptáků podléhají navíc základním podmínkám ochrany zvláště chráněných živočichů dle § 48, respektive § 50 ZOPK, kdy jsou chráněna jimi užívaná přirozená i umělá sídla a jejich biotop. Dále je zakázáno škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů, zejména je chytat, chovat v zajetí, rušit, zraňovat nebo usmrcovat. Není dovoleno sbírat, ničit, poškozovat či přemisťovat jejich vývojová stádia nebo jimi užívaná sídla.

 

Problémy pro ostatní druhy ptáků představují stejně jako u rorýse především rekonstrukce budov, často spojené se zateplováním, při nichž zpravidla dochází k uzavírání ventilačních otvorů či k jejich opatřování ochrannými mřížkami či k zasahování do jiných úkrytových míst. To často vede k zamezení přístupu ptáků do ventilačních otvorů a navazujících dutin v budovách a hrozí rovněž riziko uvěznění či usmrcení dospělých jedinců i mláďat ve ventilačních otvorech/dutinách. Ohroženy jsou obecně zejména dutinové druhy ptáků, např. kavka obecná či sýček obecný ad.

 

Proto se stanoví, že u všech změn dokončených rodinných domů se dvěma nadzemními podlažími a zachovalým odvětrá-ním v podstřeší, respektive v jejich obvodovém plášti, je nezbytné zachovat všechny prostupné ventilační otvory anebo provětrávací štěrbiny o průměru větším než 45 mm, respektive o rozměrech větších než 25 x 60 mm, a dutiny navazující za nimi pro případné hnízdění ptáků. Není-li zachování takových otvorů a štěrbin možné, musí být zajištěna náhrada, a to v odpovídajícím rozsahu. Jako náhradu lze použít například prefabrikáty s otvory, budky, úpravy říms nebo další stavebně-technická opatření (více informací na https://www.cso.cz).

 

V případě, že bude před zahájením stavebních prací při změně dokončených budov zjištěn výskyt ptáků (hnízdění vždy), musí žadatel tuto skutečnost neprodleně ohlásit příslušnému orgánu ochrany přírody a projednat s ním další postup.

 

 

8.2 Rorýs obecný (Apus apus) a zástupci netopýrů (Microchiroptera)

 

Rorýs obecný je dle § 48 ZOPK a dle vyhlášky Ministerstva životního prostředí České republiky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zařazen mezi zvláště chráněné druhy v kategorii „ohrožený“. Obdobně všechny druhy netopýrů, které se vyskytují na našem území, jsou dle výše uvedených zákonných předpisů zařazeny mezi zvláště chráněné druhy v kategorii „silně ohrožený“ či „kriticky ohrožený“. Problém pro tyto živočichy představují především rekonstrukce budov, často spojené se zateplováním, při nichž zpravidla dochází k uzavírání ventilačních otvorů či k jejich opatřování ochrannými mřížkami, popř. k překrývání dilatačních spár mezi jednotlivými bloky budov. To často vede k zamezení přístupu těchto živočichů do ventilačních otvorů a navazujících dutin v budovách. V důsledku toho hrozí riziko fatálního dopadu na jedince rorýsů obecných či netopýrů, kterým hrozí v důsledku nešetrné rekonstrukce a uvěznění ve ventilačních otvorech/dutinách reálné riziko usmrcení. Vzhledem k vysokému tempu stavebních prací probíhajících plošně na celém území České republiky jsou výše popsanými zásahy ohroženy nejen lokální populace těchto zvláště chráněných druhů, ale v konečném důsledku i populace celorepublikové.

 

Proto se stanoví, že u všech změn dokončených rodinných domů se dvěma nadzemními podlažími a zachovalým odvětráním v podstřeší, respektive v jejich obvodovém plášti, je nezbytné zachovat všechny prostupné ventilační otvory anebo provětrávací štěrbiny o průměru větším než 45 mm, respektive o rozměrech větších než 25 × 60 mm, a dutiny navazující za nimi pro případné hnízdění rorýse obecného či úkryty netopýrů. Není-li zachování takových otvorů a štěrbin možné, musí být zajištěna náhrada, a to v odpovídajícím rozsahu. Jako náhradu lze použít například prefabrikáty s otvory, budky pro rorýse a netopýry, úpravy říms nebo další stavebně-technická opatření (viz metodická doporučení na https://www.rorysi.cz

1. https://www.sousednetopyr.cz).

 

V případě, že bude před zahájením stavebních prací při změně dokončených budov zjištěn výskyt rorýse obecného nebo netopýrů, musí žadatel tuto skutečnost neprodleně ohlásit příslušnému orgánu ochrany přírody a projednat s ním další po-stup. V případě, že stavba již probíhá, je nutné stavební práce neprodleně zastavit a další postup projednat s příslušným orgánem ochrany přírody.

 

Opatření na ochranu stanovišť těchto zvláště chráněných druhů, respektive způsob technického řešení, musí být uveden v odborném posudku.

 

 

8.3 Nárazy volně žijících ptáků do skel

 

Volně žijící druhy ptáků podléhají obecné ochraně, respektive zvláštní ochraně dle ZOPK. Dle § 5 odst. 3 ZOPK je do obecné ochrany živočichů zahrnuta také povinnost pro fyzické a právnické osoby zamezit nadměrnému zraňování nebo úhynu živočichů nebo ničení jejich biotopů, byť je tato povinnost omezena na existenci technicky a ekonomicky dostupných prostředků, přičemž „nadměrnost“ je nutné chápat v návaznosti na toto omezení, tedy jako to, čemu (úhynu či zraňování) by bylo možné zabránit použitím dostupných prostředků.

