Dotace NZÚ a energetický štítek pro Váš dům/byt - rychle a levně!

Zajišťujeme energetické štítky pro prodej, pronájem, tepelné ztráty pro změnu tarifu (EON, ČEZ atd.), PENB pro novostavby včetně konzultačního servisu, aby splnilo podmínky a prošlo přes stavební úřad v oblasti neobnovitelných primárních zdrojů. Dále pak zpracování odborného posudku pro dotaci Nová zelená úsporám.

Energetický štítek, neboli certifikát/průkaz energetické náročnosti budov již od 1450 Kč do 2 dnů. Nehradíte náklady za zaměření (pokud máte alespoň minimální podklady), neplatíte dopravu, neplatíte DPH, tiskovné a další procesní poplatky, které běžně účtují konkurenční firmy z oboru.

Spolehněte na naše zkušenosti, které společně se zapojením moderní výpočetní techniky využíváme pro rychlé a kvalitní vyhotovení kompletní dokumentace energetického auditu dle předpisů a vyhlášek.

Energetický štítek od nás splňuje všechny náležitosti, je odborně vypracován a to Vám dá záruku, že máte danou věc vyřešenou bez dalších komplikací a starostí.

Jak postupovat, pokud chcete průkaz energetické náročnosti budovy?

Čekají na Vás pouze 1 snadný krok - navíc už do 2 dnů můžete mít průkaz energetické náročnosti budov kompletně vyřízen. Stačí postupovat následovně: poslat nám poptávku se zadáním a potřebnými podklady! Pokud budete mít podklady v elektronické podobě, pak je to jedině dobře - vyhotovení bude velmi rychlé a také cena za energetický certifikát bude nižší (ušetříte za poštovné a zpracovatelské náklady za práci s tištěnými materiály). Podklady, které nejsou zpracovány v el. podobě jsou zdlouhavější na zpracování, proto se cena při práci s tištěnými materiály nepatrně zvyšuje. Záleží jen na Vás, jakou variantu si vyberete, neboť pro nás není problém pracovat s jakýmikoli podklady.

Vlastníme oficiální certifikační oprávnění Ministerstva průmyslu a obchodu k realizaci energetických auditů - č. oprávnění 0940.

Jaké podklady pro sestavení energetické certifikace Vaší budovy potřebujeme?

Jaké druhy energetických štítků pro Vás zajistíme?

Vyhotovíme pro Váš dům průkaz energetické náročnosti, který potřebujete. Máme zkušenosti s realizací běžných soukromých, ale také větších developerských či firemních projektů přidělení energetických štítků. Pokud máme požadované podklady, není problém pro Vás zpracovat energetický průkaz rychle, levně a téměř na počkání. Provádíme certifikaci specifických i klasických nemovitostí, malých i věších bytů, bytových komplexů, rodinných domů, firemních budov apod.

Od 1. září 2020 vstupuje v účinnost nová vyhláška týkající se energetické náročnosti budov a tudíž i PENB, která plně nahradí současnou vyhlášku známou pod číslem 78/2013 Sb.

Nová vyhláška o PENB byla vydána v reakci na další požadavky ze strany Evropské komise na snižování energetické náročnosti budov, jako sektoru, v němž je spotřeba energie celoevropsky velice významná.

Změny oproti původnímu znění vyhlášky se dají shrnout do 4 bodů týkajících se zásadně výpočtu PENB:

• Úprava parametrů referenční budovy a aktualizace faktorů primární neobnovitelné energie
• Úprava definice budovy s téměř nulovou spotřebou energie po 1. 1. 2022
• Stanovení jednotné metodiky pro hodnocení energetické náročnosti budov
• Změna obsahu protokolu a grafické části průkazu energetické náročnosti budovy

Od 1. 9. 2020 se tedy průkazy energetické náročnosti budovy (laicky energetický štítek) mohou zpracovávat výhradně dle nové vyhlášky určující správno podobu PENB.

Často kladené dotaz k PENB (průkaz energetické náročnosti budov)

1/ Je uvedeno, že PENB je povinnou součástí kupní smlouvy a pokud nebude, hrozí prodávajícímu sankce. Co když se kupujícímu např. dům líbí a chce ho koupit i bez doložení PENB a prodávající a kupující se tak dohodnou. Lze tuto dohodu ošetřit v kupní smlouvě nebo jinou dohodou, která bude předložena ke kupní smlouvě. Lze uvést do smlouvy, že kupující si je vědom, že kupuje dům bez PENB a že jej nevyžaduje, aby se nestalo, že se nový majitel rozhodne po roce,  že přece jen PENB po minulém majiteli chce doložit?

PENB není povinnou součástí kupní smlouvy. Zákon uvádí, že průkaz nebo ověřenou kopii předá prodávající kupujícímu nejpozději při podpisu kupní smlouvy. PENB je dokument, který každému vlastníkovi bytové jednotky v daném SVJ nebo stávajícímu resp. budoucímu majiteli rodinného domku poskytne informace o stavu celé budovy. Na základě těchto informací se následně SVJ rozhodne, která opatření pro snižování energetické spotřeby v celém domě provede a v jaké posloupnosti. To samé platí i pro budoucího majitele rodinného domu. Záměr nechávat vypracovat PENB má dlouhodobější charakter. Nejde o to, zda se dotyčnému byt nebo dům líbí, ale o to, jak je na tom daná nemovitost se spotřebou energií. Kupující tak bude mít informace o stavu budovy v souvislosti se spotřebou energií, tudíž bude předem vědět, jaká opatření je nutno udělat v návaznosti na snížení spotřeby energie v dané nemovitosti. Z těchto informací se dá také vypočítat předpokládaná cena za rekonstrukci. Z uvedeného vyplývá, že jde o zájem nikoliv pouze prodávajícího, ale také kupujícího.

Kupující a prodávající se mohou spolu domluvit na čemkoliv, nicméně, povinnost vlastníka budovy nebo SVJ zajistit zpracování PENB dle zákona nezaniká.

 Další často kladené dotazy viz odpovědi MPO k dané problematice.  

Kdy je výpočet energetického štítku nejlevnější?

Energetický štítek budov je důležitým dokumentem, který udává energetickou náročnost a kvalitu budovy. Pokud se zajímáte o to, kdy je energetický štítek nejlevnější, existuje několik klíčových faktorů, které ovlivňují celkovou cenu výpočtu.

Prvním faktorem je dostupnost projektové dokumentace nebo pasportu stavby. Když má zadavatel výpočtu tyto podklady s rozměry budovy k dispozici, umožňuje to energetický štítek vypočítat tzv. dálkově, tedy bez nutnosti provádět fyzické zaměření a dalších nákladných kroků (neúčtuje se čas změření, pohonné hmoty atp.). To znamená, že cena výpočtu se rapidně snižuje. Pokud někdo nemá plány budovy s rozměry, i tak lze provést dálkově, stačí nakreslit jednoduchou ruční črtu domu a změřit pár zásadních věcí, které se výpočtu energetického štítku bezprostředně týkají.

Dalším faktorem pro zajištění levného energetického štítku je dodání fotografií budovy (pohledy na fasádu ze všech sv. stran) a klíčových zařízení, jako jsou kotel, bojler nebo štítek bojleru a kotle. Tyto fotografie poskytují důležité informace o stavu budovy a jejích zařízeních, což zajistí levný výpočet energetického štítku.

Při vyplnění jednoduchého dotazníku se základními informacemi o budově může také cena výpočtu klesnout, protože to poskytne další důležité informace pro výpočet štítku. Tři výše uvedené body vedou k tomu, že energetický štítek lze vypočítat z podkladů dálkově a velmi levně, bez účtování souvisejících úkonů zaměření a účtování PHM.

Dalším aspektem, který ovlivňuje cenu energetického štítku, je účtování DPH. Některé firmy účtují DPH, zatímco jiné, jako ta naše, nejsou plátci DPH a díky tomu jsme levnější, což je výhodné pro zadavatele. Energetický štítek je tak rázem levnější o 15 % daň.

Také je důležité brát v úvahu, zda některé firmy účtují taxu za absenci projekčních podkladů, což může zvýšit celkovou cenu výpočtu energetického štítku. V našem případě takovou taxu neúčtujeme, což přispívá k nižší ceně energetického štítku.

Posledním důležitým faktorem je termín dodání. I když některé firmy nabízejí levný výpočet energetického štítku, mají bohužel dlouhé čekací doby, až 3 týdny. Naše firma však dokáže energetický štítek vyhotovit za levnější cenu do 2 dnů, což je výhodný argument pro ty, kteří potřebují rychlé dodání energetického štítku.

 

Letislativní povinnost ohledně energetických štítků

406

ZÁKON

ze dne 25. října 2000

o hospodaření energií

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

HLAVA I

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět zákona

Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie¹) (dále jen „Unie“) a v návaznosti na přímo použitelný předpis Unie upravující požadavky na štítkování²²) stanoví:

a) některá opatření pro zvyšování hospodárnosti užití energie a povinnosti fyzických a právnických osob při nakládání s energií,

b) pravidla pro tvorbu Státní energetické koncepce, Územní energetické koncepce a Státního programu na podporu úspor energie,

c) požadavky na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie,

d) požadavky na uvádění spotřeby energie a jiných hlavních zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie,

e) požadavky na informování a vzdělávání v oblasti úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů,

f) některá pravidla pro poskytování energetických služeb.

§ 2

Základní pojmy

(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) nakládáním s energií výroba, přenos, přeprava, distribuce, rozvod, spotřeba energie a uskladňování energie, včetně souvisejících činností,

b) systémem hospodaření s energií soubor vzájemně souvisejících nebo vzájemně působících prvků plánu, který stanoví cíl v oblasti účinnosti užití energie a strategii k dosažení tohoto cíle,

c) tepelným čerpadlem zařízení, které přenáší teplo ze vzduchu, vody nebo půdy do budov nebo průmyslových zařízení nebo z budov nebo průmyslových zařízení do okolního prostředí tak, že odebírá teplo z prostředí s nižší teplotou a předává jej do prostředí s vyšší teplotou proti směru jeho přirozeného sdílení,

d) energetickým hospodářstvím budova nebo provoz, jestliže lze u nich stanovit spotřebu energie na základě měřitelného vstupu a výstupu; ucelenou částí energetického hospodářství je územně nebo procesně oddělená část energetického hospodářství, kterou je možno na základě měřitelného vstupu a výstupu energie vyčlenit,

e) účinností užití energie míra efektivnosti nakládání s energií, vyjádřená poměrem mezi úhrnnými energetickými výstupy a vstupy téhož způsobu nakládání s energií, vyjádřená v procentech,

f) energetickou náročností budovy vypočtené množství energie nutné pro pokrytí potřeby energie spojené s užíváním budovy, zejména na vytápění, chlazení, větrání, úpravu vlhkosti vzduchu, přípravu teplé vody a osvětlení,

g) automatizačním a řídicím systémem budovy systém sestávající ze všech výrobků, softwaru a inženýrských služeb, které podporují energeticky účinný, hospodárný a bezpečný provoz technických systémů budovy pomocí automatického ovládání a umožňují ruční zásah pro nastavení některých vstupních parametrů,

h) systémem klimatizace zařízení sloužící pro úpravu vnitřního prostředí chlazením nebo úpravou vlhkosti, které je součástí budovy,

i) systémem vytápění zařízení sloužící pro úpravu vnitřního prostředí, při níž dochází ke zvyšování teploty, které je součástí budovy,

j) ústředním vytápěním nebo chlazením vytápění nebo chlazení, kde zdroj tepla nebo chladu je umístěn mimo vytápěné nebo chlazené prostory a slouží pro vytápění nebo chlazení více bytových či nebytových prostor,

k) jmenovitým výkonem nejvyšší tepelný výkon, vyjádřený v kW, uvedený výrobcem, kterého lze dosáhnout při trvalém provozu a při účinnosti uvedené výrobcem,

l) jmenovitým chladicím výkonem systému klimatizace jmenovitý elektrický příkon pohonu zdroje chladu udaný výrobcem,

m) energetickým štítkem energetické náročnosti dokument, který obsahuje stanovené informace o energetické náročnosti budovy nebo ucelené části budovy,

n) energetickým auditem systematická kontrola a analýza spotřeby energie za účelem získání dostatečných znalostí o stávajícím nakládání s energií v energetickém hospodářství, která identifikuje a kvantifikuje možnosti nákladově efektivních úspor energie a podává zprávy o zjištěních,

o) energetickým posudkem písemná zpráva obsahující informace o posouzení plnění předem stanovených technických, ekologických a ekonomických parametrů určených zadavatelem energetického posudku včetně výsledků a vyhodnocení,

p) budovou nadzemní stavba a její podzemní části, prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí, v níž se používá energie k úpravě vnitřního prostředí za účelem vytápění nebo chlazení,

q) ucelenou částí budovy podlaží, byt nebo jiná část budovy, která je určena k samostatnému používání nebo byla za tímto účelem upravena,

r) celkovou energeticky vztažnou plochou budovy nebo ucelené části budovy vnější půdorysná plocha všech prostorů s upravovaným vnitřním prostředím ve všech podlažích budovy nebo její ucelené části,

s) větší změnou dokončené budovy změna dokončené budovy na více než 25 % celkové plochy obálky budovy,

t) obálkou budovy soubor všech teplosměnných konstrukcí na systémové hranici celé budovy, které jsou vystaveny přilehlému prostředí, jež tvoří venkovní vzduch, přilehlá zemina, vnitřní vzduch v přilehlém nevytápěném prostoru nebo sousední budově,

u) technickým systémem budovy zařízení určené k prostorovému vytápění, prostorovému chlazení, větrání, úpravě vlhkosti vzduchu a osvětlení vnitřního prostoru budovy, přípravě teplé vody, automatizaci a řízení, místní výrobě elektřiny nebo kombinace těchto systémů včetně těch, které využívají energii z obnovitelných zdrojů,

v) nákladově optimální úrovní stanovené požadavky na energetickou náročnost budov nebo jejich stavebních nebo technických prvků, která vede k nejnižším nákladům na investice v oblasti užití energií, na údržbu, provoz a likvidaci budov nebo jejich prvků v průběhu odhadovaného ekonomického životního cyklu,

w) budovou s téměř nulovou spotřebou energie budova s velmi nízkou energetickou náročností, jejíž spotřeba energie by měla být ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů,

x) upravovaným vnitřním prostředím prostředí uvnitř obálky budovy, které je definováno návrhovými hodnotami teploty na vytápění nebo chlazení,

y) podstatnou rekonstrukcí změna dokončené stavby, jejíž předpokládané náklady by přesáhly 50 % investičních nákladů na novou srovnatelnou stavbu,

z) ústřední institucí ministerstvo, jiný ústřední správní úřad, Česká národní banka, Poslanecká sněmovna, Senát, Ústavní soud, Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, Nejvyšší státní zastupitelství a Vězeňská služba.