 

Na následky kolizí ptáků s reflexními či transparentními skly zahyne ročně v Evropě asi 100 milionů ptáků, jedná se tedy o jednu z nejčastějších příčin úhynu ptáků způsobených člověkem. Prosklené budovy (popř. protihlukové stěny či např. za-stávky MHD) představují pro ptactvo smrtelné nebezpečí, ačkoliv lze střetům snadno předejít instalací nenákladných a vel-mi účinných opatření, ať už jde o úpravy použitého materiálu již při výrobě (pískování, broušení, dělená skla), či dodatečně v podobě samolepek. Riziko je nutné vyhodnotit a na jeho základě přijmout účinná opatření (různé typy bezpečného, tj. ne-reflexního či neprůhledného skla, venkovní žaluzie či lamely, speciální polepy v podobě plošného pokrytí nebezpečné stěny ad.). V případě polepů je třeba rizikovou plochu rozčlenit speciálními samolepkami, např. v podobě geometrických obrazců nebo vertikálních pruhů, a to tak, aby došlo k souvislému pokrytí této plochy. Instalace jednotlivých siluet je neúčinná (po-drobné informace lze získat na https://www.ochranaptaku.cz/, https://www.cso.cz).

 

Definice nebezpečné plochy (která vyžaduje zajištění proti nárazům ptáků):

 

• je z průhledného nebo reflexního materiálu,

•  

• její plocha přesahuje 2 m2 (nezbytné je především zabezpečit plochy, kde je takových dílčích ploch větší počet, tj. dvě a více) a

•  

• nachází se v místě častého výskytu ptáků, tedy v zástavbě (města, vesnice) ve vzdálenosti do 100 metrů od parků, alejí, vodních toků a ploch, při porostech keřů a dalších plošek zeleně, při okrajích zástavby; ve volné krajině v nivách toků, v blízkosti rybníků a mokřadů do vzdálenosti 100 m, ve vzdálenosti do 100 m od porostů dřevin, zejm. plošek a linií zeleně v bezlesé krajině.

 

 

Vzhledem k tomu, že nelze zobecnit všechny případy, je třeba považovat za nebezpečné všechny další plochy, kde je pro-kázán zvýšený nebo opakovaný úhyn ptáků, případně kde lze na základě specifických místních podmínek takový úhyn důvodně předpokládat, např. důležité tahové cesty a migrační zastávky, místa v blízkosti zdrojů potravy (sady, výrobny krmiv, krmítka, ovocné stromy apod.).

 

Náklady spojené s projektovou přípravou a realizací opatření na ochranu stávajících, respektive náhradu zanikajících stanovišť volně žijících druhů ptáků včetně rorýse obecného, úkrytů všech druhů netopýrů stejně jako zabezpečení rizikových skleněných ploch jsou způsobilým výdajem.

 

8.4 Budovy s výskytem azbestu

 

Azbest je obecným názvem pro skupinu vláknitých silikátů, které jsou přirozenou součástí některých hornin. Pro své fyzikální a chemické vlastnosti byl v průběhu 20. století hojně využíván ve stavebnictví, např. jako azbestocementové desky a roury, střešní krytiny, nástřikové hmoty, tmely a těsnicí prvky.

 

Veškeré druhy azbestu, respektive azbestová vlákna a prach, jsou Světovou zdravotnickou organizací (WHO) zařazeny do I. skupiny karcinogenních látek, které negativně působí zejména na orgány dýchacích cest živých organizmů. Zdravotní rizika rostou se zvyšující se koncentrací azbestových vláken v prostoru a s delší dobou expozice dotčeného jedince. Proto je žádoucí zabránit uvolňování azbestových vláken do prostoru. S účinností od 1. 1. 2005 zakazuje směrnice EU č. 1999/77/ES použití veškerých druhů azbestu. Směrnice EU č. 2003/18/ES pak zcela zakazuje těžbu a zpracování azbestu.

 

Při provádění změn dokončených budov s výskytem konstrukčních prvků a materiálů s obsahem azbestových vláken je nezbytné minimalizovat jejich únik do okolí, a zabránit tak možné kontaminaci vnitřních a vnějších prostorů. Veškeré konstrukční prvky s obsahem azbestových vláken musí být v souladu s platnými právními předpisy a řádně sanovány dle speciálních technologických postupů, které zabrání dalšímu uvolňování azbestových vláken do okolí. Při sanaci a následné likvidaci odpadních materiálů musí být dodržován zvláštní pracovní režim s ohledem na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a ochranu zdraví třetích osob.

 

Zpracovatel projektové dokumentace je povinen posoudit budovu z hlediska možného výskytu azbestu. V případě jeho zjištění musí být návrh na sanaci azbestu zahrnut do projektové dokumentace. Příjemce podpory pak zajistí odborný dohled nad sanačními pracemi a dále doloží závěrečnou zprávu sanačních prací, která bude obsahovat popis výchozího a konečného stavu sanované budovy, popis provedených opatření, způsob likvidace materiálu s obsahem azbestu a závěrečné zhodnocení. Tato závěrečná zpráva musí být doložena v průběhu dokládání realizace, nejpozději však společně s dokumenty vyžadovanými k vydání Registrace a rozhodnutí.

 

Náklady spojené s projektovou přípravou a realizací opatření na sanaci jsou způsobilým výdajem.

 

8.5 Zajištění výměny vzduchu v místnostech se spalovacími zdroji tepla

 

Pokud jsou prováděny stavební úpravy (např. výměna výplní stavebních otvorů, změna systému větrání), při kterých se mění přívod spalovacího vzduchu, výměna vzduchu v místnosti nebo objem prostoru, popř. se instaluje nový spalovací zdroj, musí žadatel zajistit provedení kontroly (přepočtu) objemu prostoru, průtoku vzduchu a množství spalovacího vzduchu pro tyto zdroje dle platných norem a předpisů.

 

 

9 Změny v žádosti o dotaci NZÚ

 

 

9.1 Základní pravidla

 

1. Změny lze provádět pouze za předpokladu, že jsou dodrženy podmínky dotace Nová zelená úsporám a pravidla pro změny uvedená v Závazných pokynech.

 

2. Žadatel je povinen oznamovat Fondu bez zbytečného odkladu každou změnu, která může ovlivnit účel poskytované podpory a splnění podmínek dotace Nová zelená úsporám, a to v době od podání žádosti až do konce doby udržitelnosti. Jedná se například o změny identifikačních a kontaktních údajů, změny parametrů realizovaných opatření a odborného posudku, změny skutečností a podmínek obsažených v Registraci a rozhodnutí apod.

 

3. Změnu, která se uskutečnila před vydáním Registrace a rozhodnutí, oznámí žadatel Fondu nejpozději do doby předložení dokumentů prokazujících dokončení realizace podporovaných opatření.

 

4. Změnu je žadatel povinen oznámit Fondu před jejím uskutečněním, nelze-li z objektivních důvodů jinak, pak neprodleně po jejím zjištění. Fond změnu posoudí a sdělí žadateli své stanovisko k její přijatelnosti a souladu s podmínkami dotace Nová zelená úsporám.

 

5. Oznámení změny, není-li ve Výzvě uvedeno jinak, podává žadatel Fondu včetně všech relevantních dokladů v listinné podobě, a to v jednom vyhotovení ve formě originálu nebo úředně ověřené kopie, není-li stanoveno jinak.

 

6. Po oznámení změny je Fond oprávněn vyžádat si další podklady, kterými žadatel prokáže splnění podmínek Pro-gramu a skutečnost, že účel poskytnuté podpory byl plně, nebo v dostatečné míře, zachován.

 

7. Budou-li změny realizovány bez předchozího souhlasu Fondu a dojde-li v důsledku změny k nesplnění podmínek dotace Nová zelená úsporám, nebude podpora poskytnuta, resp. bude požadováno její vrácení.

 

8. Výše podpory alokovaná na danou žádost při její evidenci se v případě změn nezvyšuje.

 

9. Schválená výše podpory stanovená v akceptačním dopise je maximální a v případě jakékoliv změny na žádost žadatele se nezvyšuje. Konečná výše podpory uvedená v Registraci a rozhodnutí je stanovena na základě dokumentů prokazujících řádné dokončení realizace podporovaných opatření a může být odlišná od maximální výše podpory uvedené v akceptačním dopise (nikoliv však vyšší).

 

10. Výše podpory uvedená v Registraci a rozhodnutí je maximální a v případě jakékoliv změny se nezvyšuje. Případné změny mající vliv na určení výše podpory budou řešeny individuálně dle charakteru a rozsahu změny. Každou ne-oprávněně čerpanou podporu je žadatel povinen, na výzvu Správce dotace Nová zelená úsporámu nebo Fondu, vrátit.

 

11. Jsou-li změny v žádosti o podporu vyvolány změnou odborného posudku, posoudí změny Fond a navrhne další postup.

 

 

9.2 Změna žadatele z důvodu převodu vlastnického práva k nemovitosti

 

 

9.2.1 Změna žadatele z důvodu převodu vlastnického práva k nemovitosti před vydáním Registrace

a rozhodnutí

 

1. Dojde-li ke změně vlastnického práva k předmětu podpory (podporovaná stavba) před vydáním Registrace a rozhodnutí, přestává být původní vlastník (žadatel) oprávněným žadatelem a ztrácí nárok na získání podpory v rámci původní žádosti o podporu.

 

2. Nový vlastník je v případě zájmu o získání dotace povinen podat si novou žádost o poskytnutí podpory.

 

3. Využije-li nový vlastník možnosti podat si novou žádost, opatření realizovaná původním vlastníkem (žadatelem) nejsou způsobilým výdajem. Toto ustanovení se neuplatní v případě, kdy došlo k převodu vlastnického práva mezi příbuznými v linii přímé.

 

 

9.2.2 Změna žadatele z důvodu převodu vlastnického práva k nemovitosti po vydání Registrace

1. 1. rozhodnutí

 

1. V případě, že dojde ke změně vlastnického práva k předmětu podpory (podporovaná stavba) po vydání Registrace

 

1. 1. rozhodnutí, tedy po dobu udržitelnosti, je příjemce podpory povinen změnu oznámit Fondu.

 

2. Příjemce podpory musí právně relevantním způsobem zavázat nového vlastníka k plnění podmínek stanovených

 

1. 22. Registraci a rozhodnutí. V případě, že tak neučiní, odpovídá za jejich plnění i nadále sám, a to po celou dobu udržitelnosti.

 

 

9.3 Změna žadatele z důvodu úmrtí

 

Zemře-li žadatel nebo spoluvlastník – fyzická osoba po podání žádosti o poskytnutí podpory, ale před vyplacením podpory a mají-li případní dědicové zájem o poskytnutí podpory, Fond může na základě žádosti dědiců povolit změnu v osobě žadatele, a to za předpokladu, že Fondu budou bez zbytečného odkladu předloženy dokumenty, ze kterých je nepochybné, že jsou novými vlastníky podporované nemovitosti. Těmito dokumenty jsou:

 

• kopie pravomocného usnesení o ukončení dědického řízení, ze kterého musí být patrné, že nemovitost, jež je předmětem podpory z dotace Nová zelená úsporám, byla předmětem dědického řízení;

•  

• nové souhlasné prohlášení ostatních spoluvlastníků nemovitosti (jsou-li).