(2) Dále se pro účely tohoto zákona rozumí

a) výrobkem spojeným se spotřebou energie výrobek, jenž má při používání dopad na spotřebu energie a jenž je uveden na trh nebo do provozu, a dále části, které jsou určeny k zabudování do výrobku spojeného se spotřebou energie a které jsou uváděny na trh anebo do provozu jako jednotlivé části pro konečné uživatele a jejichž vliv na životní prostředí lze posoudit samostatně,

b) součástmi a podsestavami části určené k zabudování do výrobku spojeného se spotřebou energie, jež nejsou uváděny na trh nebo do provozu jako jednotlivé části pro konečné uživatele, anebo u nichž nelze posoudit vliv na životní prostředí samostatně,

c) ekodesignem začlenění prvků nebo funkcí výrobku spojeného se spotřebou energie, které mohou mít vliv na životní prostředí během životního cyklu tohoto výrobku, do návrhu výrobku spojeného se spotřebou energie s cílem zlepšit vliv výrobku na životní prostředí během celého životního cyklu,

d) uvedením na trh první zpřístupnění výrobku spojeného se spotřebou energie na trhu Unie za účelem jeho distribuce nebo používání v Unii za úplatu, bez ohledu na způsob prodeje, nebo bezúplatně,

e) uvedením do provozu první použití výrobku spojeného se spotřebou energie uživatelem v členském státě Unie k účelu, pro který byl zhotoven,

f) výrobcem osoba vyrábějící výrobek spojený se spotřebou energie a která hodlá uvést výrobek na trh nebo do provozu, a to pod svým jménem, popřípadě obchodním označením,

g) zplnomocněným zástupcem osoba usazená v Unii, která byla výrobcem písemně pověřena k tomu, aby jeho jménem plnila zcela nebo zčásti povinnosti vyplývající z tohoto zákona,

h) dovozcem osoba usazená v Unii, která uvádí na trh nebo do provozu v Unii výrobek spojený se spotřebou energie ze třetí země,

i) zvýšením účinnosti užití energie nárůst účinnosti užití energie v důsledku technologických nebo ekonomických změn nebo v důsledku změn v lidském chování,

j) poskytovatelem energetických služeb fyzická nebo právnická osoba, která dodává energetické služby nebo provádí jiná opatření ke zvýšení účinnosti užití energie zařízení konečného uživatele, či v rámci jeho budovy,

k) úsporami energie množství ušetřené energie určené měřením nebo výpočtem spotřeby energie před provedením jednoho či více opatření ke zvýšení účinnosti užití energie a po něm, při zajištění normalizace vnějších podmínek, které spotřebu energie ovlivňují,

l) účinným vytápěním a chlazením způsob vytápění nebo chlazení, který nákladově efektivně snižuje množství vstupní primární energie nezbytné k dodání jednotky energie do stavby v porovnání s výchozím stavem při zohlednění energie potřebné pro získání vstupní primární energie, její přeměnu, přepravu a distribuci,

m) chlazením proces odvodu tepla z ochlazovaného prostoru zajišťovaný příslušným technickým zařízením za účelem vytváření tepelné pohody či požadovaného stavu vnitřního prostředí,

n) podlažím přístupný prostor vymezený dvěma nad sebou následujícími nosnými konstrukcemi stropu nebo hrubé podlahy na terénu nebo konstrukcí střechy včetně podkroví.

HLAVA II

ENERGETICKÉ KONCEPCE

§ 3

Státní energetická koncepce

(1) Státní energetická koncepce je strategickým dokumentem vyjadřujícím cíle státu v nakládání s energií v souladu se zásadami trvale udržitelného rozvoje, zajištěním bezpečnosti dodávek energie, konkurenceschopnosti hospodářství a sociální přijatelnosti pro obyvatelstvo a je přijímána na období 25 let.

(2) Státní energetická koncepce je závazná pro výkon státní správy v oblasti nakládání s energií.

(3) Státní energetickou koncepci schvaluje na návrh Ministerstva průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“) vláda. Vláda předkládá pro informaci státní energetickou koncepci Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu České republiky.

(4) Naplňování státní energetické koncepce vyhodnocuje ministerstvo nejméně jedenkrát za 5 let a o vyhodnocení informuje vládu. Vyhodnocení je podkladem pro případnou aktualizaci státní energetické koncepce.

(5) Podklady v rozsahu nezbytném pro zpracování a vyhodnocení státní energetické koncepce poskytuje bezplatně ministerstvu, pokud je k tomu vyzván, ústřední orgán státní správy, vlastník energetického zařízení nebo držitel licence na podnikání v energetických odvětvích²).

(6) Státní energetická koncepce je podkladem pro politiku územního rozvoje⁴).

(7) Obsah a způsob zpracování státní energetické koncepce a obsah a strukturu podkladů pro její zpracování a vyhodnocení stanoví vláda nařízením.

§ 4

Územní energetická koncepce

(1) Územní energetická koncepce stanoví cíle a zásady nakládání s energií na území kraje, hlavního města Prahy, jeho městských částí nebo obce. Územní energetická koncepce vytváří podmínky pro hospodárné nakládání s energií v souladu s potřebami hospodářského a společenského rozvoje včetně ochrany životního prostředí a šetrného nakládání s přírodními zdroji energie. Územní energetická koncepce obsahuje vymezené a předpokládané plochy nebo koridory pro veřejně prospěšné stavby pro rozvoj energetického hospodářství, přitom zohledňuje potenciál využití systémů účinného vytápění a chlazení, zejména pokud využívají vysokoúčinnou kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, a vytápění a chlazení využívající obnovitelné zdroje energie tam, kde je to vhodné. Součástí územní energetické koncepce je vyhodnocení ukazatelů bezpečnosti, konkurenceschopnosti a udržitelnosti nakládání s energií. Územní energetická koncepce se zpracovává na období 25 let a vychází ze státní energetické koncepce.

(2) Územní energetická koncepce v širších územních souvislostech řešeného území zpřesňuje a rozvíjí cíle státní energetické koncepce a určuje strategii pro jejich naplňování.

(3) Územní energetickou koncepci jsou povinni přijmout na vlastní náklady pro svůj územní obvod kraj a hlavní město Praha.

(4) Návrh územní energetické koncepce zpracovaný podle odstavce 3 posuzuje před jejím vydáním ministerstvo. Ministerstvo posoudí, zda návrh územní energetické koncepce splňuje požadavky tohoto zákona a je v souladu se státní energetickou koncepcí a sdělí předkladateli své stanovisko do 90 dnů ode dne předložení návrhu. Pokud ministerstvo nesdělí své stanovisko ve stanovené lhůtě, platí, že s předloženým návrhem územní energetické koncepce souhlasí.

(5) Územní energetickou koncepci může, pokud se nejedná o povinnost podle odstavce 3, přijmout obec pro svůj územní obvod nebo jeho část nebo městská část hlavního města Prahy. Územní energetická koncepce přijatá obcí musí být v souladu s územní energetickou koncepcí přijatou krajem nebo hlavním městem Prahou.

(6) Územní energetická koncepce je podkladem pro zpracování zásad územního rozvoje nebo územního plánu⁴).

(7) Kraj a hlavní město Praha nejméně jednou za 5 let zpracuje zprávu o uplatňování územní energetické koncepce v uplynulém období a předloží ji ministerstvu, které ji použije pro vyhodnocení nebo aktualizaci státní energetické koncepce. Obec v případě, že územní energetickou koncepci přijala, zpracuje nejméně jednou za 5 let zprávu o jejím uplatňování v uplynulém období a předloží ji kraji. Zpráva je podkladem pro případnou aktualizaci příslušné územní energetické koncepce.

(8) Zpráva o uplatňování územní energetické koncepce zpracovaná krajem nebo hlavním městem Prahou obsahuje vyhodnocení souladu územní energetické koncepce s právními předpisy, vyhodnocení souladu územní energetické koncepce se státní energetickou koncepcí, vyhodnocení změn podmínek, na jejichž základě byla územní energetická koncepce vydána, a vyhodnocení naplňování cílů, nástrojů a opatření územní energetické koncepce v uplynulém období. Zpráva dále obsahuje požadavky na zpracování návrhu aktualizace územní energetické koncepce. Přílohou zprávy jsou podklady použité pro její zpracování.

(9) Zpráva o uplatňování územní energetické koncepce zpracovaná obcí obsahuje vyhodnocení souladu územní energetické koncepce s právními předpisy, vyhodnocení souladu územní energetické koncepce s územní energetickou koncepcí přijatou krajem, vyhodnocení změn podmínek, na jejichž základě byla územní energetická koncepce vydána, a vyhodnocení naplňování cílů, nástrojů a opatření územní energetické koncepce v uplynulém období. Zpráva dále obsahuje požadavky na zpracování návrhu aktualizace územní energetické koncepce. Přílohou zprávy jsou podklady použité pro její zpracování.

(10) Podklady v rozsahu nezbytném pro zpracování územní energetické koncepce a zpracování zprávy o uplatňování územní energetické koncepce v uplynulém období v řešeném území bezplatně poskytuje ústřední orgán státní správy nebo vlastník energetického zařízení nebo držitel licence na podnikání v energetických odvětvích²), pokud je k tomu vyzván.

(11) Obsah a způsob zpracování územní energetické koncepce a obsah a strukturu podkladů pro zpracování územní energetické koncepce a zprávy o uplatňování územní energetické koncepce stanoví vláda nařízením.

HLAVA III

STÁTNÍ PROGRAM NA PODPORU ÚSPOR ENERGIE

§ 5

(1) Státní program na podporu úspor energie (dále jen „Program“) je jedním z nástrojů plnění cílů v oblasti zvyšování účinnosti užití energie, snižování energetické náročnosti včetně využití kombinované výroby elektřiny a tepla, obnovitelných a druhotných zdrojů v souladu se schválenou státní energetickou koncepcí.

(2) Program zpracovává a jeho naplňování vyhodnocuje ministerstvo.

(3) K uskutečnění Programu mohou být poskytovány dotace ze státního rozpočtu na

a) energeticky úsporná opatření ke zvyšování účinnosti užití energie a snižování energetické náročnosti budov včetně rozvoje budov s téměř nulovou spotřebou energie,

b) rozvoj využívání vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla,

c) modernizaci výrobních a rozvodných zařízení energie,

d) moderní technologie a materiály pro energeticky úsporná opatření,

e) rozvoj využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie,

f) osvětu, výchovu, vzdělávání a poradenství v oblasti nakládání s energií, využívání a přínosů obnovitelných a druhotných zdrojů energie,

g) vědu, výzkum a vývoj v oblasti nakládání s energií, energetických úspor a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie,

h) zpracování územní energetické koncepce a nástrojů na její realizaci,

i) zavádění systémů hospodaření s energií, energetického štítku energetické náročnosti budov a provádění energetických auditů a energetických posudků,

j) pobídky malým a středním podnikatelům¹⁸) vyrábějícím výrobky spojené se spotřebou energie k zavádění nových postupů vedoucích ke splnění požadavků na ekodesign,

k) přípravu energeticky úsporných projektů zaměřených na snižování energetické náročnosti budov a energetického hospodářství,

l) podporu informování domácností o přínosech energetických auditů, energetických štítků energetické náročnosti a energetických posudků,

m) podporu účinného užití energie pro malé a střední podnikatele a domácnosti,

n) poradenství a propagaci energetických služeb a energetických služeb se zaručeným výsledkem.

(4) Ministerstvo program uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.

HLAVA IV

NĚKTERÁ OPATŘENÍ PRO ZVYŠOVÁNÍ HOSPODÁRNOSTI UŽITÍ ENERGIE

§ 6

Účinnost užití energie zdrojů a rozvodů energie

(1) Stavebník nebo vlastník výrobny elektřiny nebo tepelné energie²) je povinen u nově zřizované výrobny elektřiny nebo zdroje tepelné energie a při obnově výrobny elektřiny nebo zdroje tepelné energie, při kterém dochází k úplné nebo částečné výměně zařízení s dopadem na instalovaný elektrický výkon výrobny elektřiny nebo instalovaný tepelný výkon zdroje tepelné energie, zajistit alespoň minimální účinnost užití energie výroben elektřiny nebo zdrojů tepelné energie stanovenou prováděcím právním předpisem.

(2) Stavebník nebo vlastník rozvodného tepelného zařízení je povinen u nově zřizovaných rozvodných tepelných zařízení a u rozvodných tepelných zařízení, u nichž se provádí změna dokončené stavby spočívající ve změně teplonosné látky, zajistit účinnost užití energie rozvodného tepelného zařízení stanovenou prováděcím právním předpisem.

(3) Dodavatel kotlů a kamen na biomasu, solárních fotovoltaických a solárních tepelných systémů, mělkých geotermálních systémů a tepelných čerpadel (dále jen „vybraná zařízení vyrábějící energii z obnovitelných zdrojů“) je povinen uvést pravdivé, nezkreslené a úplné informace o předpokládaných přínosech a ročních provozních nákladech těchto zařízení a jejich energetickou účinnost v technické dokumentaci nebo návodu na použití.

§ 6a

Kontrola systémů vytápění a systémů klimatizace

(1) Vlastník budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce⁵) jsou u provozovaného systému vytápění budovy nebo kombinovaného systému vytápění a větrání budovy se jmenovitým výkonem nad 70 kW povinni

a) zajistit pravidelnou kontrolu přístupných částí tohoto systému, jejímž výsledkem je písemná zpráva o kontrole systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání,

b) předložit na vyžádání zprávu o kontrole systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání ministerstvu, Státní energetické inspekci nebo příslušnému kontrolnímu orgánu podle § 13a odst. 2,

c) oznámit ministerstvu provedení kontroly osobou podle odstavce 4 písm. b) a předložit ministerstvu kopii oprávnění osoby pro vykonávání této činnosti podle právního předpisu jiného členského státu Unie.

(2) Vlastník budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce⁵) jsou u provozovaného systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání se jmenovitým výkonem nad 70 kW povinni

a) zajistit pravidelnou kontrolu přístupných částí tohoto systému, jejímž výsledkem je písemná zpráva o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání,

b) předložit na vyžádání zprávu o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání ministerstvu, Státní energetické inspekci nebo příslušnému kontrolnímu orgánu podle § 13a odst. 2,

c) oznámit ministerstvu provedení kontroly osobou podle odstavce 4 písm. b) a předložit ministerstvu kopii oprávnění osoby pro vykonávání této činnosti podle právního předpisu jiného členského státu Unie.