 

 

 

9.4 Změna identifikačních a kontaktních údajů

 

V případě změny identifikačních a kontaktních údajů v době od podání žádosti do konce doby udržitelnosti je požadováno předložení následujících dokumentů:

 

• změna zplnomocněného zástupce – odvolání původní plné moci a případně nová plná moc;

•  

• změna příjmení / názvu / statutárního orgánu – kopie občanského průkazu nebo např. oddací list, kopie výpisu z veřejného rejstříku (obchodního či jiného);

•  

• změna adresy trvalého pobytu / změna sídla – kopie občanského průkazu, případně kopie výpisu z veřejného rejstříku (obchodního či jiného);

•  

• změna kontaktních údajů (např. korespondenční adresy, telefonního a e-mailového kontaktu) – čestné prohlášení;

•  

• změna čísla bankovního účtu – kopie dokladu jednoznačně prokazující vlastnictví předmětného bankovního účtu.

 

 

9.5 Změny v odborném posudku

 

 

9.5.1 Změny v odborném posudku před vydáním Registrace a rozhodnutí

 

Měnit se mohou výrobky, opatření, hodnoty a parametry podporovaných opatření, které tyto změny vyvolají, a to pouze za předpokladu, že jsou dodržena následující pravidla.

 

 

9.5.1.1 Oblast podpory A, B

 

Změna odborného posudku je možná, splní-li podporovaná opatření i po realizaci této změny podmínky dotace Nová zelená úsporám určené pro danou oblast podpory.

 

Změny jsou možné na jakoukoliv jinou dotace NZÚ (vyšší i nižší). V případě změny na vyšší hladinu podpory se původní maximální výše podpory nezvyšuje. V případě změny na nižší hladinu podpory se maximální výše podpory určí dle podmínek dotace Nová zelená úsporám pro skutečně dosaženou hladinu podpory.

 

V případě změny plochy nebo typu zelené střechy se podpora stanoví dle její aktuálně navrhované plochy. Podporu nelze navýšit oproti původně stanovené.

 

 

9.5.1.2 Dotace NZÚ C.1

 

Změna je možná při splnění všech entint vyžadovaných parametrů.

 

Možná je i změna podoblasti podpory, avšak výše podpory se nezvyšuje. V případě volby zdroje s nižší podporou se maximální výše podpory určí dle tohoto zdroje.

 

 

9.5.1.3 Dotace NZÚ C.2

 

Změna je možná při splnění všech entit vyžadovaných parametrů.

 

Možná je i změna podoblasti podpory, avšak podpora se nezvyšuje. V případě volby zdroje s nižší podporou se maximální výše podpory určí dle tohoto zdroje.

 

 

9.5.1.4 Dotace NZÚ C.3

 

Změna z podoblasti podpory C.3.1 na dotace NZÚ C.3.2 a opačně je možná, podpora se nezvyšuje.

 

Změny mezi podoblastmi podpory C.3.3, C.3.4, C.3.5, C.3.6, C.3.7, C.3.8 a C.3.9 jsou možné, podpora se nezvyšuje.

 

V případě volby opatření s nižší podporou, než byla u původního opatření, bude maximální výše podpory určena dle toho-to opatření.

 

 

9.5.1.5 Dotace NZÚ C.4

 

Změny včetně změn podoblasti podpory jsou možné za předpokladu, že i po změně jsou stále splněny podmínky dotace Nová zelená úsporám, podpora se nezvyšuje. V případě volby opatření s nižší podporou, než byla u původního opatření, bude maximální výše podpory určena dle tohoto opatření.

 

V případě současného podání žádosti v oblasti podpory A se v případě změny postupuje také dle metodiky změn pro oblast podpory A.

 

 

9.5.1.6 Dotace NZÚ C.7

 

Změny jsou možné za předpokladu, že i po změně jsou stále splněny podmínky dotace Nová zelená úsporámu, podpora se nezvyšuje.

 

 

9.5.2 Změny v odborném posudku po vydání Registrace a rozhodnutí

 

Změny v odborném posudku jsou možné za podmínek uvedených níže a při dodržení právních předpisů platných v době realizace změny.

 

Za změnu v odborném posudku se považují také úpravy, kdy dochází ke změně typu konstrukce, odstranění opatření nebo jeho části nebo záměně výrobků či technologií (vč. zdrojů tepla) apod. Fond tyto změny posuzuje individuálně na základě předložených podkladů.

 

 

9.5.2.1 Oblast podpory A a B

 

Změna je možná, splní-li po této změně žádost podmínky dotace Nová zelená úsporám určené pro danou dotaci NZÚ a vyšší platné v době evidence žádosti

 

 

9.5.2.2 Dotace NZÚ C.1 a C.2

 

Změna je možná při splnění všech vyžadovaných parametrů platných v době evidence žádosti, a to pouze v rámci již dříve zvolené podoblasti podpory a vyšší (nesmí dojít ke změně typu zdroje, u kotlů na biomasu se připouští změna z ručního způsobu přikládání na automatický).

 

 

9.5.2.3 Dotace NZÚ C.3

 

Změna je možná, splní-li po této změně žádost podmínky dotace Nová zelená úsporám určené pro danou dotaci NZÚ a vyšší platné v době evidence žádosti.

 

Změna termického systému na fotovoltaický a naopak není možná.

 

Rozšíření systému o další panel/kolektor, popř. navýšení akumulace je možné, pokud tím nebude snížen celkový využitelný zisk tepla či elektrické energie z podporovaného systému a množství elektrické energie dodané tímto systémem pro vlastní spotřebu v budově.

 

 

9.5.2.4 Dotace NZÚ C.4

 

Změna je možná, pokud jsou splněny požadavky dotace Nová zelená úsporám platné v době evidence žádosti o podporu, a to pouze v rámci již dříve zvolené podoblasti podpory nebo změny decentrálního větracího systému (dotace NZÚ C.4.2) na centrální větrací systém (dotace NZÚ C.4.1).

 

 

9.5.2.5 Dotace NZÚ C.7

 

Změna je možná, pokud jsou splněny požadavky dotace Nová zelená úsporám platné v době evidence žádosti o podporu.

 

10 Kontrolní činnost

 

V rámci kontrolní činnosti vykonávané Fondem jsou prováděny dvě základní formy kontrol, a to kontroly dokladové a kontroly na místě realizace podporovaných opatření. Kontrolní činnost Fondu je prováděna za účelem kontroly dodržování podmínek dotace Nová zelená úsporám, zjištění odchylek od žádoucího stavu, nápravy nedostatků, odstranění jejich příčin a prevence před jejich vznikem včetně definování rizik.

 

 

10.1 Kontroly dokladové

 

Jedná se o administrativní kontrolu dokladů předložených žadatelem pro účely posouzení žádosti z hlediska splnění formálních náležitostí a specifické přijatelnosti a pro účely vydání Registrace a rozhodnutí. Tato kontrola probíhá na pracovištích Fondu.

 

 

10.2 Kontroly na místě realizace podporovaného opatření

 

Jedná se o fyzickou kontrolu probíhající u žadatele, respektive příjemce podpory, na místě realizace podporovaného opatření. Fyzická kontrola spočívá v porovnání skutečného stavu se stavem zamýšleným a deklarovaným a zjištění dodržování stanovených předpisů a pravidel. Kontrola na místě může obsahovat rovněž kontrolu souvisejících dokladů.

 

Monitorovací návštěvy jsou:

 

1. opatřením Fondu k ověření skutečností na místě realizace opatření, díky nimž lze předejít nesrovnalostem v projektu a opatřit podklady pro posouzení, zda zahájit veřejnosprávní kontrolu; tyto návštěvy zároveň umožňují průběžné ověřování stavu realizace projektu;

 

2. prováděny určenými pracovníky Fondu a jsou vykonávány v souladu s vnitřními předpisy Fondu. Monitorovací návštěva je prováděna ve smyslu § 3 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů.

 

Veřejnosprávní kontroly jsou:

 

1. kontroly probíhající u žadatele o podporu nebo příjemce podpory na místě realizace podporovaného opatření,

 

2. prováděny pověřenými pracovníky Fondu, porovnávají skutečný stav se stavem zamýšleným a deklarovaným v žádosti a ověřují plnění podmínek dotace Nová zelená úsporám, příp. závazků vyplývajících z Registrace a rozhodnutí,

 

3. prováděny dle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů. Procesní stránka výkonu těchto kontrol vychází ze zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů.

 

 

10.3 Obecná ustanovení o kontrolách

 

1. Fond si vyhrazuje právo fyzické kontroly v místě realizace podporovaného opatření, a to po celou dobu administrace žádosti a následně i po celou dobu udržitelnosti (tj. 10 let od vydání Registrace a rozhodnutí).

 

2. Fond je oprávněn vyžádat si v průběhu administrace žádosti a následně i po celou dobu udržitelnosti i další podklady výslovně neuvedené v Závazných pokynech, a to zejména podklady týkající se technické, ekonomické a právní problematiky předmětu podpory.

 

3. Žadatel / příjemce podpory je povinen uchovávat všechny doklady a dokumenty jakkoliv související s žádostí o podporu a s realizací podporovaných opatření po celou dobu administrace a po celou dobu udržitelnosti.

 

4. Žadatel / příjemce podpory je na základě písemné výzvy povinen poskytnout požadovanou součinnost při veřejnosprávní kontrole a zpřístupnit v rámci prováděné kontroly nemovitost, jež je předmětem dotace.

 

5. Při realizaci kontrol je postupováno v souladu s platnými obecně závaznými právními předpisy, kontrolováno je zejména dodržení podmínek dotace Nová zelená úsporám.

 

11 Vysvětlení užívaných pojmů a zkratek

 

Akceptace žádosti

 

nastává po Fondem provedené kontrole úplnosti a formální správnosti a specifické kontrole za předpokladu, že při těchto kontrolách nejsou Fondem zjištěny žádné nedostatky nebo jsou tyto odstraněny.

 

Alokace

 

je objem finančních prostředků určených k rozdělení v dané Výzvě.

 

Automatické řízení systému v závislosti na aktuální výrobě a spotřebě elektrické energie

 

je technologie pro řízení spínání několika spotřebičů v RD (např. elektrický boiler, tepelné čerpadlo, klimatizační zařízení, pračka, myčka…) v závislosti na aktuální výrobě elektrické energie z fotovoltaického systému a případně dalších okolnostech (aktuální tarif, stav nabití akumulátorů, …). Jejím účelem je dosáhnout maximálního využití elektrické energie vyrobené fotovoltaickým systémem v domácnosti.

 

Byt

 

je místnost nebo soubor místností, které jsou částí domu, tvoří obytný prostor a jsou určeny a užívány k bydlení. Bytem je tedy pouze takový prostor, který byl stavebním úřadem „určen“ k bydlení, tj. takový, který byl zkolaudován.

 

Celková dodaná energie do budovy

 

celková dodaná energie do budovy se stanoví dle vyhl. 78/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

 

Celková energeticky vztažná plocha (energeticky vztažná plocha)

 

je ve smyslu zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.