(3) Zpráva o kontrole systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání podle odstavce 1 a zpráva o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání podle odstavce 2 musí být zpracována v souladu s prováděcím právním předpisem podle odstavce 6.

(4) Kontrolu provozovaného systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání a kontrolu provozovaného systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání může provádět pouze

a) energetický specialista podle § 10 odst. 1 písm. c) nebo osoba podle písm. d), nebo

b) osoba usazená v jiném členském státě Unie, pokud je oprávněna k výkonu této činnosti podle právních předpisů jiného členského státu Unie; ministerstvo je uznávacím orgánem podle zvláštního právního předpisu^5a).

(5) Povinnost zajištění kontroly podle odstavců 1 a 2 se nevztahuje na systémy vytápění, kombinované systémy vytápění a větrání, systémy klimatizace a kombinované systémy klimatizace a větrání

a) pro jejichž řízení je instalován automatizační a řídicí systém budovy, který splňuje požadavky stanovené prováděcím právním předpisem,

b) na jejichž provozování se vztahuje smlouva o energetických službách podle § 10e, nebo

c) umístěné v budovách uvedených v § 7 odst. 5 písm. g) až j).

(6) Prováděcí právní předpis stanoví

a) způsob určení jmenovitého výkonu provozovaného systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání a provozovaného systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání,

b) rozsah, četnost a způsob provádění kontroly,

c) vzor a obsah zprávy o kontrole systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání a zprávy o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání,

d) požadavky na automatizační a řídicí systém budovy.

(7) Státní energetická inspekce každoročně kontroluje zprávy podle odstavce 3; jejich počet musí odpovídat alespoň jedné dvacetině zpráv vydaných v předchozím kalendářním roce.

§ 7

Snižování energetické náročnosti budov

(1) V případě výstavby nové budovy je stavebník povinen plnit požadavky na energetickou náročnost budovy podle prováděcího právního předpisu a při podání žádosti o stavební povolení, žádosti o společné povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, žádosti o změnu stavby před jejím dokončením s dopadem na její energetickou náročnost nebo ohlášení stavby to doložit energetickým štítkem energetické náročnosti budovy, který obsahuje hodnocení

a) splnění požadavků na energetickou náročnost budovy na nákladově optimální úrovni od 1. ledna 2013,

b) splnění požadavků na energetickou náročnost budovy s téměř nulovou spotřebou energie, a to v případě budovy, jejímž vlastníkem a uživatelem bude orgán veřejné moci nebo subjekt zřízený orgánem veřejné moci (dále jen „orgán veřejné moci“) a jejíž celková energeticky vztažná plocha bude

1. větší než 1500 m², a to od 1. ledna 2016,

2. větší než 350 m², a to od 1. ledna 2017,

3. menší než 350 m², a to od 1. ledna 2018,

c) splnění požadavků na energetickou náročnost budovy s téměř nulovou spotřebou energie, a to v případě budovy s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 1500 m² od 1. ledna 2018, v případě budovy s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 350 m² od 1. ledna 2019 a v případě budovy s celkovou energeticky vztažnou plochou menší než 350 m² od 1. ledna 2020,

d) posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti místního systému dodávky energie využívajícího energii z obnovitelných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla, soustavy zásobování tepelnou energií a tepelného čerpadla (dále jen „alternativní systém dodávek energie“).

(2) V případě větší změny dokončené budovy jsou stavebník, vlastník budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce povinni plnit požadavky na energetickou náročnost budovy podle prováděcího právního předpisu. Stavebník nejpozději k datu podání žádosti o stavební povolení nebo žádosti o společné povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, ohlášení stavby nebo podání žádosti o povolení změny stavby před jejím dokončením s dopadem na její energetickou náročnost anebo k datu ohlášení takové změny a ostatní osoby podle věty první v případě větší změny dokončené budovy, která nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení, nejpozději před zahájením této změny jsou povinni zajistit energetický štítek budovy, který obsahuje hodnocení

a) splnění požadavků na energetickou náročnost budovy na nákladově optimální úrovni pro budovu nebo pro měněné stavební prvky obálky budovy a měněné technické systémy podle prováděcího právního předpisu,

b) posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie podle prováděcího právního předpisu.

(3) V případě jiné než větší změny dokončené budovy nebo větší změny dokončené budovy, při které se dokládají požadavky na snížení energetické náročnosti pro měněné stavební prvky obálky budovy nebo technické systémy, a která je provedena do 10 let od vyhotovení energetického štítku budovy, jsou vlastník budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce povinni plnit požadavky na energetickou náročnost budovy podle prováděcího právního předpisu a pro stavbu splnit požadavky na energetickou náročnost pro měněné stavební prvky obálky budovy nebo měněné technické systémy podle prováděcího právního předpisu; to doloží kopií dokladů, které se vztahují k měněným stavebním prvkům obálky budovy nebo měněným technickým systémům a které jsou povinni uchovávat 5 let.

(4) Stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce jsou dále povinni

a) vybavit vnitřní tepelná zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem; vlastníci a uživatelé bytů nebo nebytových prostor jsou povinni umožnit instalaci, údržbu a kontrolu těchto přístrojů,

b) zajistit v případě instalace vybraných zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů, která jsou financována z programů podpory ze státních, evropských finančních prostředků nebo finančních prostředků pocházejících z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů, v budově, aby tuto instalaci provedly pouze osoby podle § 10d; zajištění se prokazuje předložením kopie daňových dokladů týkajících se příslušné instalace,

c) řídit se pravidly pro vytápění a dodávku teplé vody stanovenými prováděcím právním předpisem,

d) vybavit fyzickým nebo právnickým osobám, jež nakupují teplo, chlad nebo teplou vodu pro své vlastní konečné užití (dále jen „konečný zákazník“), vnitřní tepelná zařízení budov stanovenými měřidly podle zákona o metrologii; konečný zákazník má právo na instalaci těchto měřidel a zároveň je povinen umožnit jejich instalaci, údržbu a kontrolu,

e) vybavit, v případě bytových domů a víceúčelových staveb s dodávkou tepla nebo chladu ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo s ústředním vytápěním nebo chlazením anebo společnou přípravou teplé vody každý byt a nebytový prostor přístroji registrujícími dodávku tepelné energie, kterými jsou stanovená měřidla podle zákona o metrologii anebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, v rozsahu a způsobem podle prováděcího právního předpisu; vlastníci a uživatelé bytů nebo nebytových prostor jsou povinni na základě výzvy vlastníka budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce umožnit instalaci, údržbu a kontrolu těchto přístrojů.

(5) Požadavky na energetickou náročnost budovy podle odstavců 1 až 3 nemusí být splněny

a) u budov s celkovou energeticky vztažnou plochou menší než 50 m²,

b) u budov, které jsou kulturní památkou, anebo nejsou kulturní památkou, ale nacházejí se v památkové rezervaci nebo památkové zóně¹²), pokud by s ohledem na zájmy státní památkové péče splnění některých požadavků na energetickou náročnost těchto budov výrazně změnilo jejich charakter nebo vzhled; tuto skutečnost stavebník, vlastník budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce doloží závazným stanoviskem orgánu státní památkové péče,

c) u budov navrhovaných a obvykle užívaných jako místa bohoslužeb a pro náboženské účely,

d) u staveb pro rodinnou rekreaci¹³), které jsou užívány jen část roku a jejichž odhadovaná spotřeba energie je nižší než 25 % spotřeby energie, k níž by došlo při celoročním užívání,

e) u průmyslových a výrobních provozů, dílenských provozoven a zemědělských budov se spotřebou energie do 195 MWh za rok,

f) při větší změně dokončené budovy v případě, že stavebník, vlastník budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce prokáže energetickým auditem, že to není technicky nebo ekonomicky vhodné s ohledem na životnost budovy a její provozní účely,

g) u budov zpravodajských služeb,

h) u budov důležitých pro obranu státu, které jsou určeny ke speciálnímu využití,

i) u budov, které jsou stanoveny objektem nebo ve kterých je stanoven objekt sloužící k ochraně utajovaných informací stupně utajení Přísně tajné nebo Tajné,

j) u vybraných budov k zajištění bezpečnosti státu, určených vedoucím organizační složky státu, která je s nimi příslušná hospodařit nebo je užívá.

(6) Povinnosti podle odstavce 4 písm. a) a c) se nevztahují na rodinné domy a stavby pro rodinnou rekreaci.

(7) Prováděcí právní předpis stanoví nákladově optimální úroveň požadavků na energetickou náročnost budovy pro nové budovy, větší změny dokončených budov, pro jiné než větší změny dokončených budov, pro budovy s téměř nulovou spotřebou energie, dále stanoví metodu výpočtu energetické náročnosti budovy, vzor posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie a vzor stanovení doporučených opatření pro snížení energetické náročnosti budovy.

(8) Rozsah vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie, rozsah a způsob vybavení každého bytu a nebytového prostoru přístroji registrujícími dodávku tepelné energie a pravidla pro vytápění a měření a dodávku teplé vody stanoví prováděcí právní předpis.

§ 7a

Energetický štítek

(1) Stavebník, vlastník budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce jsou povinni

a) opatřit si energetický štítek při výstavbě nových budov nebo při větších změnách dokončených budov,

b) opatřit si energetický štítek u budovy užívané orgánem veřejné moci od 1. července 2013 s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 500 m² a od 1. července 2015 s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 250 m²,

c) oznámit ministerstvu zpracování energetického štítku osobou podle odstavce 4 písm. a) bodu 2 a předložit ministerstvu kopii oprávnění osoby pro vykonávání této činnosti podle právního předpisu jiného členského státu Unie,

d) umístit energetický štítek v budově způsobem podle prováděcího právního předpisu, pro kterou nastala povinnost si ho opatřit podle odstavce 1 písm. a) nebo odstavce 2 a jejíž energeticky vztažná plocha je rovna nebo větší než 500 m², nebo podle odstavce 1 písm. b) a jejíž energeticky vztažná plocha je rovna nebo větší než 250 m², a zároveň se jedná o budovu určenou k užívání veřejností,

e) předkládat na vyžádání energetický štítek ministerstvu, Státní energetické inspekci nebo příslušnému kontrolnímu orgánu podle § 13a odst. 2.

(2) Vlastník budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce jsou povinni

a) opatřit si energetický štítek

1. při prodeji budovy nebo ucelené části budovy,

2. při pronájmu budovy,

3. od 1. ledna 2016 při pronájmu ucelené části budovy,

b) předložit energetický štítek nebo jeho kopii

1. možnému kupujícímu budovy nebo ucelené části budovy před uzavřením smluv týkajících se koupě budovy nebo ucelené části budovy,

2. možnému nájemci budovy nebo ucelené části budovy před uzavřením smluv týkajících se nájmu budovy nebo ucelené části budovy,

c) předat energetický štítek nebo jeho kopii

1. kupujícímu budovy nebo ucelené části budovy nejpozději při podpisu kupní smlouvy,

2. nájemci budovy nebo ucelené části budovy nejpozději při podpisu nájemní smlouvy,

d) zajistit uvedení klasifikační třídy ukazatele energetické náročnosti podle prováděcího právního předpisu v informačních a reklamních materiálech při

1. prodeji budovy nebo ucelené části budovy,

2. pronájmu budovy nebo ucelené části budovy,

e) v případě prodeje nebo pronájmu budovy nebo ucelené části budovy prostřednictvím zprostředkovatele mu předat grafickou část energetického štítku nebo její kopii; zprostředkovatel prodeje nebo pronájmu uvede klasifikační třídu ukazatele energetické náročnosti podle prováděcího právního předpisu z předané grafické části energetického štítku, kterou uchová po dobu 3 let, v informačních a reklamních materiálech, pokud zprostředkovatel prodeje nebo pronájmu neobdrží grafickou část energetického štítku, uvede v reklamních a informačních materiálech nejhorší klasifikační třídu,

f) předat vlastníkovi jednotky na jeho žádost podle odstavce 3 energetický štítek nebo jeho kopii, a to do

1. 30 dnů ode dne podání žádosti v případě, že si energetický štítek již opatřil, nebo

2. 60 dnů ode dne podání žádosti v případě, že si energetický štítek dosud neopatřil.

(3) Vlastník jednotky⁵) je povinen prokazatelným způsobem pro naplnění povinnosti podle tohoto odstavce si vyžádat energetický štítek od společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce a

a) předložit energetický štítek nebo jeho kopii

1. možnému kupujícímu jednotky před uzavřením smluv týkajících se koupě jednotky,

2. od 1. ledna 2016 možnému nájemci jednotky před uzavřením smluv týkajících se nájmu jednotky,

b) předat energetický štítek nebo jeho kopii

1. kupujícímu jednotky nejpozději při podpisu kupní smlouvy,

2. od 1. ledna 2016 nájemci jednotky nejpozději při podpisu nájemní smlouvy,

c) zajistit uvedení klasifikační třídy ukazatele energetické náročnosti podle prováděcího právního předpisu v informačních a reklamních materiálech při

1. prodeji jednotky,

2. od 1. ledna 2016 pronájmu jednotky,

d) v případě prodeje jednotky nebo od 1. ledna 2016 pronájmu jednotky prostřednictvím zprostředkovatele mu předat grafickou část energetického štítku nebo její kopii; zprostředkovatel prodeje nebo pronájmu uvede klasifikační třídu ukazatele energetické náročnosti podle prováděcího právního předpisu z předané grafické části energetického štítku, kterou uchovává po dobu 3 let, v informačních a reklamních materiálech, pokud zprostředkovatel prodeje nebo pronájmu neobdrží grafickou část energetického štítku, uvede v reklamních a informačních materiálech nejhorší klasifikační třídu.

(4) Energetický štítek platí 10 let ode dne jeho vyhotovení nebo do provedení větší změny dokončené budovy, pro kterou byl zpracován, anebo do provedení změny způsobu vytápění, chlazení nebo přípravy teplé vody v této budově a musí

a) být zpracován pouze

1. příslušným energetickým specialistou podle § 10 odst. 1 písm. b), nebo

2. osobou usazenou v jiném členském státě Unie, pokud je oprávněna k výkonu uvedené činnosti podle právních předpisů jiného členského státu Unie; ministerstvo je uznávacím orgánem podle zvláštního právního předpisu^5a),

b) být součástí dokumentace¹⁴) při prokazování dodržení technických požadavků na stavby¹⁵),

c) být zpracován v souladu s prováděcím právním předpisem podle odstavce 6,

d) obsahovat protokol a grafické znázornění, jehož součástí je přiřazení klasifikačních tříd ukazatelům energetické náročnosti,

e) obsahovat doporučená opatření pro snížení energetické náročnosti budovy; tato povinnost se nevztahuje na energetický štítek, který u budovy prokáže dosažení mimořádně úsporné klasifikační třídy u celkové dodané energie budovy a neobnovitelné primární energie podle prováděcího právního předpisu podle odstavce 6.