 

Doba udržitelnosti

 

je doba, po kterou musí příjemce podpory zachovat účel užívání předmětu podpory, řádně jej užívat a dodržovat podmínky dotace Nová zelená úsporám. Její délka je stanovena na 10 let ode dne vydání Registrace a rozhodnutí.

 

Environmentální prohlášení typu III

 

je soubor měřitelných informací o vlivu produktu (výrobku nebo služby) na životní prostředí v průběhu celého životního cyklu (např. spotřeba energií a vody, produkce odpadů, vliv na změnu klimatu, eutrofizaci, rozrušování ozonové vrstvy apod.). Tyto informace se zjišťují metodou analýzy životního cyklu (LCA) podle norem ČSN ISO 14040-49. Proces zpracování, ověření a certifikace probíhá dle ČSN ISO 14025, popř. ČSN EN 15804. Výsledná zpráva s těmito údaji musí být veřejně přístupná a údaje v ní obsažené musí být ověřitelné. Environmentální prohlášení, která nejsou ověřena nezávislou akreditovanou osobou, nelze využít pro doložení splnění podmínek v dotaci Nová zelená úsporám.

 

Euro účinnost střídače

 

průměrná účinnost střídače pod různým zatížením ve středoevropských klimatických podmínkách stanovená dle ČSN EN 61 683.

 

Evidence žádosti

 

nastává v okamžiku úspěšného uložení elektronického formuláře žádosti do informačního systému dotace Nová zelená úsporám uskutečněného přímo žadatelem, jeho zplnomocněným zástupcem nebo pověřeným pracovníkem Fondu.

 

Extenzivní zelená střecha

 

je obvykle nepochozí zelená střecha s maximální mírou autoregulace, schopná udržet se v odpovídající kvalitě bez pravidelné zálivky a jen s minimální péčí člověka. Vegetaci tvoří rostliny s vysokou regenerační schopností, které jsou schopné se přizpůsobit extrémním podmínkám stanoviště (zejména sukulenty a trávy).

 

Fond

 

je Státní fond životního prostředí ČR.

 

Hlavní zdroj tepla na vytápění

 

je zdroj, který zajišťuje největší podíl dodávky tepla pro vytápění budovy za celý rok vzhledem ke všem případným ostatním zdrojům. Pro novostavby je hlavní zdroj určen v platném Průkazu energetické náročnosti předloženém ve stavebním řízení. U stávajících staveb se posuzuje využívání zdrojů v posledních 2 topných obdobích

 

Instalovaný výkon fotovoltaického systému

 

V případě instalace modulů se stejným typovým označením se instalovaný (špičkový) výkon fotovoltaického systému určí jako součet jmenovitých (nominálních) výkonů všech instalovaných fotovoltaických modulů při standardních testovacích podmínkách STC. Výkon fotovoltaického systému se uvádí v kWp (kilowatty špičkového výkonu).

 

Inteligentní motorické řízení

 

je automatické ovládání stínící techniky na základě vyhodnocení dat z intenzity slunečního záření nebo časového denního režimu uživatele a celoročního pohybu slunce.

 

Intenzivní zelená střecha

 

je typ zelené střechy, jejíž charakter odpovídá klasické zahradě s vysokými požadavky na pravidelnou údržbu, kdy se běžně předpokládá plné zavlažování a hnojení, sečení či střih. Vegetaci tvoří trávníky, trvalky, keře i stromy. Tento typ střechy má vyšší nároky na skladbu vegetačního souvrství a na zásobování vodou a živinami. Tento typ zelené střechy je podporován pouze v případě, že je zajištěno zavlažování mimo vodovodní řád (např. akumulované srážkové vody).

 

Kotel na pevná paliva

 

je zařízení vybavené jedním nebo více zdroji tepla na pevná paliva, které dodává teplo do vodního ústředního topení, aby bylo možné dosáhnout vnitřní teploty jednoho či více uzavřených prostorů a udržet ji na požadované úrovni, přičemž tepelné ztráty do okolí tohoto zařízení činí nejvýše 6 % jmenovitého tepelného výkonu.

 

Lokální topidlo (spotřebič)

 

je zařízení pro vytápění prostorů, které vydává teplo přímým přenosem tepla nebo přímým přenosem tepla v kombinaci s ohřevem tekutiny, aby v uzavřeném prostoru, v němž je zařízení umístěno, bylo dosaženo určité úrovně tepelné pohody osob, případně ve spojení s výdejem tepla v jiných prostorech.

 

Metodický pokyn k upřesnění pravidel pro měření průvzdušnosti obálky budovy

 

je Fondem vydaný dokument, který je v souladu s ČSN EN 13 829 Tepelné chování budov – Stanovení průvzdušnosti budov – Tlaková metoda, který dále upřesňuje podmínky a přípravy měření. Metodický pokyn je uveřejněn na webových stránkách dotace Nová zelená úsporám.

 

Metodický pokyn k upřesnění výpočetních postupů a okrajových podmínek

 

je Fondem vydaný dokument v souladu s relevantními zákony a jejich prováděcími vyhláškami v platném znění, který dále upřesňuje výpočetní postupy a vybrané okrajové podmínky pro provádění energetických výpočtů. Metodický pokyn je uveřejněn na webových stránkách dotace Nová zelená úsporám.

 

Nabyvatelem

 

nového rodinného domu se pro účely této výzvy rozumí ten, kdo ve lhůtě 24 měsíců od kolaudace či udělení souhlasu s užíváním zakoupil a převedl do svého vlastnictví nový rodinný dům od prvního vlastníka. Za žadatele v postavení nabyvatele je považován také zájemce o koupi nového rodinného domu, který zájem o koupi prokáže písemnou dohodou uzavřenou se stavebníkem nebo prvním vlastníkem tohoto domu.