(5) Povinnosti podle odstavců 1 až 3 se nevztahují na případy uvedené v § 7 odst. 5 písm. a), c), d), e), g), h), i) a j) a na budovy, které jsou kulturní památkou, anebo nejsou kulturní památkou, ale nacházejí se v památkové rezervaci.

(6) Vzor a obsah energetického štítku, způsob jeho zpracování a umístění energetického štítku v budově stanoví prováděcí právní předpis.

(7) Pokud vlastníkovi jednotky nebyl na písemné vyžádání předán energetický štítek podle odstavce 1 nebo 2, může jej nahradit vyúčtováním dodávek elektřiny, plynu a tepelné energie pro příslušnou jednotku za uplynulé 3 roky; v tom případě pro něj neplatí povinnost podle odstavce 3 písm. c).

(8) Energetický štítek zpracovaný pro budovu je také energetickým štítkem pro ucelenou část této budovy.

(9) Energetický štítek pro ucelenou část budovy je možné zpracovat pouze v případě, že tato ucelená část budovy má vlastní zdroj tepla nebo chladu nezávislý na zbývající části budovy nebo má samostatně měřenou a centrálně regulovanou dodávku energie nezávislou na zbývající části budovy.

(10) Energetický štítek se neopatřuje při prodeji nebo pronájmu budovy nebo ucelené části budovy, pokud se tak obě strany písemně dohodnou a jde o budovu, která byla vystavěna a poslední větší změna dokončené budovy na ní byla provedena před 1. lednem 1947.

§ 8

Energetické štítky

(1) Výrobky spojené se spotřebou energie, na které se vztahují požadavky označování energetickými štítky, náležitosti označování těchto výrobků energetickými štítky, provedení a obsah energetických štítků a informačních listů, metody a postupy měření, určení třídy energetické účinnosti, podrobnosti obsahu technické dokumentace a údaje požadované při prodeji na dálku stanoví prováděcí právní předpis¹⁰) nebo přímo použitelný předpis Unie upravující požadavky na štítkování²²).

(2) Dodavatel je povinen dodávat informační list v českém jazyce a energetický štítek.

§ 8a

Ekodesign

(1) Seznam výrobků spojených se spotřebou energie, na které se vztahují požadavky na ekodesign, požadavky na ekodesign, náležitosti označování CE, obsah ES prohlášení o shodě, postupy posuzování shody a předpoklad shody výrobků spojených se spotřebou energie, postupy ověřování požadavků na ekodesign, poskytování informací o výrobku spojeném se spotřebou energie a jeho užívání stanoví prováděcí právní předpis¹⁰) nebo přímo použitelný předpis Unie upravující požadavky na ekodesign²³).

(2) Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce je povinen

a) uvádět na trh nebo do provozu výrobky spojené se spotřebou energie, pouze pokud splňují požadavky na ekodesign, po posouzení shody s požadavky na ekodesign, po označení CE a po vydání ES prohlášení o shodě s požadavky na ekodesign, a to podle prováděcího právního předpisu¹⁰) nebo přímo použitelného předpisu Unie upravujícího požadavky na ekodesign²³),

b) nepřipojovat k výrobku spojenému se spotřebou energie jakékoli jiné označení, které by mohlo uvádět uživatele v omyl nebo vést k záměně, pokud jde o význam a tvar označení CE,

c) vyhotovovat dokumenty týkající se posouzení shody a ES prohlášení o shodě v českém jazyce.

(3) Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce je po uvedení výrobku spojeného se spotřebou energie na trh nebo do provozu dále povinen

a) uchovávat příslušné dokumenty týkající se provedeného posouzení shody a vydaných ES prohlášení o shodě po dobu 10 let od vyrobení posledního uvedeného výrobku spojeného se spotřebou energie,

b) poskytovat Státní energetické inspekci veškeré potřebné informace uvedené v tomto zákoně a v prováděcím právním předpise vztahující se k ověření označení CE, k posouzení a předpokladu shody a k ES prohlášení o shodě, a to do 10 dnů po obdržení žádosti Státní energetické inspekce,

c) poskytovat Státní energetické inspekci vzorky výrobků spojených se spotřebou energie k ověření označení CE, k posouzení a předpokladu shody a k ES prohlášení o shodě,

d) v případě, že uvádí na trh nebo do provozu součásti a podsestavy, poskytnout výrobci výrobku spojeného se spotřebou energie, na nějž se vztahuje toto ustanovení, údaje o materiálovém složení a spotřebě energie, materiálů nebo zdrojů těchto součástí nebo podsestav, pokud tak stanoví prováděcí právní předpis nebo přímo použitelný předpis Unie upravující požadavky na ekodesign,

e) poskytnout konečným uživatelům výrobků spojených se spotřebou energie nezbytné informace o tom, jak mohou přispět k udržitelnému užívání výrobku spojeného se spotřebou energie a ekologický profil výrobku spojeného se spotřebou energie a výhody ekodesignu podle prováděcího právního předpisu nebo přímo použitelného předpisu Unie upravujícího požadavky na ekodesign.

(4) Není-li výrobce usazen v Unii a neexistuje-li zplnomocněný zástupce, je povinnosti uvedené v odstavcích 2 a 3 povinen zajistit dovozce. Neexistuje-li dovozce, považuje se za osobu povinnou podle tohoto ustanovení osoba, která uvádí na trh nebo do provozu výrobky spojené se spotřebou energie stanovené v odstavci 1.

(5) Požadavky na označování CE a na ES prohlášení o shodě se nevztahují na dopravní prostředky pro přepravu osob, zvířat nebo věcí a na výrobky spojené se spotřebou energie vystavené na veletrzích, výstavách nebo předváděcích akcích, pokud jsou opatřeny oznámením, že nesmějí být uváděny na trh nebo do provozu na území Unie, dokud nesplní požadavky stanovené tímto zákonem a prováděcím právním předpisem nebo přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na ekodesign.

(6) Požadavky na ekodesign, náležitosti označování CE, obsah ES prohlášení o shodě, postupy posuzování a předpoklad shody, postupy ověřování požadavků na ekodesign a poskytování informací o výrobku a jeho užívání stanoví prováděcí právní předpis nebo přímo použitelný předpis Unie upravující požadavky na ekodesign.

§ 9

Energetický audit

(1) Podnikatel, který s podnikatelem nebo podnikateli, kteří se podílejí na jeho základním kapitálu nebo hlasovacích právech alespoň 25 %, zaměstnává 250 a více osob nebo vykazuje roční obrat vyšší než 1300000000 Kč nebo roční bilanční sumu rozvahy vyšší než 1100000000 Kč, je povinen jednou za 4 roky zajistit pro jím užívané nebo vlastněné energetické hospodářství provedení energetického auditu. Tato povinnost se vztahuje na podnikatele, který splňuje podmínku podle věty první 2 po sobě jdoucí kalendářní roky. Způsob stanovení počtu zaměstnanců, výše ročního obratu a roční bilanční sumy rozvahy stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Podnikatel, který nemá povinnost zajistit provedení energetického auditu podle odstavce 1, je povinen zajistit pro jím užívané energetické hospodářství provedení energetického auditu v případě, že hodnota průměrného ročního nakládání s energií za poslední 2 po sobě jdoucí kalendářní roky je vyšší než 5000 MWh.

(3) Česká republika, kraj, obec, příspěvková organizace státu, kraje nebo obce, státní organizace založená zákonem²⁴), státní a veřejná vysoká škola a Česká národní banka jsou povinny zajistit pro jimi vlastněné energetické hospodářství provedení energetického auditu v případě, že hodnota průměrné roční spotřeby energie energetického hospodářství za poslední 2 po sobě jdoucí kalendářní roky je vyšší než 500 MWh.

(4) Povinnost zajistit provedení energetického auditu podle odstavce 1 se nevztahuje na podnikatele, jehož energetické hospodářství má spotřebu energie nižší než 200 MWh ročně.

(5) Povinnost zajistit provedení energetického auditu podle odstavců 1 až 3 se nevztahuje na osobu, která má pro své energetické hospodářství zavedený a akreditovanou osobou certifikovaný systém hospodaření s energií podle harmonizované technické normy upravující systém managementu hospodaření s energií¹⁹), jehož rozsah odpovídá rozsahu energetického auditu.

(6) Energetický audit provedený podle odstavců 2 a 3 platí 10 let nebo do provedení změny energetického hospodářství, po které došlo za 2 po sobě jdoucí roky ke změně o více než 25 % při nakládání s energií energetického hospodářství ročně oproti stavu z platného energetického auditu. Před uplynutím platnosti energetického auditu posoudí dotčená osoba podle odstavce 2 data o nakládání s energií a osoba podle odstavce 3 data o spotřebě energie za 2 roky předcházející ukončení platnosti energetického auditu.

(7) Rozsah energetického auditu zahrnuje veškeré ucelené části energetického hospodářství auditované osoby. Do energetického auditu osoby podle odstavce 3 se nezahrnují budovy uvedené v § 7 odst. 5 písm. g) až j). Způsob provedení energetického auditu se provádí v souladu s harmonizovanou technickou normou upravující zásady provádění energetických auditů, požadavky na běžné procesy během energetických auditů a výstupy energetických auditů²⁵). Zjištění energetického auditu jsou zpracována ve formě písemné zprávy o provedeném energetickém auditu, jejíž obsah a způsob zpracování stanoví prováděcí právní předpis.

(8) Energetický audit musí

a) být proveden pouze

1. příslušným energetickým specialistou podle § 10 odst. 1 písm. a), nebo

2. osobou usazenou v jiném členském státě Unie, pokud je oprávněna k výkonu uvedené činnosti podle právních předpisů jiného členského státu Unie; ministerstvo je uznávacím orgánem podle zvláštního právního předpisu^5a) a

b) být proveden do 1 roku od vzniku povinnosti na základě dat o nakládání s energií za 2 roky předcházející vzniku povinnosti a musí být proveden v souladu s právními předpisy. Česká republika, kraj, obec, příspěvková organizace státu, kraje nebo obce, státní organizace založená zákonem²⁴), státní a veřejná vysoká škola a Česká národní banka s hodnotou průměrné roční spotřeby energie energetického hospodářství za poslední 2 po sobě jdoucí kalendářní roky 35000 MWh a vyšší provedou energetický audit do 3 let od vzniku povinnosti,

c) být proveden v souladu s prováděcím právním předpisem a harmonizovanou technickou normou upravující energetické audity²⁵).

(9) Ten, komu nastala povinnost zajistit provedení energetického auditu podle odstavců 1 až 3, dále musí

a) předložit na vyžádání energetický audit ministerstvu, Státní energetické inspekci nebo příslušnému kontrolnímu orgánu podle § 13a odst. 2,

b) oznámit ministerstvu provedení energetického auditu osobou podle odstavce 8 písm. a) bodu 2 a předložit ministerstvu kopii oprávnění osoby pro vykonávání této činnosti podle právního předpisu jiného členského státu Unie.

§ 9a

Energetický posudek

(1) Stavebník, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce, vlastník budovy nebo energetického hospodářství zajistí energetický posudek pro

a) posouzení nákladů a přínosů zajištění vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla v případě výstavby nové výrobny elektřiny nebo podstatné rekonstrukce stávající výrobny elektřiny o celkovém tepelném příkonu nad 20 MW s výjimkou výroben elektřiny s dobou provozu nižší než 1500 hodin za rok a jaderných elektráren,

b) posouzení nákladů a přínosů využití odpadního tepla pro uspokojení ekonomicky odůvodněné poptávky po teple včetně kombinované výroby elektřiny a tepla a připojení zařízení minimálně na soustavu zásobování tepelnou energií, která se nachází do vzdálenosti 1000 metrů od zdroje tepelné energie, v případě výstavby nového nebo podstatné rekonstrukce stávajícího průmyslového provozu o celkovém tepelném příkonu nad 20 MW, které produkuje odpadní teplo o využitelné teplotě,

c) posouzení nákladů a přínosů využití odběru odpadního tepla minimálně z průmyslových provozů, které se nachází do vzdálenosti 500 metrů od rozvodného tepelného zařízení, v případě výstavby nové nebo podstatné rekonstrukce stávající soustavy zásobování tepelnou energií se zdroji o celkovém tepelném příkonu nad 20 MW,

d) posouzení proveditelnosti projektů týkajících se snižování energetické náročnosti budov, zvyšování účinnosti užití energie, snižování emisí ze spalovacích zdrojů znečištění nebo využití obnovitelných nebo druhotných zdrojů nebo kombinované výroby elektřiny a tepla financovaných z programů podpory ze státních, evropských finančních prostředků nebo finančních prostředků pocházejících z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů, pokud poskytovatel podpory nestanoví s přihlédnutím k nárokům jednotlivého programu podpory jinak,

e) vyhodnocení plnění parametrů projektů realizovaných v rámci programů podle písmene d), pokud poskytovatel podpory nestanoví s přihlédnutím k nárokům jednotlivého programu jinak,

f) stanovení vnitřního výnosového procenta projektu, pokud vznikne nárok na podporu podle zákona o podporovaných zdrojích energie a projekt je financovaný z programů podpory ze státních nebo evropských finančních prostředků anebo z finančních prostředků pocházejících z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů.

(2) Energetický posudek je možné zajistit také pro

a) posouzení ekonomické přijatelnosti využití tepla ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo zdroje energie, který není stacionárním zdrojem, v souladu se zvláštním právním předpisem²⁶),

b) doporučená opatření pro snížení energetické náročnosti budovy při větší změně dokončené budovy,

c) podklad v oblasti zvyšování účinnosti energie, snižování emisí ze spalovacích zdrojů znečištění nebo využití obnovitelných nebo druhotných zdrojů nebo kombinované výroby elektřiny a tepla,

d) vyhodnocení provedených opatření navržených v energetickém auditu.

(3) Energetický posudek musí

a) být zpracován pouze

1. příslušným energetickým specialistou podle § 10 odst. 1 písm. a), nebo

2. osobou usazenou v jiném členském státě Unie, pokud je oprávněna k výkonu uvedené činnosti podle právních předpisů jiného členského státu Unie; ministerstvo je uznávacím orgánem podle zvláštního právního předpisu^5a),

b) být zpracován v souladu s prováděcím právním předpisem podle odstavce 5,

c) být, v případech podle odstavce 1 písm. b) až d),

1. součástí dokumentace pro vydání územního rozhodnutí,

2. pokud není třeba územního rozhodnutí, součástí projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, nebo

3. součástí dokumentace pro vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení;

to neplatí v případě nové výrobny elektřiny, na kterou byla vydána státní autorizace na výstavbu výrobny elektřiny podle energetického zákona.

(4) Další povinnosti stavebníka, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce, vlastníka budovy nebo energetického hospodářství jsou

a) oznámit ministerstvu zpracování energetického posudku osobou podle odstavce 3 písm. a) bodu 2 a předložit ministerstvu kopii oprávnění osoby pro vykonávání této činnosti podle právního předpisu jiného členského státu Unie,

b) na vyžádání předložit energetický posudek ministerstvu, Státní energetické inspekci nebo příslušnému kontrolnímu orgánu podle § 13a odst. 2.

(5) Obsah energetického posudku, způsob zpracování energetického posudku a jeho rozsah stanoví prováděcí právní předpis.

§ 9b

Hospodárné užití energie ústředními institucemi

(1) V případě nadlimitních veřejných zakázek ústředních institucí na dodávky nebo na služby musí zadavatel stanovit zvláštní technické podmínky, kterými jsou

a) pro dodávky výrobku spojeného se spotřebou energie, na který se vztahují požadavky na označování energetickými štítky, nejvyšší dostupná třída energetické účinnosti stanovená podle přímo použitelných předpisů Unie o požadavcích na označování energetickými štítky,

b) pro dodávky výrobku spojeného se spotřebou energie, na který se vztahují požadavky na ekodesign, pokud se na takový výrobek zároveň nevztahují požadavky na označování energetickými štítky, nejvyšší dostupná účinnost užití energie stanovená podle přímo použitelných předpisů Unie o požadavcích na ekodesign,

c) pro dodávky kancelářských přístrojů vymezených Rozhodnutím Rady 2013/107/EU ze dne 13. listopadu 2012, o podpisu a uzavření Dohody mezi vládou Spojených států amerických a Unií o koordinaci programů označování energetické účinnosti kancelářských přístrojů štítky, minimální účinnost užití energie podle přílohy C této dohody,

d) pro dodávky pneumatik vymezených nařízením Evropského parlamentu a Rady č. 1222/2009 ze dne 25. listopadu 2009, o označování pneumatik s ohledem na palivovou účinnost a jiné důležité parametry, nejvyšší třída palivové účinnosti podle tohoto nařízení,

e) pro nákup nového zboží vymezeného v písmenech a) až d) pro účel zakázky na služby, nákup zboží splňujícího podmínky podle písmen a) až d),

f) pro nabytí budov s výjimkou nabytí budov za účelem větší změny dokončené budovy nebo demolice nebo nabytí budov, které jsou kulturní památkou, anebo nejsou kulturní památkou, ale nacházejí se v památkové rezervaci nebo památkové zóně, úsporná klasifikační třída energetické náročnosti budov a

g) pro nájem budov lepší než méně úsporná klasifikační třída energetické náročnosti budov.

(2) Zvláštní technické podmínky podle odstavce 1 se uplatní, pokud jsou nákladově efektivní a zároveň jsou v souladu s pravidly hospodářské soutěže. Nákladovou efektivitou se v případě zboží rozumí určení poměru mezi náklady a přínosy spojenými s užíváním zboží podle odstavce 1 s nejvyšší účinností ve srovnání s užíváním takového zboží s nižší účinností a v případě budov určení poměru mezi náklady a přínosy spojenými s užíváním budov podle odstavce 1 s nižší třídou energetické náročnosti ve srovnání s užíváním takové budovy s vyšší třídou energetické náročnosti.

(3) Systém monitoringu spotřeby energie je neveřejným informačním systémem veřejné správy, který slouží k vedení údajů o budovách vlastněných a užívaných ústředními institucemi o celkové energeticky vztažné ploše nad 250 m² a jejich spotřebě energie. Systém monitoringu spotřeby energie vede ministerstvo. Ústřední instituce každoročně nejpozději do konce prvního čtvrtletí následujícího kalendářního roku zadávají způsobem umožňujícím dálkový přístup tyto údaje do Systému monitoringu spotřeby energie. Údaje vedené v Systému monitoringu spotřeby energie stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Povinnost podle odstavce 3 se nevztahuje na budovy zpravodajských služeb, budovy důležité pro obranu státu, které jsou určeny ke speciálnímu využití, a budovy, které jsou stanoveny objektem nebo ve kterých je stanoven objekt sloužící k ochraně utajovaných informací stupně utajení Přísně tajné nebo Tajné, a na vybrané budovy k zajištění bezpečnosti státu, určené vedoucím organizační složky státu, která je s nimi příslušná hospodařit nebo je užívá.

§ 10

Energetický specialista

(1) Energetický specialista na základě oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty uděleného ministerstvem

a) provádí energetický audit a zpracovává energetický posudek,

b) zpracovává energetický štítek,

c) provádí kontroly provozovaných systémů vytápění a kombinovaných systémů vytápění a větrání, nebo

d) provádí kontroly provozovaných systémů klimatizace a kombinovaných systémů klimatizace a větrání.

(2) Ministerstvo na žádost udělí oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty

a) fyzické osobě, která

1. složí odbornou zkoušku podle § 10a; odbornou zkoušku musí složit též v případě, jestliže bylo této osobě zrušeno oprávnění podle § 10b odst. 2,

2. je plně svéprávná,

3. je bezúhonná a

4. je odborně způsobilá, nebo

b) právnické osobě, která

1. je bezúhonná a

2. určí alespoň 1 fyzickou osobu, která je k žadateli v pracovním nebo obdobném poměru a která podepsala souhlas s výkonem činnosti pro právnickou osobu (dále jen „určená osoba“); tato určená osoba musí být držitelem oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty k činnosti podle odstavce 1 a splňuje povinnost podle odstavce 8.

(3) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně v souvislosti s předmětem činnosti energetického specialisty, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena. Bezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů. Ministerstvo si za účelem prokázání bezúhonnosti žadatele vyžádá podle zvláštního právního předpisu⁷) způsobem umožňujícím dálkový přístup výpis z evidence Rejstříku trestů.

(4) Dále se bezúhonnost prokazuje

a) u fyzické osoby s místem trvalého nebo jiného pobytu mimo území České republiky a u osoby, která se v posledních 5 letech nepřetržitě zdržovala mimo území České republiky po dobu delší než 3 měsíce, dokladem obdobným výpisu z evidence Rejstříku trestů, který není ke dni podání žádosti starší než 3 měsíce a který je vydaný k tomu oprávněným orgánem státu trvalého nebo jiného pobytu této osoby a států, ve kterých se tato osoba v posledních 5 letech nepřetržitě zdržovala po dobu delší než 3 měsíce; pokud stát trvalého nebo jiného pobytu této osoby není totožný se státem, jehož je tato osoba občanem, též dokladem vydaným státem, jehož je občanem; za účelem doložení bezúhonnosti fyzické osoby, která je nebo byla občanem jiného členského státu Evropské unie nebo má nebo měla adresu bydliště v jiném členském státě Evropské unie, lze bezúhonnost prokázat též výpisem z evidence Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace o jejích pravomocných odsouzeních za trestné činy a o navazujících údajích o těchto odsouzeních zapsaných v evidenci tohoto státu, který není ke dni podání žádosti starší než 3 měsíce,

b) u právnické osoby se sídlem mimo území České republiky dokladem obdobným výpisu z evidence Rejstříku trestů, který není ke dni podání žádosti starší než 3 měsíce a který je vydaný k tomu oprávněným orgánem státu sídla, nebo

c) čestným prohlášením o bezúhonnosti ve smyslu odstavce 3, které není ke dni podání žádosti starší než 3 měsíce, nevydává-li stát, ve kterém má fyzická osoba trvalý nebo jiný pobyt nebo právnická osoba sídlo, doklad podle písmene a) nebo b).

(5) Fyzická osoba je odborně způsobilá, získala-li

a) vysokoškolské vzdělání studiem v bakalářských, magisterských nebo doktorských studijních programech v oblasti technických věd a jejich oborech energetiky, energetických zařízení, stavebnictví nebo v oblasti vzdělávání elektrotechnika, energetika, stavebnictví podle právního předpisu upravujícího oblasti vzdělávání ve vysokém školství²¹) nebo ve studijních oborech obdobných těmto oblastem a má 3 roky praxe v oboru,

b) střední vzdělání s maturitní zkouškou absolvováním vzdělávacího programu v oborech energetiky, energetických zařízení nebo stavebnictví a má 6 let praxe v oboru, nebo

c) vyšší odborné vzdělání absolvováním akreditovaného vzdělávacího programu v oborech vzdělávání zaměřených na energetiku, energetická zařízení nebo stavebnictví a má 5 let praxe v oboru.

(6) Žádost o udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty se podává na formuláři stanoveném prováděcím právním předpisem a obsahuje kromě náležitostí stanovených správním řádem v případě

a) fyzické osoby kopie dokladů prokazujících odbornou způsobilost,

b) právnické osoby kopii rozhodnutí o udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty určené osobě, kopii dokladu o pracovním nebo obdobném poměru s určenou osobou a písemný souhlas s výkonem činnosti určené osoby.

(7) Energetický specialista je povinen

a) předat zprávu o kontrole systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání a zprávu o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání, energetický štítek, písemnou zprávu o provedeném energetickém auditu nebo energetický posudek zadavateli,

b) zachovat mlčenlivost o všech skutečnostech týkajících se fyzické nebo právnické osoby, o kterých se dozvěděl v souvislosti s prováděním činností podle § 6a, 7a, 9 a 9a; získané skutečnosti nesmí použít ke svému prospěchu nebo k prospěchu nebo újmě třetí osoby; zprostit energetického specialistu mlčenlivosti může pouze fyzická nebo právnická osoba, která zadala energetickému specialistovi provedení činností podle § 6a, 7a, 9 a 9a, ministerstvo v případě § 10b nebo stanoví-li tak zvláštní právní předpis,

c) opatřit písemnou zprávu o provedeném energetickém auditu, energetický posudek, energetický štítek nebo zprávu o kontrole systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání nebo zprávu o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání, vlastnoručním podpisem, případně podpisem osoby pověřené k jednání, svým jménem, svým identifikačním číslem, je-li mu přiděleno, číslem dokumentu vygenerovaným z evidence ministerstva o provedených činnostech energetického specialisty a číslem oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty uděleným ministerstvem a datem zpracování; v případě právnické osoby jménem a podpisem osoby určené podle odstavce 2 písm. b) bodu 3,

d) průběžně předávat způsobem umožňujícím dálkový přístup do evidence ministerstva o provedených činnostech energetických specialistů písemnou zprávu o provedeném energetickém auditu a dále údaje týkající se energetického posudku, energetického štítku, zprávy o kontrole systémů vytápění a kombinovaných systémů vytápění a větrání a zprávy o kontrole systémů klimatizace a kombinovaných systémů klimatizace a větrání minimálně v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem,

e) předkládat na vyžádání ministerstvu, Státní energetické inspekci nebo příslušnému kontrolnímu orgánu podle § 13a odst. 2 dokumenty a informace vztahující se k činnostem podle § 6a, 7a, 9 a 9a a podklady pro zpracování zprávy o kontrole systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání a zprávy o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání, energetického štítku, energetického auditu a energetického posudku stanovené prováděcím právním předpisem,

f) v případě, že se jedná o energetického specialistu oprávněného provádět energetický audit a zpracovávat energetický posudek, být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem jeho činnosti, a to tak, aby rozsah pojistného plnění byl úměrný možným škodám, které lze reálně předpokládat; pojištění musí trvat po celou dobu výkonu činnosti,

g) neprovádět činnost podle § 6a, 7a, 9 a 9a, pokud

1. je statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu nebo má majetkovou účast v právnické osobě, která je vlastníkem nebo provozovatelem systémů vytápění, kombinovaných systémů vytápění a větrání, systémů klimatizace nebo kombinovaných systémů klimatizace a větrání budovy nebo její části nebo energetického hospodářství, které jsou předmětem kontroly nebo u kterých se provádí energetický audit, anebo na které zpracovává energetický posudek nebo energetický štítek, nebo

2. je osobou blízkou k osobám podle bodu 1 nebo je osobou ovládající osobu podle bodu 1,

h) uchovávat po dobu 5 let zprávy o kontrole systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání a zprávy o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání, energetického štítku, provedení energetického auditu a vypracování energetického posudku včetně podkladů pro jejich zpracování stanovené v prováděcím právním předpise a

i) oznámit ministerstvu do 1 měsíce od doby, kdy nastala, změnu skutečností rozhodných pro udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty podle odstavce 2.

(8) Energetický specialista je dále povinen absolvovat vzdělávací akce zařazené do průběžného aktualizačního vzdělávání podle § 10a (dále jen „průběžné vzdělávání“) v období do 3 let od udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty nebo od ukončení posledního průběžného vzdělávání a získat potřebný počet kreditů stanovený prováděcím právním předpisem účastí na vzdělávacích akcích průběžného vzdělávání.

(9) Energetický specialista, který je držitelem oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty jako právnická osoba, splňuje povinnost podle odstavce 8 prostřednictvím jím určené osoby.

(10) Formulář žádosti o udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty a rozsah údajů předávaných energetickým specialistou do evidence ministerstva o provedených činnostech energetických specialistů stanoví prováděcí právní předpis.

(11) Povinnosti energetického specialisty podle odstavce 7 se nevztahují na energetického specialistu, který vykonává činnost pro právnickou osobu jako osoba určená, s výjimkou povinnosti podle odstavce 7 písm. b), c) a g). Osoba určená je povinna zpracovat písemnou zprávu o provedeném energetickém auditu, energetický posudek, energetický štítek nebo zprávu o kontrole systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání nebo zprávu o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání v souladu s prováděcími právními předpisy.

§ 10a

Odborná zkouška a průběžné vzdělávání energetických specialistů

(1) Odborná zkouška je pořádána Státní energetickou inspekcí.

(2) Odborná zkouška se provádí před zkušební komisí jmenovanou Státní energetickou inspekcí, skládá se z ústní a písemné části a je zakončena protokolem o výsledku zkoušky, který Státní energetická inspekce bez zbytečného odkladu po vykonání zkoušky předá ministerstvu.