 

Obálka budovy

 

je ve smyslu zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, soubor všech teplosměnných konstrukcí na systémové hranici celé budovy nebo zóny, které jsou vystaveny přilehlému prostředí, jež tvoří venkovní vzduch, přilehlá zemina, vnitřní vzduch v přilehlém nevytápěném prostoru, sousední nevytápěné budově nebo sousední zóně budovy vytápěné na nižší vnitřní návrhovou teplotu. Plocha obálky budovy se stanoví z vnějších rozměrů a uvažuje se v energetických výpočtech.

 

Objem zásobníku

 

je součet objemů všech kapalin uvnitř zásobníku tepla, tj. včetně případných objemů vnořených výměníků tepla či zásobníků teplé vody.

 

Obnovitelné zdroje energie (také jen „OZE“)

 

jsou nefosilní přírodní zdroje energie, jimiž jsou energie větru, energie slunečního záření, geotermální energie, energie vody, energie půdy, energie vzduchu, energie biomasy, energie skládkového plynu, energie kalového plynu z čistíren odpadních vod a energie bioplynu.

 

Odborný posudek

 

je soubor dokumentů prokazující splnění energetických a environmentálních požadavků dotace Nová zelená úsporámu. Obsahuje zejména projektovou dokumentaci a energetické hodnocení budovy. Požadovaný rozsah odborného posudku je stanoven v Závazných pokynech v kapitole 5.

 

Odborný technický dozor

 

je technický dozor stavebníka, případně autorský dozor projektanta vykonávaný dle § 152 odst. 4 stavebního zákona a v případech dle § 160 odst. 4 stavebního zákona také stavbyvedoucí. U staveb zahájených po 1. 1. 2018 jej mohou vykonávat pouze autorizované osoby dle zákona č. 360/1992 Sb. o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.

 

Osoba vykonávající odborný technický dozor, nesmí být ve střetu zájmů, za který se považuje zejména pracovněprávní, smluvní nebo jiný vztah s dodavatelem.

 

Památkově chráněná budova

 

je budova, která je ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, kulturní památkou anebo není kulturní památkou, ale nachází se v památkové rezervaci, památkové zóně nebo v ochranném pásmu kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny. Status památkově chráněné budovy se přiznává, pokud by s ohledem na zájmy státní památkové péče splnění některých požadavků dotace Nová zelená úsporám na energetickou náročnost této budovy výrazně změnilo její charakter nebo vzhled. Tuto skutečnost je žadatel povinen doložit závazným stanoviskem orgánu státní památkové péče.

 

Podporované opatření

 

je opatření nebo soubor opatření, na něž je poskytována podpora z dotace Nová zelená úsporám.

 

Polointenzivní zelená střecha

 

je přechodný typ mezi extenzivními a intenzivními střechami. Vegetaci tvoří rostliny vhodné pro extenzivní typ střechy do-plněné o trvalky a dřeviny. Tento typ střechy má vyšší nároky na skladbu vegetačního souvrství a na zásobování vodou a živinami.

 

dotace Nová zelená úsporám

 

je dotace Nová zelená úsporám Nová zelená úsporám.

 

Prvním vlastníkem rodinného domu

 

se pro účely této výzvy rozumí stavebník, který dům řádně dokončil, a to při splnění všech ostatních podmínek dotace Nová zelená úsporám.

 

Průvzdušnost obálky budovy n₅₀ [h^-1]

 

je celková intenzita výměny vzduchu při tlakovém rozdílu 50 Pa, stanovená experimentálně podle ČSN EN ISO 9972 Tepelné chování budov – Stanovení průvzdušnosti budov – Tlaková metoda, metoda 3 a v souladu s metodickým pokynem k upřesnění pravidel pro měření průvzdušnosti obálky budovy. Pro dříve provedená měření dle ČSN EN 13829 Tepelné chování budov – Stanovení průvzdušnosti budov – Tlaková metoda, metoda A a v souladu s metodickým pokynem k upřesnění pravidel pro měření průvzdušnosti obálky budovy.

 

Registrace akce

 

je akt dle § 5 vyhlášky č. 560/2006 Sb., o účasti státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku, ve znění pozdějších předpisů. Následuje po závěrečném vyhodnocení žádosti, při kterém nejsou zjištěny nedostatky, nebo pokud jsou tyto nedostatky odstraněny.

 

Registrace akce a Rozhodnutí o poskytnutí dotace (také jen „Registrace a rozhodnutí“)

 

je jeden společný dokument, který vydává správce dotace Nová zelená úsporám.

 

Rodinný dům

 

je stavba pro bydlení, ve které dle § 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů, kde více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomu-to účelu určena a užívána, v níž jsou nejvýše tři samostatné byty a má nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví.

 

Za rodinný dům jsou pro účely dotace Nová zelená úsporám považovány též stávající stavby pro bydlení, v nichž jsou nejvýše tři samostatné byty, a obytná část zemědělské usedlosti (statku), která splňuje definici pro byt.

 

Za rodinný dům se pro potřeby dotace Nová zelená úsporám nepovažují rodinné domy či jiné budovy, které jsou z poloviny nebo větší části podlahové plochy užívány v rozporu s účelem „trvalého rodinného bydlení“ (hotely, penziony, kanceláře, stavby pro rodinnou rekreaci apod.).

 

Pro účely dotace Nová zelená úsporám je za podlahovou plochu považována celková vnitřní podlahová plocha všech podlaží budovy vymezená vnitřním lícem konstrukcí tvořících obálku budovy. Pro účely dotace Nová zelená úsporám nejsou za rodinný dům považovány také stavby, které nejsou spojeny se zemí pevným základem, stavby dočasné a výrobky plnící funkci stavby.

 

Rozhodnutí o poskytnutí dotace

 

Je rozhodnutí správce dotace Nová zelená úsporám o poskytnutí dotace v souladu s § 14 zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech. Rozhodnutí se provádí současně s registrací akce po závěrečném vyhodnocení žádosti, při kterém nejsou zjištěny nedostatky, nebo pokud jsou tyto nedostatky odstraněny.

 

Seznam výrobků a technologií (také jen „SVT“)

 

je seznam materiálů, výrobků a technologií splňujících legislativní požadavky a technické parametry, které zajišťují jejich ekologickou šetrnost a ekologický přínos. Tyto materiály, výrobky a technologie splňují legislativní požadavky pro uvedení výrobku na trh České republiky a další předepsané parametry (zejména technické). Výrobky do SVT registruje jejich výrobce/dodavatel zdarma. Seznam výrobků a technologií je veden Fondem a je zveřejněn na webových stránkách dotace Nová zelená úsporám.

 

Solární systém pro přípravu teplé vody

 

je solární termický systém s kolektorovým okruhem napojeným do zásobníku teplé vody.

 

Solární systém pro přípravu teplé vody a přitápění

 

je solární termický systém s kolektorovým okruhem napojeným na zásobník tepla (otopné vody), kde je příprava teplé vody řešena přes teplosměnnou plochu uvnitř zásobníku tepla, přes externí výměník tepla, případně v samostatném zásobníku teplé vody.

 

Správce dotace Nová zelená úsporám

 

je Ministerstvo životního prostředí.

 

Stavba pro bydlení

 

je ve smyslu vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů, bytový a rodinný dům, který je svým stavebním uspořádáním určen pro trvalé bydlení.

 

Stavebníkem

 

se pro účely této Výzvy rozumí osoba, které bylo vydáno stavební povolení na stavbu rodinného domu dle předložené žádosti o podporu, nebo osoba, která ohlásila provedení stavby takového rodinného domu (oblast podpory B).

 

Systém řízeného větrání se zpětným získáváním tepla

 

je rovnotlaké větrací zařízení (tj. s nuceným přívodem a odvodem vzduchu) se vzduchotechnickým rozvodem napojeným na centrální větrací jednotku se zpětným získáváním tepla a elektronickou regulací otáček ventilátorů (centrální systém) či soustava lokálních větracích jednotek se zpětným získáváním tepla a elektronickou regulací otáček ventilátorů bez vzduchotechnického rozvodu. Centrální větrací jednotka zpravidla zajišťuje výměnu vzduchu prostřednictvím vzduchotechnických rozvodů pro více místností, zatímco decentrální jednotky zajišťují výměnu vzduchu pro jednu místnost.

 

Systém využívající teplo z odpadních vod

 

je zařízení zajišťující využití tepla z odpadní vody pro předehřev přiváděné studené vody, popř. pro ohřev teplé vody. Předá-vání tepla je zpravidla zajištěno pomocí výměníku, popř. tepelného čerpadla.

 

Decentrální systém je určen pro připojení zpravidla k jednomu zařizovacímu předmětu (např. sprše), tomu odpovídají i jeho technické parametry (maximální průtok a další). Zpravidla pracuje průtokově a teplo z odpadní vody je přímo využíváno pro předehřev studené vody přiváděné obvykle ke stejnému zařizovacímu předmětu.

 

Centrální systém je určen pro využívání tepla odpadní vody zpravidla ze všech zařizovacích předmětů současně. Pro zajištění vyšší efektivity může využívat akumulaci a umožňuje tak využít teplo z odpadní vody i u jiného zařizovacího předmětu.

 

Technologie pro účinnou optimalizaci fotovoltaického systému v závislosti na zátěži

 

je technologie pro přizpůsobení kolektorového pole fotovoltaického systému a jeho zátěže za účelem dosažení maximální-ho výkonu systému při proměnlivých podmínkách oslunění (např. MPPT).

 

Tepelné čerpadlo

 

je takový zdroj energie, který odnímá nízkopotenciální teplo z nižší teplotní hladiny vnějšího prostředí a předává ho k další-mu využití teplonosné látce na vyšší teplotní hladině v lokálních systémech napojených na otopnou soustavu budovy zajišťujících dodávku tepla pro vytápění a případně i přípravu teplé vody.

 

Tepelněizolační materiál (či materiál se zlepšenými tepelněizolačními vlastnostmi)

 

je materiál, jehož deklarovaná hodnota součinitele tepelné vodivosti λD je nižší nebo rovna 0,100 W.m-1.K-1.

 

Účinná soustava zásobování tepelnou energií (ÚSZTE)

 

je soustava zásobování tepelnou energií, do které bylo v předcházejícím kalendářním roce dodáno alespoň 50 % tepla z obnovitelných zdrojů, 50 % tepla z druhotných zdrojů, 75 % tepla z kombinované výroby tepla a elektřiny nebo 50 % tepla z kombinace uvedených možností. Viz zákon č. 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 2 písm. v). Seznam těchto soustav je zveřejňován Energetickým regulačním úřadem.

 

Unikátní číslo žádosti

 

je jedinečný identifikátor konkrétní žádosti o podporu, který je automaticky přidělován v okamžiku její úspěšné evidence do informačního systému dotace Nová zelená úsporám.

 

Vegetační souvrství

 

je soubor funkčních vrstev, které svými vlastnostmi a společným působením vytváří vhodné a trvalé prostředí pro život a růst rostlin.