(3) Obsah a rozsah odborné zkoušky, obsah a rozsah průběžného vzdělávání, pravidla pro jmenování a jednání zkušební komise a odborné komise pro výběr vzdělávacích akcí zařazených do průběžného vzdělávání stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Průběžné vzdělávání zajišťuje Státní energetická inspekce. Průběžné vzdělávání upevňuje, prohlubuje a aktualizuje odborné znalosti v oblasti nakládání s energií a jejího užití pro zajištění provozu budov, úspor energie, energetické náročnosti budov a energetického hospodářství, účinnosti užití energie zdrojů tepla a výroben elektřiny včetně těch, které využívají obnovitelné zdroje energie a druhotné zdroje energie a kombinovanou výrobu elektřiny a tepla.

(5) Výběr vzdělávacích akcí a stanovení počtu kreditů za vzdělávací akci je prováděn odbornou komisí jmenovanou Státní energetickou inspekcí minimálně dvakrát za kalendářní rok. Pravidla pro výběr vzdělávacích akcí stanoví prováděcí právní předpis.

§ 10b

Udělení a zrušení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty a zápis energetického specialisty do seznamu energetických specialistů

(1) Ministerstvo udělí oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty žadateli, který splňuje podmínky pro udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty, a zapíše jej do seznamu energetických specialistů. Ode dne podání žádosti do dne předání protokolu o výsledku odborné zkoušky Státní energetickou inspekcí ministerstvu neběží lhůta pro vydání rozhodnutí.

(2) Ministerstvo oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty zruší v případě, že energetický specialista

a) přestal splňovat podmínky pro udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty,

b) opakovaně spáchá přestupek podle § 12 odst. 1 písm. m) bodu 1, 2, 3 nebo 4 anebo podle § 12a odst. 1 písm. m) bodu 1, 2, 3 nebo 4; přestupek je spáchán opakovaně, pokud před uplynutím 5 let ode dne, kdy rozhodnutí o uložení pokuty za přestupek nabylo právní moci, byl znovu spáchán přestupek, který naplňuje stejnou skutkovou podstatu; v tomto případě může být podána žádost o udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty po 1 roce od doručení rozhodnutí o zrušení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty,

c) se neúčastní vzdělávacích akcí zařazených do průběžného vzdělávání podle § 10 odst. 8 v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem,

d) neoznámí ministerstvu do 1 měsíce od doby, kdy nastala, změnu skutečností rozhodných pro udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty podle § 10 odst. 7 písm. i), nebo

e) požádá o zrušení oprávnění k výkonu energetického specialisty.

(3) Oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty zaniká

a) fyzické osobě její smrtí nebo jejím prohlášením za mrtvou,

b) právnické osobě jejím zánikem, zveřejněním rozhodnutí o vyhlášení moratoria, nabytím právní moci rozhodnutí o úpadku nebo nabytím právní moci rozhodnutí o zavedení nucené správy, nebo

c) právní mocí rozhodnutí o zrušení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty.

(4) Jestliže oprávnění k výkonu energetického specialisty podle odstavce 3 zanikne, ministerstvo energetického specialistu ze seznamu energetických specialistů bez zbytečného odkladu vyškrtne.

(5) Energetický specialista je po doručení rozhodnutí ministerstva o zrušení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty povinen okamžitě tuto činnost ukončit; rozklad proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

§ 10c

Seznam energetických specialistů

(1) Do seznamu energetických specialistů vedeného ministerstvem se zapisují u oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty uděleného fyzické osobě následující údaje

a) číslo oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty,

b) jméno a příjmení,

c) druh oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty a datum zápisu, popřípadě datum zániku oprávnění k výkonu energetického specialisty,

d) adresa místa trvalého pobytu, popřípadě adresa místa bydliště mimo území České republiky, pokud fyzická osoba nemá trvalý pobyt na území České republiky,

e) další kontaktní údaje, zejména telefonní číslo, adresa elektronické pošty,

f) identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno,

g) obchodní firma nebo jméno a příjmení podnikatele, identifikační číslo osoby, adresa sídla nebo místa podnikání, pokud energetický specialista není osobou samostatně výdělečně činnou.

(2) Do seznamu energetických specialistů vedeného ministerstvem se zapisují u oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty uděleného právnické osobě následující údaje

a) číslo oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty,

b) obchodní firma nebo název, sídlo právnické osoby a jméno a příjmení osoby pověřené jednáním,

c) identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno,

d) adresa sídla,

e) druh oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty a datum zápisu, popřípadě datum zániku oprávnění k výkonu energetického specialisty,

f) další kontaktní údaje, zejména telefonní číslo, adresa elektronické pošty,

g) jméno a příjmení osob určených pro udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty.

(3) Údaje ze seznamu energetických specialistů podle odstavců 1 a 2 jsou veřejně přístupné na internetových stránkách ministerstva.

§ 10d

Osoba oprávněná provádět instalaci vybraných zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů

(1) Osoba oprávněná provádět instalaci vybraných zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů energie (dále jen „osoba oprávněná provádět instalaci“) je fyzická nebo právnická osoba, která je držitelem živnostenského oprávnění v oboru

a) vodoinstalatérství,

b) topenářství,

c) montáž, opravy a rekonstrukce chladicích zařízení a tepelných čerpadel,

d) montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení,

e) montáž, opravy, revize a zkoušky plynových zařízení a plnění nádob plyny,

f) montáž, opravy, revize a zkoušky tlakových zařízení a nádob na plyny, nebo

g) kamnářství.

(2) Osoba oprávněná provádět instalaci je povinna zajistit výkon odborných činností spočívajících v instalaci vybraných zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů pouze fyzickými osobami, které jsou držiteli osvědčení o profesní kvalifikaci pro příslušnou činnost podle zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání ne staršího než 5 let.

(3) Přeshraničně může vybraná zařízení vyrábějící energii z obnovitelných zdrojů instalovat osoba usazená v jiném členském státě Unie, pokud je oprávněna k výkonu uvedené činnosti podle právních předpisů jiného členského státu Unie; ministerstvo je uznávacím orgánem podle zvláštního právního předpisu^5a).

(4) Ministerstvo jako autorizující orgán zveřejňuje na svých internetových stránkách údaje z evidence vydaných osvědčení podle zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání, kterými jsou

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení a případný akademický titul a vědecká hodnost uchazeče,

b) datum narození,

c) datum konání zkoušky a datum vydání osvědčení,

d) název profesní kvalifikace pro instalaci vybraných zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů, jejíž dosažení je na základě ověření odborné způsobilosti potvrzováno.

§ 10e

Energetická služba

(1) Účelem energetické služby je ověřitelné a měřitelné nebo výpočtem stanovené zvýšení účinnosti užití energie nebo úspory spotřeby energie prostřednictvím energeticky účinných technologií nebo provozních činností, údržby nebo kontroly.

(2) Energetická služba je poskytována na základě smlouvy o energetických službách, která je smluvním ujednáním mezi příjemcem a poskytovatelem energetických služeb o opatření ke zvýšení účinnosti užití energie, ověřované a kontrolované během celého trvání smluvního závazku, kdy jsou náklady na toto opatření placeny ve vztahu ke smluvně stanovené míře zvýšení účinnosti užití energie nebo k jinému dohodnutému kritériu energetické náročnosti, například finančním úsporám.

(3) Smlouva o energetických službách musí být písemná. Pro její náležitosti platí odstavec 5 písm. a) až e) a g) obdobně.

(4) Energetická služba může být poskytována jako energetická služba se zaručeným výsledkem. Tato služba je poskytována za účelem dosažení předem stanovené úspory energie a s tím související úspory nákladů za stanovené období, při kterém nese poskytovatel energetických služeb smluvně dohodnutou míru finančního rizika či sankcí pro případ nedosažení úspor. Odstavec 2 platí pro energetickou službu se zaručeným výsledkem obdobně.

(5) Smlouva o energetických službách se zaručeným výsledkem musí být písemná a musí dále obsahovat

a) výčet opatření v oblasti účinnosti užití energie, která mají být prováděna, nebo výčet výsledků v oblasti účinnosti užití energie, kterých má být dosaženo,

b) specifikaci zaručených úspor nákladů nebo úspor energie, jichž má být dosaženo prováděním opatření obsažených ve smlouvě, včetně velikosti zaručených úspor, jichž bude dosaženo v jednotlivých obdobích po dobu trvání smluvního závazku při standardních podmínkách provozu,

c) dobu, na kterou se smlouva uzavírá, podmínky odstoupení od smlouvy, termíny a období významné pro zjišťování dosažené úspory nákladů nebo úspory energie,

d) výchozí údaje umožňující zjistit dosažené úspory nákladů nebo úspory energie, které zahrnují minimálně

1. výchozí spotřebu energie a výchozí výši nákladů, oproti kterým je počítána dosažená úspora, a

2. výchozí ceny energií, na základě kterých je vypočtena referenční výše nákladů podle bodu 1,

e) seznam kroků, které je třeba učinit pro provedení opatření nebo souboru opatření, popřípadě doplněné o související náklady,

f) podmínky pro případné zapojení třetích stran v rámci subdodavatelských vztahů s poskytovatelem energetických služeb,

g) stanovení odměny pro poskytovatele energetických služeb za poskytnuté plnění včetně rozdělení podílu smluvních stran na dosažených finančních úsporách,

h) podmínky dokumentování, měření a ověřování dosažených zaručených úspor nákladů nebo úspor energie, kontrol kvality a záruk,

i) postup, jakým bude reagováno na měnící se rámcové podmínky, které se dotýkají obsahu a výsledku smlouvy, zejména na změny v cenách energie, změny v intenzitě využívání objektů a zařízení,

j) ujednání míry finančního rizika nebo sankcí pro případ nedosažení sjednaného zvýšení účinnosti užití energie a

k) sankce za porušení smluvních povinností.

§ 10f

Seznam poskytovatelů energetických služeb

(1) Seznam poskytovatelů energetických služeb je veřejný informační systém veřejné správy, který slouží k evidenci poskytovatelů energetických služeb.

(2) Správcem seznamu poskytovatelů energetických služeb je ministerstvo. Ministerstvo zveřejní údaje ze seznamu poskytovatelů energetických služeb na svých internetových stránkách.

(3) V seznamu poskytovatelů energetických služeb se vedou tyto údaje o fyzických osobách

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení,

b) datum narození,

c) identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno,

d) adresa místa trvalého pobytu a

e) kontaktní údaje, minimálně telefonní číslo a elektronická adresa.

(4) V seznamu poskytovatelů energetických služeb se vedou tyto údaje o právnických osobách

a) název nebo obchodní firma,

b) identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno,

c) adresa sídla,

d) u zahraniční osoby také adresa sídla pobočky nebo jiné organizační složky jejího obchodního závodu na území České republiky, pokud ji zřizuje, a

e) kontaktní údaje, minimálně telefonní číslo a elektronická adresa.

(5) Poskytovatel energetických služeb je povinen ministerstvu bez zbytečného odkladu oznámit změny v evidovaných údajích, s výjimkou údajů, které jsou vedeny v základních registrech.

§ 10g

Výmaz ze seznamu poskytovatelů energetických služeb

Ministerstvo ze seznamu poskytovatelů energetických služeb vymaže osobu, která

a) o výmaz ze seznamu požádala,

b) zemřela, byla prohlášena za mrtvou, nebo zanikla,

c) byla omezena ve svéprávnosti, nebo

d) přestala být poskytovatelem energetických služeb.

§ 10h

Využívání údajů z informačních systémů veřejné správy

(1) Ministerstvo využívá k výkonu působnosti podle tohoto zákona

a) údaje ze základního registru obyvatel,

b) údaje z informačního systému evidence obyvatel,

c) údaje z informačního systému cizinců.

(2) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení,

b) datum narození,

c) adresa místa pobytu,

d) datum úmrtí; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

(3) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) datum narození,

c) rodné číslo,

d) státní občanství,

e) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu,

f) omezení svéprávnosti,

g) datum úmrtí,

h) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil.

(4) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) datum narození,

c) rodné číslo,

d) státní občanství,

e) druh a adresa místa pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu,

f) omezení svéprávnosti,

g) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil.

(5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

(6) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.

§ 11

Působnost ministerstva

(1) Ministerstvo

a) zpracovává návrhy Státní energetické koncepce, provádí její aktualizaci a vyhodnocování,

b) zpracovává Plán renovace budov ústředních institucí, který vychází ze Systému monitoringu spotřeby energie podle § 9b odst. 3, a Národní akční plán energetické účinnosti, jehož součástí jsou Národní akční plán na zvýšení počtu budov s téměř nulovou spotřebou energie a Strategie renovace fondu obytných a komerčních budov v České republice, provádí jejich aktualizaci a vyhodnocení,

c) vydává stanovisko k návrhu územní energetické koncepce,

d) rozhoduje o přidělování dotací z Programu,

e) sleduje vývoj účinnosti užití energie a energetické náročnosti budov a působí na snižování její spotřeby a snížení negativních dopadů na životní prostředí při nakládání s energií a využívání energie z obnovitelných a druhotných zdrojů,

f) vyhodnocuje a propaguje výsledky Programu,

g) zabezpečuje činnosti spojené s poradenstvím, vzděláváním a propagací efektivního využívání energie, propagací využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie, propagací zvyšování účinnosti užití energie a energetických služeb, včetně informovanosti spotřebitelů o dostupnosti kvalifikačních či certifikačních systémů poskytovatelů energetických služeb,

h) zajišťuje mezinárodní spolupráci v oblasti nakládání s energií za účelem zahraniční pomoci, účasti České republiky v mezinárodních organizacích a prezentace dosažených výsledků,

i) vydává a zrušuje oprávnění energetického specialisty, vede seznam energetických specialistů, je uznávacím orgánem podle zvláštního právního předpisu^5a) a vede seznam osob, kterým byla uznána odborná kvalifikace podle zvláštního právního předpisu^5a),

j) uplatňuje stanovisko k politice územního rozvoje, územnímu rozvojovému plánu a zásadám územního rozvoje,

k) informuje Evropskou komisi o plnění závazků vyplývajících ze směrnic a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady,

l) zveřejňuje a aktualizuje informace ohledně jednotlivých forem podpory pro úspory energie a pro zařízení využívající energii z obnovitelných a druhotných zdrojů energie,

m) vede Systém monitoringu spotřeby energie,

n) vede evidenci ministerstva o provedených činnostech energetických specialistů,

o) vede seznam poskytovatelů energetických služeb,

p) zpracovává a předává Evropské komisi zprávu o pokroku dosaženém při plnění vnitrostátních cílů energetické účinnosti,

q) zpracovává a předává Evropské komisi statistické údaje týkající se kombinované výroby elektřiny a tepla,

r) připravuje metodiku vyhodnocování statistických údajů týkajících se energetické účinnosti v rámci programů financovaných z veřejných prostředků, provádí jejich sběr a zpracování a předává je Evropské komisi.

(2) Činnostmi podle odstavce 1 může ministerstvo pověřit organizační složku státu.

§ 11azrušeno

HLAVA V

PŘESTUPKY

§ 12

Přestupky fyzických osob

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) vykonává bez příslušného oprávnění činnost energetického specialisty,

b) jako stavebník nebo vlastník výrobny elektřiny nebo tepelné energie nezajistí minimální účinnost užití energie podle § 6 odst. 1,

c) jako stavebník nebo vlastník zařízení na distribuci tepelné energie a vnitřní distribuci tepelné energie a chladu nezajistí účinnost užití rozvodů energie podle § 6 odst. 2,

d) jako vlastník budovy nebo v případě, že nevzniklo společenství vlastníků jednotek, správce nesplní některou z povinností podle § 6a odst. 1,

e) jako vlastník budovy nebo v případě, že nevzniklo společenství vlastníků jednotek, správce nesplní některou z povinností podle § 6a odst. 2,

f) jako stavebník při výstavbě nové budovy nesplní některou z povinností podle § 7 odst. 1,

g) jako stavebník, vlastník budovy nebo v případě, že nevzniklo společenství vlastníků jednotek, správce nebo vlastník energetického hospodářství nesplní

1. některou z povinností při změnách dokončených budov podle § 7 odst. 2 nebo 3,

2. některou z povinností podle § 7 odst. 4 nebo § 7a odst. 1, nebo

3. některou z povinností podle § 9a odst. 1 nebo 4,

h) jako vlastník budovy, v případě, že nevzniklo společenství vlastníků jednotek, správce nesplní některou z povinností podle § 7a odst. 2,

i) jako vlastník jednotky nesplní některou z povinností podle § 7a odst. 3 nebo 7,

j) jako vlastník nebo uživatel bytu nebo nebytových prostor neumožní instalaci, údržbu nebo kontrolu přístrojů

1. regulujících dodávku tepelné energie podle § 7 odst. 4 písm. a), nebo

2. registrujících dodávku tepelné energie podle § 7 odst. 4 písm. e) na základě výzvy vlastníka budovy nebo společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce,

k) jako konečný zákazník neumožní instalaci, údržbu nebo kontrolu stanoveného měřidla podle § 7 odst. 4 písm. d),

l) jako vlastník energetického zařízení neposkytne na výzvu podklady

1. pro zpracování nebo vyhodnocení státní energetické koncepce podle § 3 odst. 5,

2. pro zpracování územní energetické koncepce podle § 4 odst. 10, nebo

3. zpracování zprávy o uplatňování územní energetické koncepce v uplynulém období podle § 4 odst. 10,

m) jako energetický specialista nebo osoba určená

1. zpracuje zprávu o kontrole systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání nebo zprávu o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání v rozporu s § 6a odst. 3,

2. zpracuje energetický štítek v rozporu s § 7a odst. 4 písm. c),

3. zpracuje písemnou zprávu o provedeném energetickém auditu v rozporu s § 9 odst. 7 nebo 8,

4. zpracuje energetický posudek v rozporu s § 9a odst. 3 písm. b),

5. nesplní některou z povinností podle § 10 odst. 7, nebo

6. okamžitě neukončí činnost podle § 10b odst. 5.

(2) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 200000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) nebo e), odstavce 1 písm. g) bodu 2 nebo 3, odstavce 1 písm. h), i), j), k) nebo l) nebo odstavce 1 písm. m) bodu 5, nebo

b) 5000000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), c) nebo f), odstavce 1 písm. g) bodu 1 nebo odstavce 1 písm. m) bodu 1, 2, 3 nebo 4 nebo 6.

§ 12a

Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) vykonává bez příslušného oprávnění činnost energetického specialisty,

b) jako vlastník energetického zařízení nebo držitel licence na podnikání v energetických odvětvích neposkytne na výzvu podklady pro

1. zpracování nebo vyhodnocení státní energetické koncepce podle § 3 odst. 5,

2. zpracování územní energetické koncepce podle § 4 odst. 10, nebo

3. zpracování zprávy o uplatňování územní energetické koncepce v uplynulém období podle § 4 odst. 10,

c) jako stavebník nebo vlastník výrobny elektřiny nebo tepelné energie nezajistí minimální účinnost užití energie podle § 6 odst. 1,

d) jako stavebník nebo vlastník zařízení na distribuci tepelné energie a vnitřní distribuci tepelné energie a chladu nezajistí účinnost užití rozvodů energie podle § 6 odst. 2,

e) jako dodavatel zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů v rozporu s § 6 odst. 3 uvede v technické dokumentaci nebo návodu na použití nesprávné, zkreslené nebo neúplné informace,

f) jako vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce nesplní některou z povinností podle § 6a odst. 1,

g) jako vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce nesplní některou z povinností podle § 6a odst. 2,

h) jako stavebník při výstavbě nové budovy nesplní některou z povinností podle § 7 odst. 1,

i) jako stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce

1. nesplní některou z povinností při změnách dokončených budov podle § 7 odst. 2 nebo 3, nebo

2. nesplní některou z povinností podle § 7 odst. 4 nebo § 7a odst. 1,

j) jako vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce nesplní některou z povinností podle § 7a odst. 2,

k) jako stavebník, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce nebo vlastník budovy nebo energetického hospodářství

1. nezajistí energetický posudek pro některý z účelů podle § 9a odst. 1, nebo

2. neoznámí ministerstvu provedení energetického posudku podle § 9a odst. 4 písm. a),

l) jako vlastník jednotky nesplní některou z povinností podle § 7a odst. 3 nebo 7,

m) jako energetický specialista

1. zpracuje zprávu o kontrole systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání nebo zprávu o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání v rozporu s § 6a odst. 3,

2. zpracuje energetický štítek v rozporu s § 7a odst. 4 písm. c),

3. zpracuje písemnou zprávu o provedeném energetickém auditu v rozporu s § 9 odst. 7 nebo 8,

4. zpracuje energetický posudek v rozporu s § 9a odst. 3 písm. b),

5. nesplní některou z povinností podle § 10 odst. 7, nebo

6. okamžitě neukončí činnost podle § 10b odst. 5,

n) jako zprostředkovatel prodeje nebo pronájmu neuvede klasifikační třídu ukazatele energetické náročnosti v informačních a reklamních materiálech podle § 7a odst. 2 písm. e) nebo § 7a odst. 3 písm. d) nebo neuchová po dobu 3 let předanou grafickou část energetického štítku,

o) jako podnikatel,

1. nezajistí provedení energetického auditu podle § 9 odst. 1 nebo 2, nebo

2. nesplní některou z povinností podle § 9 odst. 7, 8 nebo 9,

p) v rozporu s § 10d odst. 2 nezajistí výkon odborných činností spočívajících v instalaci vybraných zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů energie pouze fyzickými osobami, které jsou držiteli příslušného osvědčení o získání profesní kvalifikace,

q) jako poskytovatel energetických služeb neoznámí bez zbytečného odkladu změny v evidovaných údajích podle § 10f odst. 5,

r) jako zadavatel nesplní některou z povinností podle § 9b odst. 1.

(2) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku dále tím, že

a) jako dodavatel výrobků spojených se spotřebou energie uvedených v § 8 odst. 1

1. poruší některou z povinností podle § 8 odst. 2,

2. v rozporu s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování nezajistí, aby k výrobkům uváděným na trh byly bezplatně poskytnuty energetické štítky a informační listy výrobku,

3. v rozporu s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování neuvede v informačním listu výrobku nebo na energetickém štítku údaje podle přímo použitelného předpisu Unie upravujícího požadavky na štítkování,

4. v rozporu s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování na žádost obchodníků bezplatně neposkytne do 5 pracovních dnů od podání žádosti energetické štítky a informační listy výrobků v tištěné podobě,

5. v rozporu s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování nezajistí, aby údaje na energetických štítcích a v informačních listech výrobků, které poskytuje, byly přesné, nebo nevyhotoví technickou dokumentaci, která umožní přesnost posoudit,

6. v rozporu s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování uvede na trh výrobky navržené tak, aby byla výkonnost modelu výrobku spojeného se spotřebou energie ve zkušebních podmínkách automaticky uzpůsobena za účelem vylepšení kteréhokoliv z údajů uvedených na energetickém štítku nebo informačním listu výrobku nebo obsažených v dokumentaci poskytované spolu s výrobkem,

7. v rozporu s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování před uvedením modelu výrobku na trh nezanese do databáze výrobků informace uvedené v příloze I přímo použitelného předpisu Unie upravujícího požadavky na štítkování,

8. v rozporu s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování do 30. června 2019 nezanese do databáze výrobků úplné a pravdivé informace uvedené v příloze I přímo použitelného předpisu Unie upravujícího požadavky na štítkování, a to informaci o modelu výrobku spojeného se spotřebou energie, pokud tento výrobek je uveden na trh od 1. srpna 2017 do 1. ledna 2019,

9. v rozporu s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování neuchová po uvedení posledního kusu modelu výrobku spojeného se spotřebou energie na trh informace týkající se tohoto modelu v části databáze výrobků po dobu 15 let, nebo

10. v rozporu s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování neposkytne energetický štítek se změněnou stupnicí způsobem a v termínech uvedených v přímo použitelném předpise Unie upravujícím požadavky na štítkování,

b) jako obchodník obchodující s výrobky spojenými se spotřebou energie uvedenými v § 8 odst. 1 v rozporu s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování

1. u výrobku, na nějž se vztahuje přímo použitelný předpis Unie upravující požadavky na štítkování, viditelným způsobem nevystaví dodavatelem poskytnutý nebo jinak zpřístupněný štítek,

2. si nevyžádá štítek nebo štítek se změněnou stupnicí od dodavatele, pokud štítek nebo štítek se změněnou stupnicí nemá,

3. nezpřístupní zákazníkům informační list výrobku, nebo

4. nenahradí u výrobku spojeného se spotřebou energie vystaveného v obchodě nebo na internetu energetický štítek energetickým štítkem se změněnou stupnicí v termínu uvedeném v přímo použitelném předpise Unie upravujícím požadavky na štítkování nebo jej zpřístupní dříve,

c) jako dodavatel výrobků spojených se spotřebou energie uvedených v § 8 odst. 1 nebo jako obchodník obchodující s těmito výrobky v rozporu s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování

1. neodkazuje ve všech reklamách nebo propagačních technických materiálech vztahujících se k určitému modelu výrobku na třídu energetické účinnosti daného výrobku nebo na rozpětí tříd energetické účinnosti,

2. z vlastního podnětu nebo na pokyn orgánů dozoru nad trhem nepřijme okamžitá nápravná opatření v případě nesouladu s požadavky, které jsou stanoveny přímo použitelným předpisem upravujícím požadavky na štítkování a za které nese odpovědnost, nebo

3. u výrobků, na něž se vztahuje přímo použitelný předpis upravující požadavky na štítkování, poskytuje nebo vystavuje jiné energetické štítky, značky, symboly nebo nápisy, které nesplňují požadavky přímo použitelného předpisu upravujícího požadavky na štítkování a které mohou uvádět zákazníky v omyl nebo vést k nejasnostem, pokud jde o spotřebu energie nebo jiných zdrojů během jejich používání,

d) jako výrobce, jeho zplnomocněný zástupce nebo dovozce uvádějící na trh nebo do provozu výrobky spojené se spotřebou energie uvedené v § 8a odst. 1 poruší některou z povinností podle § 8a odst. 2,

e) jako výrobce, zplnomocněný zástupce nebo dovozce uvádějící na trh nebo do provozu výrobky spojené se spotřebou energie uvedené v § 8a odst. 1 poruší některou z povinností podle § 8a odst. 3,

f) jako dodavatel výrobků spojených se spotřebou energie uvedených v § 8 odst. 1 nesplní opatření podle § 13c odst. 2 písm. c), d) nebo e), nebo

g) jako výrobce, zplnomocněný zástupce nebo dovozce výrobků spojených se spotřebou energie uvedených v § 8a odst. 1 nesplní opatření podle § 13c odst. 2 písm. c), d) nebo e).

(3) Právnická osoba podle § 9 odst. 3 vlastnící energetické hospodářství se dopustí přestupku tím, že

a) nezajistí provedení energetického auditu podle § 9 odst. 3, nebo

b) nesplní některou z povinností podle § 9 odst. 7, § 9 odst. 8 písm. b) nebo § 9 odst. 9.

(4) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 200000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), e), f) nebo g), odstavce 1 písm. i) bodu 2, odstavce 1 písm. j), k) nebo l), odstavce 1 písm. m) bodu 5 nebo odstavce 1 písm. n), p), q) nebo r), nebo

b) 5000000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), c), d) nebo h), odstavce 1 písm. i) bodu 1, odstavce 1 písm. m) bodu 1, 2, 3, 4 nebo 6, odstavce 1 písm. o) nebo s) nebo odstavce 2 nebo 3.

§ 12b

Společná ustanovení k přestupkům

(1) Přestupky podle tohoto zákona projednává Státní energetická inspekce. V prvním stupni územní inspektorát, v jehož územní působnosti se nachází místo spáchání přestupku. O odvolání rozhoduje ústřední inspektorát.

(2) Pokuty vybírá Státní energetická inspekce.

§ 13

Ochrana zvláštních zájmů

(1) Státní energetická inspekce je dotčeným orgánem státní správy⁸) při ochraně zájmů chráněných tímto zákonem v řízeních, která provádějí jiné stavební úřady, než jsou stavební úřady uvedené v odstavci 3 nebo 4. Státní energetická inspekce vydává v těchto řízeních závazná stanoviska, jedná-li se o výstavbu výroben elektřiny nebo výroben tepla o celkovém tepelném příkonu nad 20 MW, s výjimkou výroben elektřiny, na které ministerstvo vydalo státní autorizaci na výstavbu výrobny elektřiny podle energetického zákona. Dále Státní energetická inspekce v těchto řízeních vydává závazná stanoviska, pokud je stanovena povinnost vypracovat energetický štítek pro účely výstavby nové budovy nebo větší změny dokončené budovy u budovy s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 350 m².

(2) Státní energetická inspekce je dotčeným orgánem státní správy při pořizování politiky územního rozvoje a územní plánovací dokumentace, pokud umisťují výrobny elektřiny nebo výrobny tepla o celkovém tepelném příkonu nad 20 MW. Státní energetická inspekce je dále dotčeným orgánem státní správy při pořizování územní plánovací dokumentace v případě, že pro dané území je vydána územní energetická koncepce.

(3) Ministerstvo obrany jako dotčený orgán státní správy uplatňuje stanoviska a závazná stanoviska podle tohoto zákona pro rozhodnutí a pro jiné úkony stavebního úřadu ve věcech územního plánování a stavebního řádu u staveb důležitých pro obranu státu¹⁷).

(4) Ministerstvo vnitra jako dotčený orgán státní správy uplatňuje stanoviska a závazná stanoviska podle tohoto zákona pro rozhodnutí a pro jiné úkony stavebního úřadu ve věcech územního plánování a stavebního řádu u staveb určených k zajišťování bezpečnosti státu podle stavebního zákona²⁷).

(5) Závazná stanoviska podle odstavce 1 a stanoviska podle odstavce 2 vydává územní inspektorát Státní energetické inspekce.

§ 13a

Kontrola

(1) Kontrolu dodržování ustanovení tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Unie upravujícího požadavky na štítkování a přímo použitelného předpisu Unie upravujícího požadavky na ekodesign provádí Státní energetická inspekce.

(2) Kontrolu dodržování tohoto zákona v objektech důležitých pro obranu státu¹⁷) provádí Ministerstvo obrany, v objektech sloužících k plnění úkolů Ministerstva vnitra, Policie České republiky, Policejní akademie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Bezpečnostní informační služby a v objektech organizačních složek státu a příspěvkových organizací zřízených Ministerstvem vnitra provádí Ministerstvo vnitra a u staveb, u kterých Ministerstvo spravedlnosti vykonává působnost stavebního úřadu, provádí Ministerstvo spravedlnosti.

HLAVA VI

STÁTNÍ ENERGETICKÁ INSPEKCE

§ 13b

(1) Státní energetická inspekce je správním úřadem se sídlem v Praze.

(2) Státní energetická inspekce je podřízena ministerstvu a člení se na ústřední inspektorát a územní inspektoráty. Územní inspektoráty mají tato sídla

a) v Praze s působností pro hlavní město Prahu a Středočeský kraj,

b) v Českých Budějovicích s působností pro Jihočeský kraj,

c) v Plzni s působností pro Plzeňský a Karlovarský kraj,

d) v Ústí nad Labem s působností pro Ústecký kraj,

e) v Liberci s působností pro Liberecký kraj,

f) v Hradci Králové s působností pro Královéhradecký a Pardubický kraj,

g) v Brně s působností pro Jihomoravský kraj a Kraj Vysočina,

h) v Olomouci s působností pro Olomoucký kraj,

i) ve Zlíně s působností pro Zlínský kraj,

j) v Ostravě s působností pro Moravskoslezský kraj.

(3) Státní energetická inspekce je účetní jednotkou. Pro účely hospodaření s majetkem státu včetně prostředků státního rozpočtu mají územní inspektoráty postavení vnitřních organizačních jednotek Státní energetické inspekce.

(4) V čele ústředního inspektorátu je ústřední ředitel. V čele územního inspektorátu je ředitel. Výběr, jmenování a odvolání ústředního ředitele a ředitele se řídí zákonem o státní službě.

§ 13c

(1) Státní energetická inspekce je oprávněna

a) informovat objednatele písemné zprávy o provedeném energetickém auditu, energetickém posudku nebo energetického štítku, objednatele zprávy o kontrole systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání nebo objednatele zprávy o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání o spáchání přestupku energetickým specialistou podle § 12 odst. 1 písm. m) bodu 1, 2, 3 nebo 4 nebo § 12a odst. 1 písm. m) bodu 1, 2, 3 nebo 4,

b) na základě výzvy ministerstva při vyhodnocování Plánu renovace budov ústředních institucí rozhodovat o povinnosti provést opatření navržená energetickým auditem provedeným podle § 9 odst. 3 a o lhůtách,

c) kontrolovat, zda příjemci dotací v rámci programů podpory ze státních nebo evropských finančních prostředků anebo z finančních prostředků pocházejících z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů splňují podmínky a účel poskytované dotace,

d) ověřovat úspory energie plynoucí z energetických služeb a dalších opatření ke zvýšení účinnosti užití energie včetně stávajících vnitrostátních opatření ke zvýšení účinnosti užití energie,

e) předávat účastníkům trhu informace o mechanismech na zvýšení účinnosti užití energie,

f) vyžadovat od osob povinných podle tohoto zákona informace potřebné k výkonu její činnosti.

(2) Státní energetická inspekce zajišťuje dozor nad tím, zda jsou výrobky spojené se spotřebou energie uváděny na trh, do provozu nebo dále distribuovány v souladu s požadavky stanovenými tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování a přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na ekodesign. V této souvislosti je Státní energetická inspekce oprávněna

a) vyžádat si od kontrolovaných osob veškeré informace potřebné k posouzení souladu výrobků spojených se spotřebou energie s požadavky tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Unie upravujícího požadavky na štítkování a přímo použitelného předpisu Unie upravujícího požadavky na ekodesign,

b) převzít na náklad kontrolovaných osob potřebné vzorky výrobků spojených se spotřebou energie k posouzení, zda tyto výrobky splňují požadavky tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Unie upravujícího požadavky na štítkování a přímo použitelného předpisu Unie upravujícího požadavky na ekodesign,

c) provádět rozbory nebo zajistit provedení rozborů k ověření toho, zda výrobky spojené se spotřebou energie plní požadavky tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Unie upravujícího požadavky na štítkování a přímo použitelného předpisu Unie upravujícího požadavky na ekodesign; provedení těchto rozborů se zajišťuje u příslušných orgánů nebo osob; pokud bylo rozborem zjištěno, že výrobek nesplňuje požadavky tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Unie upravujícího požadavky na štítkování a přímo použitelného předpisu Unie upravujícího požadavky na ekodesign, hradí náklady na provedení rozboru kontrolovaná osoba,

d) uložit kontrolovaným osobám, aby ve stanovené lhůtě odstranily zjištěné nedostatky, jejich příčiny a škodlivé následky nebo aby neprodleně provedly nezbytná opatření k nápravě,

e) nařídit omezení nebo zákaz uvádění na trh, uvádění do provozu nebo distribuci výrobku spojeného se spotřebou energie do doby, než je odstraněn protiprávní stav,

f) nařídit stažení nevyhovujícího výrobku spojeného se spotřebou energie z trhu; současně může Státní energetická inspekce nařídit zničení výrobku spojeného se spotřebou energie nebo nařídit jeho znehodnocení,

g) oznámit opatření přijatá podle písmen e) a f) neprodleně Evropské komisi a ostatním členským státům Evropské unie.

(3) Státní energetická inspekce shromažďuje a vyhodnocuje připomínky spotřebitelů a jiných dotčených stran týkající se shody výrobků spojených se spotřebou energie.

(4) Pokud Státní energetická inspekce zahajuje kontrolu na návrh ministerstva, je povinna ho seznámit s výsledky šetření.

(5) Rozhodnutí v prvním stupni vydává územní inspektorát. O odvolání proti rozhodnutí územního inspektorátu rozhoduje ústřední inspektorát.

(6) Odvolání proti rozhodnutí o opatření podle odstavce 2 písm. e) a f) nemá odkladný účinek.

HLAVA VII

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 14

(1) Povinnost podle § 4 zpracovat územní energetickou koncepci musí být splněna do 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Povinnost podle § 6a odst. 10 vybavit vnitřní tepelná zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie musí být splněna do 7 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(3) Organizační složky státu, organizační složky krajů a obcí, příspěvkové organizace uvedené v § 9 odst. 3 písm. b) a fyzické a právnické osoby uvedené v § 9 odst. 3 písm. c) jsou povinny do 4 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nechat si zpracovat na jimi provozované energetické hospodářství a budovy energetický audit. Tato lhůta nemusí být dodržena, je-li celková roční spotřeba energie vyšší než desetinásobek vyhláškou stanovených hodnot; v tomto případě se lhůta prodlužuje na 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona s tím, že energetický audit musí být zahájen do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(4) Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 6 až 10a.

(5) Práce na zpracování územní energetické koncepce musí být zahájeny do 1 roku od nabytí účinnosti tohoto zákona.

(6) Povinnost zpracovávat energetický audit se nevztahuje na energetické hospodářství a budovy, u kterých bylo vydáno stavební povolení, nebo byla zahájena nebo ukončena výstavba nebo změna dokončené stavby

a) do 31. prosince 2001 se státní dotací poskytnutou ministerstvem v rámci programu, nebo

b) do 31. prosince 2001 se státní dotací nebo půjčkou Státním fondem životního prostředí, Ministerstvem pro místní rozvoj, nebo Ministerstvem zemědělství.

ČÁST DRUHÁ

ÚČINNOST

§ 15

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 177/2006 Sb. Čl. II

Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona

Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, jak vyplývá ze zákonů jej měnících.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 223/2009 Sb. Čl. XXX

Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne neskončená se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posuzují podle dosavadních právních předpisů.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 299/2011 Sb. Čl. II

Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 318/2012 Sb. Čl. II

Přechodná ustanovení

1. Osoba oprávněná vykonávat kontrolu účinnosti kotlů, klimatizačních systémů, zpracovat energetický štítek budov a energetický audit přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona je povinna podat žádost o průběžné vzdělávání podle § 10 odst. 7 zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona pro oprávnění vydaná do 31. prosince 2007, pro oprávnění vydaná do 31. prosince 2009 do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a pro oprávnění vydaná po 31. prosinci 2009 do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Pokud má oprávněná osoba více oprávnění s různým termínem jejich vydání, vztahuje se povinnost podat žádost o průběžné vzdělávání podle věty první k termínu vydání nejstaršího oprávnění.

2. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

3. Povinnost podle § 7 odst. 4 písm. a) zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vybavit vnitřní tepelná zařízení budov přístroji registrujícími dodávku tepelné energie musí být splněna do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

4. Energetické štítky zpracované přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona jsou platné 10 let od doby svého vypracování a považují se za energetické štítky podle tohoto zákona s výjimkou energetického štítku podle § 7a odst. 1 písm. a).

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 103/2015 Sb. Čl. II

1. Státní energetická koncepce musí být podle § 3 odst. 6 zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zohledněna v aktualizaci politiky územního rozvoje nejpozději do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Kraj a hlavní město Praha zpracuje zprávu o uplatňování územní energetické koncepce v uplynulém období podle § 4 odst. 7 zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Územní energetická koncepce musí být podle § 4 odst. 6 zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zohledněna v zprávě o uplatňování zásad územního rozvoje za uplynulé období nejpozději do 4 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

4. Podpora na účely podle § 5 odst. 4 písm. m) až o) zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, bude vyhlášena v rámci Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie na rok 2016.

5. Podnikatel, který není malým nebo středním podnikatelem, je povinen zpracovat energetický audit podle § 9 odst. 2 zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 5. prosince 2015, pokud nemá platný energetický audit, který byl zpracován v období 3 let přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; v tom případě se takový energetický audit považuje za energetický audit podle tohoto zákona.

6. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 3/2020 Sb. Čl. II

1. Zpráva o uplatňování územní energetické koncepce zpracovaná podle zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstává v platnosti i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdéle však po dobu 5 let od jejího vydání.

2. Energetický štítek zpracovaný podle zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstává v platnosti i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Energetický audit zpracovaný podle zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstává v platnosti i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdéle však do 10 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

4. Naplnění povinnosti zpracovat energetický audit podle zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, prostřednictvím zavedeného a akreditovanou osobou certifikovaného systému environmentálního řízení podle harmonizované normy upravující systém environmentálního managementu je naplněním povinnosti provést energetický audit podle zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

5. Energetický specialista, který je držitelem oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty podle právních předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen splnit podmínky průběžného vzdělávání stanovené v § 10a zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

6. Energetický specialista, který je držitelem oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty podle zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je oprávněn vykonávat činnost energetického specialisty na základě svého dosavadního oprávnění, pokud splní podmínky průběžného vzdělávání podle bodu 5.

7. Kontroly systémů vytápění, kombinovaných systémů vytápění a větrání, systémů klimatizace a kombinovaných systémů klimatizace a větrání podle § 6a zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se provádějí od 1. března 2020.

Poznámky pod čarou

¹) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU ze dne 19. května 2010 o uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie a v normalizovaných informacích o výrobku.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/844 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov a směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES.

^1a) Vyhláška č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, ve znění vyhlášky č. 570/2002 Sb.

²) Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.

⁴) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

^4b) Zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů.

^4c) § 15 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.

⁵) § 1190 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

^5a) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států, a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.

^6c) Vyhláška č. 442/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování energetických spotřebičů energetickými štítky a zpracování technické dokumentace, jakož i minimální účinnost užití energie pro elektrické spotřebiče uváděné na trh.

^6d) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 291/2000 Sb., kterým se stanoví grafická podoba označení CE.

^6e) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1980/2000 ze dne 17. července 2000 o revidovaném systému Společenství pro udělování ekoznačky.

^6f) Vyhláška č. 213/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti náležitostí energetického auditu, ve znění pozdějších předpisů.

^6f) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.

⁷) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.

⁸) § 126 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

¹⁰) Vyhláška č. 442/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování energetických spotřebičů energetickými štítky a zpracování technické dokumentace, jakož i minimální účinnost užití energie pro elektrické spotřebiče uváděné na trh.

¹¹) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

¹²) Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.

¹³) Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁴) Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb.

¹⁵) Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby.

¹⁶) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

¹⁷) § 29 a 43 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.

¹⁸) Hlava I přílohy doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků, Úřední věstník L 124, 20. 5. 2003, s. 36.

¹⁹) ČSN EN ISO 50001 - Systém managementu hospodaření s energií.

²⁰) ČSN EN ISO 14001 - Systémy environmentálního managementu.

²¹) Nařízení vlády č. 275/2016 Sb., o oblastech vzdělávání ve vysokém školství.

²²) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369 ze dne 4. července 2017, kterým se stanoví rámec pro označování energetickými štítky a zrušuje směrnice 2010/30/EU.

²³) Například nařízení Komise (ES) č. 1275/2008 ze dne 17. prosince 2008, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign z hlediska spotřeby elektrické energie elektrických a elektronických zařízení určených pro domácnosti a kanceláře v pohotovostním režimu a ve vypnutém stavu, nařízení Komise (ES) č. 107/2009 ze dne 4. února 2009, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign jednoduchých set-top-boxů, nařízení Komise (ES) č. 244/2009 ze dne 18. března 2009, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign nesměrových světelných zdrojů pro domácnost.

²⁴) Například zákon č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.

²⁵) ČSN ISO 50002 - Energetické audity - Požadavky s návodem pro použití.

²⁶) Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů.

²⁷) § 16 odst. 2 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.